Lesy ČR na pokyn ministerstva ustoupily a poskytnou církvi dokumentaci. Sporných bodů je ale stále hodně
Dalo se to čekat. Když si lidovci v koaličních jednáních po loňských volbách vybojovali křeslo ministra zemědělství, bylo nabíledni, že státní Lesy ČR časem upustí od své zdrženlivosti při vracení církevního majetku. A změny v tomto směru se už opravdu začínají projevovat. První se časově téměř shoduje s příchodem nového šéfa podniku Daniela Szóráda. Díky přičinlivosti ministerstva padla jedna z hlavních překážek, které v posledních měsících blokovaly restituce lesních pozemků - spor o vydávání lesních hospodářských plánů (LHP).
Plány jsou nezbytným manuálem při obhospodařování lesa. Zpravidla se koncipují na deset let, obsahují mimo jiné tabulky s popisem jednotlivých porostů, podrobné lesnické mapy a také objemové stropy pro těžbu. Závaznost a podobu LHP stanoví zákon a ministerská vyhláška. Bez LHP tak majitel prakticky nemůže v lese normálně fungovat.
Právě takový problém hrozil církvím (přesněji římskokatolické církvi, protože ostatní se na restitucích lesů podílejí jen mizivým procentem). Jednotlivé katolické diecéze a řády počítaly s tím, že dostanou LHP v rámci takzvaného příslušenství, o kterém hovoří zákon o majetkovém vyrovnání. Lesy ČR ale přišly s textem dohody, který pasáž o příslušenství vypustil. Respektive požadovaly za lesní hospodářské plány zbytkovou úhradu s vysvětlením, že podnik za jejich vypracování utratil desítky milionů korun a coby předmět veřejné zakázky vznikly také s dotační podporou. Církevní ekonomy, kteří si už předtím stýskali na obstrukce lesních úředníků při posuzování restitučních výzev, tento požadavek rozladil natolik, že začátkem tohoto roku přestali uzavírat s Lesy dohody o vydání. Podle dostupných informací přitom lesníkům nelze jednoznačně vyčítat, že by chtěli restituce zmrazit nebo snad snížit množství vydávaných pozemků na minimum. Spíše postupovali s maximální obezřetností, aby se vyhnuli obvinění, že vydali něco, oč Lesy neměly přijít.
Kompromis každopádně nevzešel ani z (vůbec první) schůzky mezi generálním sekretářem biskupské konference Tomášem Holubem a provizorním ředitelem Lesů Michalem Gaubem na začátku března. Církvi došla trpělivost a stěžovala si u ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Jeho úřad posléze vydal usnesení, které Lesy ČR zavazuje, aby LHP začaly vydávat jako součást příslušenství k vraceným pozemkům. Objevený rozsudek Argument získalo ministerstvo jednoduše.
Stačilo mu zalovit v archivu právních rozhodnutí a najít verdikt Nejvyššího správního soudu z prosince 2008. Tříčlenný senát vedený současným kandidátem na ústavního soudce Vojtěchem Šimíčkem tehdy posuzoval kasační stížnost společnosti C. I. I. Czech, která se bránila proti udělené pokutě od České inspekce životního prostředí za vykácení lesa na Jindřichohradecku.
Jádrem sporu byla otázka, zda vlastnictví lesního hospodářského plánu přechází na nového majitele lesního pozemku - byť získal pouze část z takzvaného lesního hospodářského celku, na nějž se LHP vztahuje. Firma předtím neuspěla s odvoláním na ministerstvu životního prostředí ani s žalobou u Městského soudu v Praze. Šimíčkův senát zrušil rozhodnutí městského soudu a stanovil, že LHP přecházejí na nového vlastníka spolu s pozemky. Pokud nový vlastník získá pouze část z lesního hospodářského celku, měl by podle soudu požádat o příslušnou úpravu parametrů, zejména pro maximální výši těžby.
Státní podnik už potvrdil, že se bude usnesením od ministerstva řídit. „Lesy ČR jsou připraveny umožnit oprávněným osobám takový průběh přechodu k nabývaným lesním pozemkům, který bude odpovídat veřejnému zájmu na zachování setrvalé péče o tyto lesní porosty, a jsou připraveny LHP vydávat jako příslušenství k lesním pozemkům,“ sdělil týdeníku Euro mluvčí Lesů Zbyněk Boublík.
Není stavba jako stavba Jak změna postoje Lesů rozhýbe vracení hvozdů církvi? „Vydávání lesních hospodářských plánů novým vlastníkům jako příslušenství pozemků a současně jako důležitý podklad pro zahájení řádného hospodaření je nepochybně důležitým krokem,“ říká Karel Štícha, vedoucí správy majetku Arcibiskupství pražského.
Jedním dechem ale zdůrazňuje, že plány nejsou jediným zádrhelem v jednáních Lesů ČR a církve. „Blízká budoucnost ukáže, zda se proces výrazně zrychlí,“ dodává opatrně Štícha.
Vedle již vyřešených předávání lesních plánů se restituční jednání aktuálně zadrhávají kupříkladu na rozdílných názorech na to, co je zastavěný pozemek. Podobný problém ostatně vznikl i u klasických zemědělských restitucí. Podle zákona o majetkovém vyrovnání se zastavěné pozemky nevydávají (týká se to ploch, na kterých vyrostla stavba po jejich odejmutí církvi). Situaci ale komplikuje fakt, že v platných zákonech existují různé definice pojmu stavba.
S jednou, „měkčí“, pracuje starý občanský zákoník (ten byl v platnosti v době podávání výzev), oproti tomu stavební zákon zahrnuje pod termín veškerá stavební díla. Občanský zákoník má zřejmě přednost. I pro tento případ nicméně existují různé verdikty nejvyšších instancí. Mohou se týkat například lesních cest.
Zatímco z dřívějších rozhodnutí Nejvyššího i Ústavního soudu vyplývá, že povrchové úpravy pozemků jsou jejich součástí a nemohou být bez znehodnocení pozemku odděleny jako stavba (starý občanský zákoník říká, že stavba není součástí pozemku), Nejvyšší správní soud se před pěti lety usnesl, že běžně provedené místní a účelové komunikace jsou obvykle věcí v právním smyslu, a tedy nemovitostí. Poměrně jednoznačně by do posuzování zastavěných pozemků zasáhl nový občanský zákoník, který vlastnická práva k pozemku a stavbě sjednocuje.
Nezbytný tenis Církve také občas narážejí na argument, že dotčená státní organizace požadovanou nemovitost nutně potřebuje pro výkon svých povinností. Na takové případy restituční zákon pamatuje, potíž bývá ovšem s posuzováním zmíněné nezbytnosti pro stát. Například pražská židovská obec se už přes rok dohaduje o vydání parkoviště u pobočky finančního ředitelství v Českých Budějovicích, na jehož místě stála do druhé světové války synagoga. Jak ale dodává tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus, s podobnými zádrhely mají zkušenosti už z první restituční vlny v 90. letech. Tehdy jim například policejní sbor nechtěl vydat tenisové kurty v Brně se stejným zdůvodněním, tedy že je nezbytně potřebuje pro svoji činnost.
Pozvolný rozjezd
Srovnání požadovaných a již vyřízených
restitučních výzev na Lesy ČR
Pozemky Stavby
Počet výzev 46 704 1390
Uzavřené dohody 2257 17
Předáno 182 2
Pozn.: Restituční výzvy se podávaly v průběhu roku 2013.
Velká část výzev ale dorazila až v závěru roku.
Zdroj: Lesy ČR, údaje k 24. 4. 2014
O autorovi| Tomáš Pergler, pergler@mf.cz
