Pro politické komentátory je dnes ODS asi nejnudnější z politických partají a nebýt Václava Klause mladšího, neměli by ani jak o ní psát. Jenže syn exprezidenta je sice na veřejnosti nepřehlédnutelný, jeho vliv ve straně je ale mizivý. To dokazuje i skutečnost, že se nestal ani místopředsedou pražské organizace, na což by měl mít dostatečný politický výtlak.
Problém je, že jeho inteligenci a pracovitost nedoprovází takové sociální dovednosti, díky nimž by kolem sebe mohl shromáždit nějaké vnitrostranické názorové křídlo, a tak je ve straně prakticky osamělým sólistou. A jeho poslední veřejné vyjádření, v němž zpochybnil naše spojenecké závazky naplňované kromě jiného i misí našich speciálních sil v Afghánistánu, vypadají, jako by chystal už druhý odchod z ODS.
Evropské schizma
Je to asi trochu škoda, protože určité ideové rozkročení více doprava k silnější kritice evropské integrace a evropské migrační politice by ODS slušelo a omezovalo by vliv okamurovců. Vedení ODS o takovém rozkročování ale nechce moc slyšet. S Evropskou unií je strana v určitém vnitřním schizmatu. Její postoj je dlouhodobě silně kritický, byť nikdy nedospěl k výzvám k vystoupení z EU.
Politici v ODS vždy kriticky vystupovali k bruselskému oklešťování národních kompetencí jako k odkrajování demokratických svobod. Ale tradiční stranický elektorát stojící na střední třídě, který po roce 2013 zůstal straně věrný, patří k té nejvíce proevropské části společnosti, která z našeho členství maximálně těží a na řeči o czechxitu je silně háklivá. A tito lidé zároveň nevstávají ráno z postele naplněni hrůzou z invaze migrantů, byť jejich příchod zásadně a principálně odmítají. Kritický vztah k Unii i odpor proti migraci je v politice ODS sice zřetelný, ale momentálně Okamurou výrazně překřičený. A předseda strany a politolog Fiala zjevně nechce v hlasitosti soutěžit, protože se mu jeví, že na tom nemůže nic vydělat.
Jeho hledání poztrácených voličů ODS je směřováno někam úplně jinam. Strana ztratila voliče nejprve v soutěži s TOP 09 a po skandálech a svržení vlády Petra Nečase další část přeběhla k Babišovi.
O blížících se volbách čtěte více v komentáři Petra Weikerta:
Senátní partie
Ti první se již vracejí zpět, ale ty druhé bude nutné přesvědčovat delší dobu, protože odcházeli znechuceni kmotrovskými praktikami a korupčními skandály za čistou politikou, která se jim jevila jako nová zdravá pravice. Nyní poněkud procitají, protože ANO dělá jednoznačně silně levicově populistickou politiku a začínají probublávat různé papalášské až kmotrovské projevy jejich představitelů zejména na krajské a místní úrovni. Získat tyto voliče zpět bude každopádně běh na dlouhou trať a úspěch není zaručen. Ale do sněmovních voleb jsou ještě tři roky času.
Efektivní politika
Zatím tahle politika nese ovoce. Druhá pozice v posledních volbách byla pro partaj nepochybně vítězstvím, byť za Babišem výrazně zaostala. Ještě povzbudivější však je, že ODS je prakticky jedinou stranou, které od voleb setrvale - byť mírně - rostou preference, což naznačuje, že Fialova politika je efektivní. Straně bezpochyby prospělo nejen to, že odmítla koalici s ANO, ale i to, že v tom odmítnutí byla jednomyslná, snad s výjimkou již zmíněného Václava Klause mladšího. Mělo by se to odrazit i v nadcházejících komunálních a senátních volbách, kde strana nemá moc co ztratit, a tak čeká úspěch. V Praze může bezpochyby soutěžit o pozici primátora, zřejmě s ANO a s Piráty.
Politická maturita však profesora Fialu, čeká na podzim 2021. V té době by měla být ODS v takové kondici, že bude moci, soutěžit s ANO o vítězství, nebo mu alespoň dýchat na záda a mít koaliční potenciál pro vedení vlády. A jak se budou volby blížit, bude se zároveň pod tlakem ambicí vlivných představitelů strany drolit a nebývalá jednota, jakou ODS, nezažila od dob první vlády Václava Klause v devadesátkách.
Přečtěte si také:
Lidé nejlépe hodnotí prezidenta a ANO, nejhůř TOP 09, ukázal průzkum
