Jisté ovšem je, že Tom Wolfe byl nepřehlédnutelný i mezi ostatními novináři. Nepsal jako oni. V textech spojoval pohled reportéra i vypravěče a přímého účastníka dění. Strohé texty udělal zajímavými a čtivými, dokázal do děje kohokoli vtáhnout. Byl hlavní představitelem takzvaného nového žurnalismu (new journalism), který spojil novinářskou práci a literaturu. V jeho stylu psaní nechyběla reportážní přesnost, ale ani jeho subjektivní neotřelý pohled na věc. Kladl důraz na detaily, které čtenářům dokázaly přiblížit jinak vzdálená témata. Spolu s ním patřil mezi „nové žurnalisty“ například Truman Capote, autor Snídaně u Tifianyho, nebo Norman Mailer. Stále se od nich učí další a další generace novinářů, jenže popisovat události přesně, vtipně a čtivě nejde každému.
Umění psát zúročil v řadě knih, ať už reportážních, nebo beletristických. Zhýralý život ve „velkém jablku“ osmdesátých let popsal svým osobitým stylem v Ohňostroji marnosti, ve kterém vylíčil černobílý svět chudých a bohatých, zdůraznil moc peněz i beznaděj těch, kteří nekráčí po Wall Street, ale v temných uličkách Bronxu.
Knižní senzace byla zfilmována, v titulních rolích se objevil Tom Hanks, Bruce Willis a Mellanie Griffithová, a Tom Wolfe se tak dostal i do povědomí těch, kteří novým žurnalismem zůstali nedotčeni.
V češtině vyšla i jeho nejslavnější reportážní kniha, Kyselinovej test, o bandě veselých šprýmařů, hippíků soustředěných kolem spisovatele a milovníka LSD Kena Keseye, kteří projeli ve starém pomalovaném školním autobuse celé Spojené státy. Wolfe jejich několik let trvající cestu barvitě popsal, aniž by si ke své kreativitě pomáhal omamnými látkami, kterých bylo na palubě autobusu více než dost.
Neměl to zapotřebí, uměl totiž psát jako málokdo.
V textech spojoval pohled reportéra i vypravěče a přímého účastníka dění. Strohé texty udělal zajímavými a čtivými, dokázal do děje kohokoli vtáhnout.
O autorovi| Klára Donathová, donathova@mf.cz
