Menu Zavřít

Fenomén desk sharingu na vzestupu. Kvůli časté práci z domova firmy redukují kancelářské stoly, pořizují však kvalitnější vybavení

20. 7. 2023
Doba čtení: 4 minuty
Autor: Depositphotos
  • Kancelářský model, v rámci kterého měl každý zaměstnanec svůj pracovní prostor, bude možná brzy minulostí
  • Firmy reagují na rostoucí oblibu home officu a redukují počet stolů. Ty tak mezi sebou běžně sdílí vícero zaměstnanců
  • Ušetřené peníze společnosti investují do dražšího vybavení, jakými jsou třeba ergonomické židle

S tím, jak se částečný home office stává v řadě českých firem stále přirozenějším úkazem, získává na oblibě také desk sharing. Sdílení pracovních stolů, jak lze tento trend přeložit, se pochopitelně podepisuje i na podobě kancelářských prostor. Z dat společnosti Colliers, předního poskytovatele diverzifikovaných služeb v oblasti komerčních nemovitostí a správy investic, vyplývá, že investice do pracovních prostor jsou v případě desk sharingu až dvakrát větší než u běžného kancelářského modelu.

Dopad má home office také na poměr prostorů určených pro individuální práci a těch určených pro společné setkávání. „Zatímco v předpandemických kancelářích bylo plných 70 procent plochy dedikováno individuálním pracovním místům a zbytek zasedacím místnostem a dalším prostorám, dnes se poměr mění,“ říká ředitelka oddělení Workplace Advisory v Colliers Jana Vlková a dodává, že aktuálně je oproti tomu pro pracovní místa vyhrazena zhruba třetina, zatímco dalších 60 až 70 procent pak připadá na týmovou spolupráci, networking, stravování či relaxaci.

Větší stůl pro více lidí

Desk sharing je aktuálně populární třeba v oblasti IT či podnikových a zákaznických služeb, podle dat asociace ABSL jej částečně využívá už 56 procent center orientujících se v tomto odvětví. „V praxi to znamená, že pracovní místo, které bylo dříve pevně přiděleno jednomu zaměstnanci, nyní může být využíváno více lidmi, což snižuje náklady na pronájem a údržbu kanceláří. A díky tomu mohou firmy do těchto míst a jejich vybavení více investovat,“ míní Vlková. Zaměstnanci pak mohou využívat také dalších prostor, jakými jsou třeba kreativní či neformální zóny, a zpestřit si tak pracovní týden, který se z většiny odehrává na home officu.

Home office škodí kariéře, stěžují si manažeři. Jejich podřízení to cítí jinak
Přečtěte si také:

Home office škodí kariéře, stěžují si manažeři. Jejich podřízení to cítí jinak

Změnou prochází i velikost pracovních ploch. Při tradičním uspořádání kanceláře se na jeden stůl obvykle počítalo s 10 až 12 čtverečními metry, dnes jsou tyto prostory o dva až čtyři metry větší. Kromě toho firmy na pozadí desk sharingu rovněž více investují do kvalitnějšího vybavení. Ještě před pandemií se většina zakázek pohybovala ve středním či nižším standardu, dnes převládá nadstandard, kdy společnosti častěji pořizují třeba polohovatelné stoly, ergonomické židle či kvalitní osvětlení.

„Více se investuje i do zeleně, důraz se často klade na dražší přírodní materiály a s rozmachem hybridní práce samozřejmě i na technologie,“ konstatuje Vlková. Zatímco průměrné náklady na jedno pracovní místo zahrnující psací stůl, kancelářskou židli, uzamykatelný kontejner, dělící paraván a osvětlení dříve dosahovalo zhruba tisíc eur (se současným kurzem necelých 24 tisíc korun), dnes se toto číslo často pohybuje až o polovinu výše.

Kanceláře po pandemii nezmizí, původní podoba jim ale nezůstane. Jak hybridní práce proměnila administrativní prostory?
Přečtěte si také:

Kanceláře po pandemii nezmizí, původní podoba jim ale nezůstane. Jak hybridní práce proměnila administrativní prostory?

I přes rostoucí oblibu práce z domova zájem o práci v kancelářích i nadále přetrvává, a to právě ve formě hybridních režimů. Ty bývají stále důležitějším aspektem při výběru zaměstnaní. Koneckonců, dle dat ABSL z domova alespoň dva až čtyři dny v týdnu pracuje 62 procent zaměstnanců, více než čtvrtina pak dokonce celý týden.

„I přesto chce 19 procent firem své kanceláře rozšířit. Chtějí totiž pro své lidi vytvořit atraktivní zázemí a inspirativní prostředí, které podpoří kreativitu a komunikaci mezi týmy a zároveň dá jasný obrázek o hlavních hodnotách společnosti,“ objasňuje Vlková. Podle té už dnes kanceláře nejsou jen o individuální práci, ale spíš o důležité sociální interakci, výměně znalostí a podpoře firemní kultury.

Poptávka je, ale do budoucna bude klesat

O oživení kancelářského trhu informovala společnost Colliers už letos v květnu. Ke konci prvního čtvrtletí dosáhl jen pražský trh velikosti 3,85 milionu čtverečních metrů, z toho během stejné doby přibylo zhruba 38 tisíc metrů čtverečních prostor. Dokončeny však byly jen dva projekty, a to PORT7 společnosti Skanska v Praze 7, který přinesl 30 900 metrů čtverečních kanceláří, a Red Court od J&T Real Estate s rozlohou 7100 metrů čtverečních. V aktivní výstavbě bylo ke konci prvního čtvrtletí dalších zhruba 145 tisíc metrů, přičemž přibližně 90 tisíc z toho má být dokončeno ještě letos a téměř polovina tohoto objemu už má zajištěné nájemce.

MM25_AI

Pokud jde o míru neobsazenosti v hlavním městě, ta v prvním čtvrtletí klesla o 22 bazických bodů na 7,5 procenta a aktuálně představuje zhruba 289 tisíc metrů čtverečních. V následujících měsících se nicméně očekává, že poptávka zpomalí.

Když práce z domu omrzí, ale do kanclu je to daleko. V Česku vznikl první srovnávač coworkingů, využijí ho jednotlivci i korporace
Přečtěte si také:

Když práce z domu omrzí, ale do kanclu je to daleko. V Česku vznikl první srovnávač coworkingů, využijí ho jednotlivci i korporace

„Problém může nastat kvůli nízkému počtu nově plánovaných projektů. Na rok 2024 je jich naplánováno pouze pět a na rok 2025 jen deset, přičemž některé z nich nejsou ani určeny pro volný trh a některé nemají ani stavební povolení, což vzhledem k průměrné 18– až 24měsíční fázi výstavby znamená, že mohou být dokončeny až v roce 2026,“ uvedl v květnu senior analytik ze společnosti Colliers Josef Stanko s tím, že díky tomu může klesat zejména nabídka prémiových prostor.

  • Našli jste v článku chybu?