AUTOMOBILOVÁ HISTORIE - Svět si minulý týden připomněl výročí narození jednoho z nejslavnějších světových podnikatelů – Itala Enza Ferrariho. Automobilový závodník a významný konstruktér propůjčil své jméno značce se hřebcem ve znaku.
Jako chlapec se chtěl Ferrari stát operním pěvcem, sportovním žurnalistou nebo automobilovým závodníkem. V deseti letech jej otec vzal na závody a bylo rozhodnuto. Ferrariho závodnická kariéra byla úspěšná, postupně se ale ukázalo, že jeho největší talent spočívá v řízení a organizaci výroby. Jméno Ferrari zná každý příznivec motorismu především díky rudým vozům formule 1. Zakladatel značky, která tradičně sídlí v italském městě Maranello, zemřel 14. srpna 1988.
Jaké byly jeho životní osudy? V roce 1918 se vrátil domů z 1. světové války, rodinnou firmu, která předtím slušně prosperovala díky dodávkám pro železnici i opravám automobilů, ale našel v troskách. Musel se tedy nechat zaměstnat. V automobilce Fiat jej sice odmítli, uchytil se ale u malé společnosti CMN, se kterou pak spojil i své závodnické začátky. Prorazil ale až poté, co přešel k automobilce Alfa Romeo. Obsadil druhé místo na Targa Florio 1920 a vyhrál i několik méně významných závodů.
V roce 1929 založil stáj Scuderia Ferrari, která jezdila s vozy Alfa Romeo a koncem 30. let ho automobilka pověřila vedením své závodní divize. Ferrari měl v té době už jméno a známé bylo i jeho logo. Vzpínajícího se hřebce převzal v roce 1923 od matky italského leteckého esa z první světové války, hraběte Franceska Baracci. Umístil ho na žlutý štít (barva Modeny), přidal písmena SF, tedy Scuderia Ferrari. Typická červená pak byla mezi válkami italskou národní barvou v automobilových závodech. Ferrari se později rozešel s Alfou Romeo a po přestávce, způsobené smlouvou, jež mu zakazovala čtyři roky působit v oboru pod svým jménem, založil v roce 1948 vlastní automobilku. Jeho cílem ale nebyla výroba běžných automobilů, Ferrari toužil „jen“ vytvořit ty nejlepší závodní automobily. A to se mu podařilo, v roce 1952 se Alberto Ascari s Ferrari stal poprvé mistrem světa formule 1. Od té doby jezdci ve Ferrari nasbírali přes tucet titulů. Továrna ale přestávala být hlavně výrobcem závodních vozů a z haly v Maranellu stále častěji vyjížděly vozy pro běžné silnice.
Enzo sice měl ke svým zákazníkům rezervovaný vztah – říkal, že jsou to často snobové, kterým příliš nejde o automobil s perfektními jízdními vlastnostmi – na druhou stranu ale pomáhali financovat závodní stáj. Finanční problémy sice koncem 60. let přivedly firmu do náruče koncernu Fiat, Enzo si ale svůj vliv udržel až do své smrti.
