Krach koncertu Denyce Graves: agentura Schür i přes potíže jede dál
Umělecké hvězdy jsou křehké zboží. A tak je normální, že čas od času nějaký koncert odpadne. Zrušení recitálu slavné americké mezzosopranistky Denyce Gravesové ve Státní opeře Praha (SOP), ohlášeného na 12. prosince loňského roku, ovšem s kondicí umělkyně nesouviselo. Akci skrečovala pořádající agentura Schür Praha s. r. o., které týden před koncertem vypověděl smlouvu generální partner, společnost Citibank, údajně kvůli neplnění smluv pořadatelem. Finanční následky řeší právníci. Na náhradní akci Citibank, pořádané agenturou Panart, která loni 31. ledna do Prahy přivezla Josého Curu, vystoupí 12. února v Obecním domě Dmitrij Hvorostovský.
Rozčarování z agentury Schür ovšem zdaleka necítí jen Citibank. Týdeník EURO zjistil o jejích praktikách alarmující informace. Zatímco desítky firem a institucí od Schür už léta vymáhají nedoplatky ve výši minimálně pěti milionů korun - přičemž došlo i na dramatickou exekuci, soudy, vystěhování, rušení akcí nebo zabavení auta - agentura podniká dál. Chrlí nové ambiciózní projekty, na něž s úsměvem shání sponzory a prostory. Majitelka Petra Schür (32) nyní tvrdí, že o prodeji agentury vážně jedná s britskou společností European Entertainment Production.
Carreras a Caballé.
Renomé agentury Schür bylo v médiích zpochybněno v minulosti několikrát. Když třeba agentura za podivných okolností na poslední chvíli zrušila koncert světoznámého tenoristy Josého Carrerase ve Státní opeře Praha, avizovaný na 22. listopad a přesunutý na 21. prosinec 2001, časopis Týden k tomu napsal, že šlo „pravděpodobně o zneužití charity k výhodnější smlouvě s umělcem, který si za vystoupení účtuje astronomické částky“. Podle Týdne totiž agentura Schür jednala s Carrerasovou charitativní nadací o dobročinném koncertě pro Nadaci Kapka naděje, aniž o tom představitelka této nadace Vendula Svobodová věděla. Zrušení akce pak musel omlouvat i španělský velvyslanec, který převzal nad koncertem záštitu.
Později se Schür Praha, s. r. o., dostala do centra pozornosti kvůli benefičnímu koncertu španělské pěvkyně Montserat Caballé ve Státní opeře Praha 17. října 2002 na pomoc povodní zničené obci Klecánky. Ten se sice uskutečnil, kvalitu jeho organizace však v Mladé frontě Dnes „ztrhala“ hudební kritička Věra Drápelová. „A co odpustit agentuře Schür, jež to pořádala? Ano, té, která se loni neslavně pokusila uspořádat koncert Josého Carrerase. Odpusťme diletantskou práci: například tiskovou konferenci, kdy kvůli nekonečnému projevu majitelky téměř nezbyl čas na diskusi. Anebo tragikomický text v programu, který se hemžil chybami a vykazoval naprostou neznalost faktů a základů českého jazyka. Odpusťme té agentuře, která zjevně netuší, že by se raději měla zabývat něčím jiným. Zkrátka nerýpejme do benefice,“ napsala Drápelová.
Dobré jméno nade vše.
Citované články popisují jen vrchol ledovce. Pomníčků v podobě nezaplacených služeb a právních sporů po sobě agentura Schür zanechala mnohem víc než jen v případech sledovaných galakoncertů Carrerase, Caballé nebo Gravesové. Scénář bývá často stejný: ať už akce pro platícího klienta proběhne, nebo ne, agentura zůstane dlužná za pronájem prostor, výkony umělců, catering pro hosty a za propagaci. Částky pak buď odmítá uhradit s tím, že ona sama byla poškozena, nebo je uzná, ale pak buď nereaguje na urgence, nebo vydává nekryté platební příkazy a hraje o čas. Proč z peněz od klientů nezbývá na úhradu služeb, těžko říci. Klid si majitelka firmy pojišťuje závazky o mlčenlivosti, rýpalům hrozí žalobami za poškozování dobrého jména agentury.
Dá se však hovořit o dobrém jménu, když představitelé vážených institucí typu Správa Pražského Hradu, Národní muzeum, Rudolfinum, Obecní dům nebo Státní opera Praha při vyslovení jména Schür vidí rudě? Kdo měl s agenturou zkušenost, podmiňuje dnes další spolupráci platbou předem. Nejde jen o klasický případ vytloukání klínu klínem, který včas skončí konkursem a nedobytnými pohledávkami: Schür Praha, s. r. o., vyhledává nové partnery, aniž jsou uspokojeni ti staří. Byznysplány Petry Schür se navíc čím dál víc obracejí směrem k zahraničí, k Velké Británii a bývalé Jugoslávii. Postižení mluví o podvodném jednání a diví se, proč jí dosud nikdo nezakázal podnikat. V očích firem totiž poškozuje pověst solidním agenturám.
Něco proti nám?
Zůstane Citibank poslední firmou, která si hlubší reference o agentuře Schür obstarala až po strčení hlavy do smluvního chomoutu? Věřitelé se shodují, že slečna Schür na ně zpočátku dělala nejlepší dojem, uznávají její organizační schopnosti i kontakty, konce však byly často bojovné.
Ve snaze o objektivitu a věrohodnost popisovaných případů se týdeník EURO pokusil získat upřesňující informace přímo od Petry Schür. Tak však byla během rozhovoru za vynucené přítomnosti advokáta Jana Škeříka ochotna mluvit jen o svých plánech do budoucna a na otázky o exekuci, vystěhování nebo neplacení dluhů reagovala podrážděně, s odkazem na právníka. „Máte informace velmi nepodložené od elementů, kteří nám vůbec nepřejí. Naopak teď se zeptám já vás. Odkud máte ty informace? Mně připadá, že někdo se snaží nás poškodit. Teď se ptám vás, uděláme to obráceně,“ kontrovala. „Máte něco proti nám?,“ odpověděla na otázku, zda její agentura opravdu nezaplatila půl milionu korun za pronájem kanceláří na Národní třídě v Praze. Pro skutečnost, že si její někdejší partneři dodnes sami od sebe stěžují na její firmu, neuvedla Schür vysvětlení: „Já na to nemám žádný názor.“ Její právník Marek Cziviš odmítl sporné kauzy jakkoli komentovat.
Zamčená v paláci.
Agenturu Schür Praha, s. r. o., založila Petra Schür se svým otcem Rolandem Schürem 22. července 1997. V říjnu 1998 se stala jedinou majitelkou. Měla za sebou studium srbochorvatštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a praxi public relations ve firmě Porsche-Inter Auto Praha. „Já si vždycky přála mít agenturu, jako jsme my. To znamená někoho, kdo je flexibilní a může nabídnout široké spektrum umělců a projektů. To mě zajímalo a hrozně jsem chtěla mít někoho, kdo bude vědět o spoustě věcí a bude mít kontakty,“ svěřila se Schür týdeníku EURO.
Jenže provoz důvěryhodné firmy něco stojí a slečna Schür podle svědků neplatila. V létě 2002 se musela vystěhovat z paláce Evald na Národní třídě, protože jejímu majiteli společnosti Cinemart dlužila – a dodnes dluží – okolo 450 tisíc korun na nájemném. „Když jsme ji vyhazovali, odmítla opustit kancelář, zamkla se a přespala tam,“ vzpomíná právní zástupkyně Cinemartu Dagmar Brychová. Agentura například měsíčně protelefonovala na pevných linkách 30 tisíc korun. „Ona dělala takové věci, a to fakt pravidelně, že dala příkaz k úhradě a nikdy to nebylo kryté. To neustále dokola,“ líčí Brychová. Ačkoli soud již dvakrát rozhodl v neprospěch Schür, spor je kvůli námitkám a odvolání stále otevřen.
Gucci, Ruffo a spol..
Jakmile se agentura Schür přestěhovala z Národní na Senovážné náměstí, přišly další pohromy. Firma Mercedes-Benz, sponzor zrušeného koncertu Josého Carrerase, údajně přiměla Petru Schür podepsat uznání pohledávky, čímž dostala zelenou k provedení exekuce bez čekání na soudní rozkaz. Exekutor byl lišák: zásah načasoval na den konání koncertu Montserat Caballé 17. října 2002. V kanceláři tak nebyl zabaven jen nábytek nebo osobní šperky Petry Schür, ale i značná hotovost. Řada svědků potvrdila, že exekuce pokračovala i v divadle během vystoupení Montserat Caballé, obec Klecánky však naštěstí o peníze díky smluvní pojistce nepřišla.
Petra Schür zřejmě pohledávku brzy uhradila. V dopise JUDr. Janu Grossamovi z Exekutorského úřadu Prahy 6 z 26. listopadu 2002, jehož text má týdeník EURO k dispozici, totiž žádá o vrácení zabavené náušnice s brilianty z modré krabičky se safírem, prstenu s briliantem, peněženky značky Gucci, kožené bundy značky Ruffo a páru náušnic z bílého zlata.
Auto, byt a stěhování.
V březnu 2003 si firma KCB InterLeasing přijela na Senovážné náměstí pro vůz Volkswagen Golf, protože Schür Praha, s. r. o., neplatila za leasing. „Vůz nechtěla vydat, takže jsme najali agenturu, která to vyřešila. Natáhli jí to na odtahovku a přivezli to sem,“ vzpomíná Ladislav Sedláček z KCB. „Byla si tu stěžovat, ale tím to skončilo,“ dodal.
Horší vyhlídky má realitní kancelář Professionals. Té podle jednatelky Viktorie Dudové Petra Schür dluží 80 tisíc korun za obstarání bytu. „My jí našli hezký byt v Mánesově ulici na Vinohradech, ona tam bydlela asi tři měsíce a nezaplatila ani korunu,“ vypráví. Když prý znepokojení majitelé svůj byt navštívili a nalezli na stole otevřený dopis upomínající slečnu Schür o vysokou částku, uvědomili si stav věcí a dovolili jí se odstěhovat až po zaplacení nájmu. „Vystupuje strašně arogantně. Okamžitě vás napadne, jako kdybyste vy dlužil jí,“ popisuje Dudová svou zkušenost. „Byla jsem její spoluprací s Citibank úplně šokována. Jsem překvapená, že tahle osoba ještě jede dál,“ dodává.
Dudové se zdá dluh příliš nízký na to, aby se připojila k iniciativě věřitelů, kteří se od poloviny loňského roku společně snaží dát agenturu Schür do konkurzu. Stejně uvažuje i stěhovací firma Remus, jíž Schür dluží za stěhování 27 tisíc korun.
Koloběh asistentek.
Potíže měla Petra Schür i se svými asistentkami. Zatímco odchodem Meliky Vaternjakové, občanky někdejší Jugoslávie, zdůvodňovala jeden čas Petra Schür věřitelům průtahy při placení, bývalá asistentka Vladimíra Samcová po Schür dodnes nárokuje několik měsíčních výplat. Údajně kvůli lhaní majitelky odešla z agentury asistentka Kateřina Mrázová, a to do propagační firmy Atelier Spektrum. Za to ovšem Petra Schür požadovala od Ateliéru, který u ní pohledával 388 010,40 korun, neupřesněnou kompenzaci, zřejmě za ušlé know-how (sic!)…
Týdeník EURO zaznamenal i kuriózní historku, která se měla odehrát v době exekuce, tedy v říjnu 2002. Petra Schür měla odletět do USA, ale nemohla si prý kvůli nefungujícím bankomatům pořídit zavazadla. Asistentka jí je obstarala, jenže po návratu jí prý dotčená Schür půjčku upřela.
Hašení požárů.
Když agentuře Schür hrozí, že by nezaplacení ohrozilo konání prestižní akce, rychle vše uhradí. Miroslava Šeborová, majitelka firmy Florentina, zajišťující květinovou výzdobu, měla s agenturou Schür tři roky dobré zkušenosti. V roce 2000 však zůstalo několik zakázek v ceně 126 tisíc nezaplacených – třeba koncert Magdaleny Kožené v Rudolfinu nebo dvě akce v rámci Zasedání Mezinárodního měnového fondu. Poté, co si agentura Schür objednala u Florentiny výzdobu SOP při akci Caballé, měla platit předem. „Nic mi ale nedala a já dvě hodiny před začátkem koncertu šla za ní do kanceláře a řekla, že ty peníze chci,“ líčí Miroslava Šeborová. „Mělo jít o 20 tisíc korun, ale ona mi dala deset tisíc, že to prý stačí. Zbytek že mi dá potom. Pohrozila jsem, že výzdobu stáhneme, a ona mi zaplatila. Hrozila jí ostuda u klientů, na což je ona háklivá,“ vypráví majitelka květinářské agentury.
Šeborová tvrdí, že Schür ji po mediálních turbulencích ohledně koncertu Josého Carrerase přiměla podepsat prohlášení, že pokud dojde k úhradě dluhu, nebude Florentina proti Schür Praha, s. r. o., mediálně vystupovat. „Je velmi choulostivá na svou pověst. Snažila se mě paralyzovat, že já jsem ta špatná, která jí chce zničit. Neměla bych ale důvod, kdyby mi nedlužila přes sto tisíc: pro mě jsou to velké peníze. Nevím, proč mám financovat její cesty do Ameriky, když sama nikam nejezdím,“ uvedla Šeborová.
Kožená na sekeru.
Zmíněný koncert Magdaleny Kožené v Rudolfinu v březnu 2000 za podpory Eurotelu je důvodem, proč proti agentuře Schür postupuje i Česká filharmonie (ČF). Ta dodnes nárokuje doplatek za pronájem Dvořákovy síně ve výši 144 621,50 korun. „Podali jsme žalobu se žádostí o vydání platebního rozkazu,“ sdělila týdeníku EURO právní zástupkyně ČF Jarmila Karhanová. Schür byla podle ní překvapena, že částka ještě nebyla zaplacena, tím však komunikace skončila. Karhanová má informaci, že již v době podání žaloby se Petra Schür pokusila požádat o další pronájem Rudolfina přímo ředitele ČF Václava Riedelbaucha, ten však záležitost konzultoval s právníky a žádost odmítl.
Pohledávky za pronájem mají vůči agentuře Schür i Správa Pražského Hradu nebo Obecní dům. V prvním případě jde o dluh ve výši 273 tisíc korun vzniklý během kongresu firmy Siemens v červnu 2001. V druhém případě jde o storno poplatky ve výši 468 tisíc korun za částečně nerealizovanou akci v Obecním domě. „Z krátkodobých nájemců, kteří u nás kdy působili, je to zdaleka největší částka,“ zdůraznil ředitel Obecního domu František Laudát. Soudní platební rozkaz již podle něho nabyl plné moci a chystá se exekuce. Francouzská restaurace v Obecním domě požaduje 40 tisíc, Slovanský dům (firma Copa) 273 tisíc korun.
Transport právníků.
Exemplární ukázkou praktik agentury Schür je spolupráce s Národním muzeem (NM). Na tuto instituci se Petra Schür obrátila na podzim 2002 s přáním uspořádat v Pantheonu módní přehlídku pro firmu Blumarine s následným pohoštěním. „Akce se 16. října uskutečnila, ale 110 tisíc korun nájemného už nepřišlo,“ líčí ředitel muzea Michal Lukeš. NM po dvou měsících podalo žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 1 a spolu s úhradou dluhu požadovalo po agentuře Schür 3,5procentní úrok z prodlení a 25 550 korun pro svou právní zástupkyni. Jenže spor se táhne, protože majitelku agentury se dosud nepodařilo zastihnout.
Petra Schür ovšem muzeum kontaktovala loni na podzim znovu. „S úsměvem tvrdila, že určitě došlo k nedorozumění, že vše zaplatí a že by 26. listopadu 2003 ráda uspořádala další akci,“ říká Lukeš (podle důvěryhodných zdrojů mělo jít o houslový recitál k desátým narozeninám významné právnické kanceláře Baker & McKenzie, vystoupit měl houslista Pavel Šporcl). NM ve snaze udržet si Petru Schür nablízku podle Lukeše nabídku přijalo, ale platit měla předem. „Stalo se přesně to, co jsme čekali: proběhla výměna korespondence, slečna Schür mlžila a žádné peníze složeny nebyly. Podle mých informací rozeslala pozvánky, dojednala catering, aniž byla s námi podepsána smlouva. Bylo to trapné hlavně pro ně, protože muzeum jsme bez placení pronajmout nehodlali,“ líčí ředitel Lukeš finální ostudu.
Oběšenec v muzeu.
Několik dobře informovaných svědků tvrdí, že hosté dopravení k budově Národního muzea byli narychlo převezeni autobusy do nedávno otevřeného luxusního hotelu Carlo IV. na Senovážném náměstí, který se za úhradu padesáti procent nájemného uvolil do hodiny uspořádat náhradní raut. Šporclovi Schür předem nezaplatila, takže nehrál a nárokuje sto tisíc korun pokuty. Ačkoli se hotel v této věci brání jakékoli publicitě, kolují informace i o jeho nevyřízených pohledávkách vůči Schür.
Speciální vystoupení pak loni pro ředitele Lukeše přichystala samotná majitelka agentury: „Měla tady hysterické scény, pronikla přes ochranku do mé kanceláře a vyhrožovala, že se oběsí,“ vypráví Lukeš.
Jídlo a plakáty za hubičku.
Výčet věřitelů agentury Schür nebere konce. Spolumajitel cateringové agentury Vyšehrad 2000 Martin Pánek tvrdí, že nabízel Schür, aby částku 520 tisíc korun za dvě akce pro Komerční banku v roce 2000 splácela podle vlastního splátkového kalendáře – marně. „To je neuvěřitelně drzá ženská, která vám všechno přizná, odkýve, můžete na ní křičet, všechno vám slíbí, a když dojde k plnění, tak neplatí,“ řekl týdeníku EURO. Nejsmutnější podle něj je, kolik lidí Petru Schür žaluje a policie nebo živnostenský úřad nedokáže zabránit jejímu dalšímu působení. Restaurace Zahrada v opeře uplatňuje vůči společnosti Schür Praha, s. r. o., pohledávku ve výši 300 tisíc korun za módní přehlídku Blumarine (100 tisíc) a koncert Caballé (200 tisíc).
Ačkoli po Praze svého času visely stovky plakátů na Carrerase a Caballé, jejich autoři stále čekají na odměnu. Výtvarnice Kateřina Kuželová (Carreras, 29 100) neměla smlouvu, Pavel Pálka sice smlouvy na tisk a výlep plakátů měl (stejně jako na péči o již neexistující internetové stránky Schür), přesto nesplacený dluh 247 016,80 korun jeho firmu Bath & Shine položil. Pálku prý loni v září kontaktoval zástupce Petry Schür advokát Marek Cziviš s nabídkou, že nejmenovaný zahraniční partner agentury by měl zájem odkoupit pohledávku v poměru 30 centů za dolar. Pálka kývl, ale nic se nedělo. Nedávno prý mu ještě sama Schür nabídla, že pokud se pohledávky vzdá, zbaví jej zadlužené firmy.
Stotisícovou částku pohledává u Schür za mediální služby při koncertu Caballé i agentura Ogilvy. Za kompletní propagaci této akce požaduje Ateliér Spektrum dosud marně 388 010,40 korun a věc řeší soud. Pražská komorní filharmonie žádá 100 tisíc storno poplatek za zrušený koncert v chrámu sv. Mikuláše na Starém Městě v lednu 2003.
Tučný úlovek.
Rozpaky ze spolupráce s agenturou Schür dává opatrně najevo i generální partner koncertu Caballé, banka HVB. „Pokud se jedná čistě o tuto agenturu, tak si nemyslím, že bychom se k tomu vraceli. Asi víte všechny okolnosti, takže z mého pohledu je to uzavřená věc,“ řekla týdeníku EURO Jana Prokopičová z tiskového oddělení banky.
Je skutečně záhadou, proč Citibank loni v létě uchopila nabídku Petry Schür a zavázala se podpořit koncert Denyce Graves zakoupením sedmi stovek nejlepších vstupenek. Jak uvádí mluvčí Citibank Marek Hlavica, vypadalo vše standardně, Schür prý měla dobré reference od Komerční banky, HVB, Baker & Mc.Kenzie a Eurotelu.
Ačkoli jí už v létě varovala řada věřitelů, třeba Michal Dvořák z Ateliéru Spektrum nebo Jan Hájek z firmy Orca (dluh deset tisíc), Citibank necouvla. Petra Schür tvrdí, že své závazky až na včasnou dodávku vstupenek plnila, podle Hlavici požadované garance (peníze pro umělkyni, orchestr a SOP) odkládala. Hlavica tři týdny před koncertem informoval vedení banky a to rozhodlo, že akce nemůže dopadnout dobře, a odstoupilo od smlouvy.
Citibank nechce zveřejnit částku, kolik předem dala agentuře Schür – odhady kolísají mezi půl až čtyřmi miliony korun. Kdo zaplatí storno poplatek 280 tisíc korun Státní opeře Praha za rezervované divadlo a 160 tisíc korun firmě Pragoplakát za vylepení stovek plakátů, se zatím neví. Ačkoli Schür měla zaplatit předem, vydupala si podle šéfa Pragoplakátu Borise Monoszona výjimku.
Show must go on.
Petru Schür prosincový karambol nevyvedl z optimismu. Ještě týden před koncertem MF Dnes řekla, že byť Citibank odstoupila, Denyce Graves „určitě přijede“ a není důvod vracet vstupenky. Záhy prohlásila, že se jedná o přesunutí koncertu na únor 2004. Petra Schür předminulý týden týdeníku EURO řekla, že náhradní koncert se konat nemůže, protože Graves je těhotná a lékař jí nedoporučil cestu přes oceán.
Těhotná plány je ovšem i Petra Schür. Už se pokusila v opeře rezervovat termín 5. září 2004 pro koncert Stadtorchester München se Zubinem Mehtou, jenže SOP dotazem v Mnichově zjistila, že orchestr bude tou dobou jinde… Schür plánuje, že bude dovážet umělce černé pleti, že její firmu koupí britská agentura European Entertaintment Production (pochvaluje si i kontakty s uměleckým agentem Klausem Wollnym z Hamburku) a že využije znalosti srbochorvatštiny. „De facto zůstanu ve firmě, ale EEP jí naprosto kapitálově převálcuje,“ usmívá se Petra Schür.
Některé pohledávky za agenturou Schür Praha, s. r. o.
- Národní muzeum 110 000
- Rudolfinum 144 621,50
- Správa Pražského Hradu 273 000
- Francouzská restaurace 40 000
- Professionals 80 000
- Remus 27 000
- Florentina 126 000
- Bath & Shine 247 016,80
- Atelier Spektrum 388 010,40
- Kateřina Kuželová 29 100
- Vladimíra Samcová 138 000
- Cinemart 450 000
- Obecní dům 468 000
- Durabo 80 000
- Ogilvy 100 000
- Zahrada v opeře 300 000
- Vyšehrad 2000 520 000
- Private Tours 203 450
- Papirius 9 000
- Alea 3 628,80
- Copa 85 308
- Orca 10 000
- Pražská kom. Filharmonie 100 000
- Martin Mašín 70 000
- Týden 270 000
- Pavel Šporcl 100 000
- Rekant 7 500
