Zástupci tuzemských letních hudebních festivalů spustili boj za to, aby jejich byznys nespadal pod elektronickou evidenci tržeb (EET). Právě teď je totiž ve druhém čtení ve sněmovně zákon mající za cíl zavést třetí a čtvrtou vlnu EET, kterou v prosinci 2017 odmítl Ústavní soud. Festivaly se obávají o svou budoucnost a argumentují tím, že zavedení EET pro ně bude 200krát dražší než pro restaurace.
„Festivaly mají výrazná specifika, kvůli kterým je pro ně evidence tržeb extrémně náročná. V místech, kde se konají, chybí infrastruktura. Počet prodejních míst se pohybuje v desítkách, až stovkách, čemuž odpovídá počet EET pokladen a kvalifikovaného personálu. To vše kvůli jednorázové akci,“ řekl výkonný ředitel asociace Festas Marek Vohralík.
Není vyloučené, že celý spor skončí u Ústavního soudu tak, jako se už jednou stalo. Soud tehdy zrušil části zákona o EET. Zablokoval například třetí a čtvrtou vlnu zahrnující řemeslníky a další služby, které nyní v opravené verzi sněmovna znovu schvaluje, EET také neplatí po jeho zásahu pro nákupy kartou na internetu.
Finanční dopady EET na hudební festivaly se podle Festasu dostávají do rozporu s článkem 26 Listiny základních práv a svobod ČR. „Pokud legislativní opatření klade na jednu oblast podnikání násobně vyšší ekonomickou zátěž než na ostatní, je podle nás jednoznačně v rozporu se základním právem občanů vyvíjet podnikatelskou činnost,“ uzavírá Vohralík.
Ve třetím čtení budou poslanci hlasovat o zákonu během května. Lehké to ale nebude. Předloha bude čelit snaze Pirátů o zamítnutí. Občanští demokraté prosazují zrušení celého zákona o evidenci tržeb, který už dopadl například na obchody a restaurace. Ve druhém čtení poslanci podali desítky dalších pozměňovacích návrhů, vedle ODS také poslanci Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a Starostů. Týkají se mimo jiné zrušení dalších vln zavádění evidence a různých výjimek, třeba na prodej burčáku, vánočních stromků, jmelí či pomlázek. Další úpravy se týkají třeba vynětí lékařských ambulancí z EET nebo výjimky pro podnikatele, kteří nejsou plátci DPH, případně pro živnostníky s ročním obratem do 200 tisíc korun, do půl milionu korun, případně do 750 tisíc.
Zákon jako takový má ale ve sněmovně podporu. Ministerstvo financí a ministryně Alena Schillerová avizovaly, že kývnou jen na drobné výjimky. Nemají se týkat celých oborů, jichž je přes 700, ale jen technických detailů, jak EET řešit, pokud by to bylo v dané situaci technicky nemožné.
O EET dále čtěte:
Elektronická evidence tržeb: odpůrci prohráli, podnikatelé si zvykli
Dlouhý: K vládě jsme skeptičtí, elektronickou evidenci tržeb ale nerušme
Pomohla EET k vyššímu výběru daní? Čísla jsou vymyšlená, upozorňuje analýza
Schillerová: S EET nesmíme přešlapovat na místě
