Ten příběh zní trochu jako pohádka, tedy takového toho druhu od bratří Grimmů. Do vedení ČEZ přišli dva mladí, ambiciózní a šikovní manažeři. Postupem času však jejich ambice začaly vadit generálnímu řediteli i usedlejším kolegům. Jeden z této dvojice sklonil hlavu a stal se poslušným. Druhý zvolil cestu vzdoru. A zaplatil za to ztrátou zaměstnání.
Ivo Hlaváč zastával v ČEZ funkci ředitele divize vnějších vztahů a regulace, od konce roku 2013 byl též členem představenstva. Letos s platností ke konci února byl ze všech funkcí odvolán. Nejprve mu generální ředitel ČEZ zrušil samostatnou divizi, krátce poté Hlaváč skončil i v představenstvu.
Společnost ČEZ k tomu oficiálně vydala jen strohou zprávu o délce jedné věty: „Dozorčí rada ČEZ s účinností od 1. března 2017 odvolala Ivo Hlaváče z funkce člena představenstva ČEZ.“ Důležitější zřejmě bylo téma hnízdění sokolů stěhovavých na komínech severočeských elektráren, o kterém ČEZ v téže době vydal tiskovou zprávu o délce pěti tisíc znaků.
Více k tajemnému odvolání neuvedl ani předseda dozorčí rady ČEZ Václav Pačes. „Důvodem pro odvolání bylo spojení divizí v rámci ČEZ. Pro pana Hlaváče už poté nezbyla žádná agenda,“ reagoval Pačes a dodal, že jeho křeslo v představenstvu zůstane prozatím neobsazeno.
Týdeník Euro tudíž oslovil zdroje uvnitř Skupiny ČEZ, analytiky a další zdroje obeznámené s aktuálním děním. A pokusil se zjistit, co se vlastně uvnitř nejvýznamnější české energetické společnosti odehrává.
Držet pusu a krok
Zdroje týdeníku Euro se shodují, že za Hlaváčovým pádem nestálo manažerská selhání. V jeho oblasti působnosti byl ČEZ celkem úspěšný, uměl ho prosadit v Česku i dalších zemích, a slyšet i vidět byl dokonce i na jednáních v Bruselu.
Pod Ivo Hlaváče patřila též oblast distribuce energie, která po pádu cen elektřiny stále více zachraňuje ziskovost polostátní energetické skupiny. ČEZ v posledních letech opakovaně přesvědčil vedení Energetického regulačního úřadu, že tarify za sítě je zapotřebí o nějaké to procento navýšit. Zisky dceřiné společnosti ČEZ Distribuce tudíž dlouhodobě rostou.
Problém tedy musel vzniknout někde jinde. Ivo Hlaváč údajně nebyl dost loajální k šéfovi ČEZ Benešovi. „Situace v centrále je taková, že poslušnost se cení víc než vlastní názory a myšlenky,“ poznamenalo nezávisle na sobě více zdrojů týdeníku Euro.
Překážky nových jaderných reaktorů? Hlavně manažeři a akcionáři ČEZ
Pokud se pustíme na tenčí led spekulací, hovoří se o tom, že Ivo Hlaváč dával najevo, že by v nepříliš vzdálené budoucnosti mohl povýšit a ČEZ vést. Údajně měl být v kontaktu s Babišovým hnutím ANO. Jakmile se to šéf ČEZ dozvěděl, byl osud Hlaváče zpečetěn.
Ivo Hlaváč ovšem není jediným topmanažerem ČEZ, o jehož odchodu se hovoří. Tím druhým je člen představenstva s odpovědností za výrobu elektřiny Ladislav Štěpánek, kterému v červnu končí čtyřletý mandát. Podruhé již pravděpodobně zvolen nebude.
Také zde platí „za vším hledej Babiše“. Mocný ministr financí si údajně přeje, aby byl konečně někdo exemplárně potrestán za kauzu odfláknutých kontrol svarů v jaderné elektrárně Dukovany. Zanedbané kontroly z minulých let mají nepříjemný dopad na finanční výsledky energetické skupiny. Analytik a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr odhaduje, že na úrovni provozního zisku ČEZ v důsledku neplánovaných odstávek reaktorů přijde během tří let o celkem deset miliard korun.
Hledání obětních beránků
ČEZ zkouší svalit vinu na plzeňskou společnost Škoda JS, kterou žaluje o náhradu škody – v první fázi o 611 milionů. Dalším „obětním beránkem“ má být topmanažer Štěpánek. Vzhledem k tomu, že ČEZ musí mít dle atomového zákona v představenstvu aspoň jednoho člověka s bezpečnostní prověrkou a znalostí jaderné problematiky, bude nutné najít náhradu. Tou by dle zdroje týdeníku Euro mohl být současný ředitel Elektrárny Temelín Bohdan Zronek.
Oficiálně však ČEZ nechce změny v představenstvu příliš komentovat. „V nejbližší době se nic takového nechystá, ale každá firma je živý organismus a i vedení firem se průběžně obměňuje. Do budoucna ke změnám dojde,“ zněla vyhýbavá odpověď mluvčího ČEZ Ladislava Kříže.
ČEZ nechce zatím potvrdit ani informaci, že na nejbližší valné hromadě budou akcionáři hlasovat o snížení počtu členů představenstva ze sedmi na pět osob. Když nepočítáme náhradu na postu člena s odpovědností za jaderné elektrárny, kromě Ivo Hlaváče bude muset odejít ještě jeden topmanažer.
V zákulisí se často hovoří o možném odchodu Pavla Cyraniho, který byl ještě před dvěma lety považován za „korunního prince“ s reálnou šancí stát se časem generálním ředitelem. Talentovaný manažer s odpovědností za obchod a strategii však dostal – podobně jako Hlaváč – už na konci roku 2015 výstrahu. Tehdy ČEZ změnil organizační strukturu a Cyrani v hierarchii klesl. Nyní je až na třetí příčce, nad ním je Benešův zástupce Tomáš Pleskač.
V posledních měsících oslabuje Cyraniho pozici problémový náběh nového zákaznického systému, za který Cyrani nese manažerskou, byť ne přímo osobní odpovědnost. ČEZ doplatil na to, že chtěl ušetřit a vybral nejlevnějšího dodavatele. Výsledkem je složitý a nepřehledný zákaznický systém, který dráždí klienty i zaměstnance Skupiny ČEZ.
Jeden ze zdrojů týdeníku Euro upozorňuje na paradoxní situaci, která dobře vykresluje poměry v ČEZ. Loni v listopadu musel odejít z funkce jednatele dceřiné firmy ČEZ Zákaznické služby Igor Šmucr. Nikoli kvůli odpovědnosti za pořízení nového zákaznického systému, ale proto, že před jeho výběrem a zavedením varoval.
Tři scénáře pro pana ředitele
Těžko lze hovořit o možných změnách ve vedení ČEZ a nezmínit nejistý osud samotného generálního ředitele a předsedy představenstva Daniela Beneše. Dříve byl nejbližším spolupracovníkem a důvěrníkem kontroverzního šéfa ČEZ Martina Romana, do nejvyšších funkcí postoupil po Romanově rezignaci v září roku 2011.
Navzdory všem výhradám však Andrej Babiš, který považuje Romana za svého úhlavního nepřítele, po nástupu na ministerstvo financí k odvolání Beneše nepřistoupil. Faktem je, že Benešovi pomohly vazby na premiéra Bohuslava Sobotku, kde roli spojky sehrál vlivný právník Radek Pokorný. Později k sobě Babiš s Benešem nalezli cestu a začali spolu pravidelně komunikovat.
Jejich vztah opět začal drhnout v prosinci loňského roku, kdy dozorčí rada potvrdila Beneše ve funkci na další čtyři roky. Pro hlasovali zástupci nominovaní ČSSD a zaměstnanci, zatímco tři reprezentanti ministerstva financí byli proti prodloužení mandátu.
Více než o promyšlený pokus ukončit Benešovo šéfování ve státem ovládané energetické společnosti se podle informací týdeníku Euro jednalo o projev nespokojenosti s fungováním dozorčí rady. Tři členové si stěžovali, že jim šéf ČEZ nepodává dostatek informací pro rozhodování o projednávaných návrzích a že je deklasoval do funkce „hlasovacích automatů“.
ČEZ by se mohl rozdělit, připouští Beneš. Čtěte více:
Andrej Babiš se k pokusu o sesazení Beneše postavil zdrženlivě. „Myslím si, že pokud máme bilancovat výsledky firmy ČEZ, tak se mělo počkat na valnou hromadu,“ uvedl ministr financí před dvěma měsíci. Pozornost se tedy přesouvá k valné hromadě akcionářů ČEZ, která se bude konat během května nebo června.
Daniel Beneš zatím hraje na obě strany. Přesvědčuje Andreje Babiše o své loajalitě, ale zároveň si občas dovolí i nějaký ten projev neposlušnosti. V únoru v rozhovoru pro Lidové noviny uvedl, že vyplácení 40korunové dividendy na akcii není udržitelné. Ministerstvo financí s ní přitom v letošním státním rozpočtu počítá.
Co bude dál? V úvahu připadají tři scénáře: Daniel Beneš si svou pozici udrží buď jako suverén, nebo jako vazal obklopený Babišovými lidmi. Třetí scénář je, že bude odvolán – po valné hromadě nebo po očekávaném vítězství Babišova ANO v podzimních volbách.
V posledním uvedeném případě se klidně může stát, že se Ivo Hlaváč vrátí do michelské centrály ČEZ hlavním vchodem jako vítěz.
O zájmech a aktivitách ČEZ čtěte více:
ČEZ v Bulharsku investuje 1,8 miliardy do rozvodné sítě
ČEZ škrtá větrné plány v Polsku. Může za to nová daň
Nejlepší rok: ČEZ na Slovensku vzrostla marže a přibylo klientů
