Havel ve filmovém Odcházení přináší víc života a barev do některých svých vizí, postav a skulin ve scénáři, které nemohlo plně poskytnout divadelní ztvárnění. Zásadní sdělení autora zůstává naštěstí stejné.
Foto: Bontonfilm
Hlavní postavou v soukolí dějin jednoho fiktivního národa je Dr.Vilém Rieger (Josef Abrhám) v roli končícího kancléře. Právě tuto postavu zahalil Havel do několika vrstev svých zkušeností. Politické pozadí hry připomíná Havlovu dávnou minulost z dob totality a boje s ní. Odcházení postavy kancléře je pak jeho odchod z funkce prezidenta. Příběh ale dále nabízí také barevné spektrum, a to nejen vizuálně zajímavých postav s různorodými, až bajkovými vlastnostmi, které jsou využity ke kritice vlastní osoby i společnosti.
Václav Havel o Odcházení
Loni v létě jste si pochvaloval natáčení filmu, jak jste spokojený s výsledkem, který uvidí diváci?
Film je hotov a já jsem ten poslední, kdo by ho měl hodnotit. Já samozřejmě vím o tisíci a jedné drobnosti, kterými bych mohl ten film rok či dva roky vylepšovat, ale to je prý nemoc všech začátečníků. Něco drobného by chtěli měnit i v těch fázích, kdy už to nejde. Film je hotov a brzy bude uveden a samozřejmě jsem zvědav, jak bude přijat. Bude-li přijat nepříznivě, přežiji to, neskočím do Vltavy.
Příběh filmu Odcházení je znám, ostatně byl dříve uváděn i jako divadelní hra. Je podle vás možné jeho myšlenku zobecnit?
Já pevně věřím, že bude pochopeno, že ten film je o určitých obecnějších existenciálních věcech. Že to není žádný pokus o historiografii nebo dokument o něčem konkrétním.
Přemýšlel jste už o tom, která další z her by se na filmovém plátně vyjímala? Uvažujete o tom, že byste si roli režiséra ještě zopakoval?
Zatím takto neplánuji. Spíš bych řekl, že je to můj první a také poslední výlet do oblasti filmu.
Debutující režisér dozraje v uchopení vlastního tématu v druhé polovině snímku, až poté překvapí publikum drobnými sekvencemi, které naplňují jeho prvotní vizi i schopnost ji převést na filmové plátno. V tomto případě je ale hlavně potřeba ocenit dobrovolnou Havlovu snahu přiblížit vlastní sdělení co nejširšímu publiku. V režisérově ztvárnění zůstává totiž mnoho načatých i skrytých drobných témat, ke kterým se divák může propracovat až časem a věkem, o to víc jej pak může překvapit různorodost autorova sdělení. Odcházení nabídne divákovi v 90 minutách zajímavé herecké obsazení, lehký politický humor, decentní zmatek, ale i důvod se na něj za pár let podívat znovu.
Hodnocení Vládi Baráka: 70 %
