Boj o spořivost se vrací ve formě dvou zástupných soubojů. Ekonomové se hádají o statistické chyby v široce citované akademické studii, která obhajuje rozpočtovou konsolidaci.
A zároveň vstoupil do debaty MMF s argumentem, že Německo, USA a Velká Británie si utahují opasky více, než by bylo zdrávo. Akademici z Harvardu tvrdí, že země s veřejným dluhem přes 90 procent HDP trpí pomalejším růstem. Pak se ovšem ukázalo, že tohoto poutavého výsledku bylo zčásti dosaženo statistickým fíglem.
Kritika MMF vůči třem velkým ekonomikám je však ještě významnější. Je pravda, že rozpočtová askeze není univerzálním receptem pro každého. Politici by neměli stavět své úsudky na jednom magickém čísle. Charakteristiky dluhopisového trhu dané země, velikost deficitu, monetární situace, to vše musí hrát roli při rozhodování vlád o jejich fiskální politice.
TUSA Today: Týden hrdinství
Týden, který uplynul od bombového útoku v Bostonu, dal Američanům mnoho důvodů k hrdosti. Začněme prvními minutami po výbuchu.
Hbitá reakce zdravotníků na místě i v blízkých nemocnicích zachránila mnoho životů, uvážíme-li, že bomba měla sílu zranit 176 lidí, mnoho z nich velmi těžce. Pak tu byla neuvěřitelná detektivní práce. Jen tři dny po útoku policie našla podezřelé na bezpečnostních záznamech a zveřejnila fotografie.
O den později zahynul jeden z podezřelých při přestřelce s policií, druhý byl zadržen. A proud věcí, které byly udělány správně, zatím neustává.
Přesto vyvstává spousta znepokojivých otázek. Zejména se nelze neptat, zda nemohlo být uděláno více, aby k útokům vůbec nedošlo. Neměl být starší z obou podezřelých, 26letý Tamerlan Carnajev, pod bedlivějším dohledem autorit? FBI se o něj zajímala už v roce 2011 na popud ruských tajných služeb, které měly podezření, že tíhne k radikálnímu islamismu.
SME: Lipšicova udička
Poslanec Daniel Lipšic chce na květnové schůzi parlamentu předložit novelu ústavy, která by měla zavést přímou volbu generálního prokurátora. Je prý přesvědčen, že voliči by v přímé volbě zvolili „čestnějšího, charakternějšího a odvážnějšího generálního prokurátora, než by zvolil parlament v současném či minulém složení“.
Jediná další zkušenost s přímou volbou ale ukazuje spíš na to, že voliči to vidí jinak. Ani jeden z prezidentů zvolených přímou volbou nebyl ani čestnější ani charakternější ani odvážnější než prezident zvolený parlamentem. To je prokazatelné. Nehledě na to, že prezidentská volba i přes zavedení přímé volby zůstala v režii politických stran.
Otázkou však je, zda přímá volba dalšího ústavního činitele už by nenachýlila charakter státu směrem od zastupitelské demokracie. Lipšic ukazuje na starou pravdu, že ryba smrdí od hlavy, jenže v případě prokuratury není problémem jen hlava, ale hlavně režim, v němž prokuratura pracuje.
Čtěte také:
Ve Washingtonu se koná jarní zasedání MMF a Světové banky
Útok při maratonu v Bostonu měl zřejmě náboženský motiv
Lipšic se vrací. Chce porazit Fica
