Mohl by totiž žádat odpočty daně při nákupech zboží. Loni se proto rozhodl zaregistrovat na finančním úřadě jako plátce DPH. Původně se domníval, že půjde o formalitu – jen si rozdělil několik let starou firmu se společníkem a osamostatnil se. Jenže celý proces se překvapivě protáhl na několik měsíců, ačkoli finanční úřad podnikatele předem nijak neupozornil na to, že bude vyžadovat mnoho dalších dokladů. „Napoprvé jsem neprošel. Dostal jsem elaborát s 15 otázkami, na které jsem musel odpovědět.
Jedna z nich mě rozesmála – jaké prý odhaduju, že budu platit daně,“ kroutí podnikatel hlavou nad uvažováním berních úředníků. Registraci nakonec získal, ale až těsně před Vánocemi. Na žádost finančního úřadu byl nucen doložit seznamy klientů, zakázek, faktury, nájemní smlouvu či prezentaci vlastní firmy. Musel si kvůli tomu najmout daňovou poradkyni, která má přímo s registracemi podnikatelů jako plátců DPH zkušenosti. „Bylo to cvičení jako na vojně,“ říká s nadsázkou Petr Vyhnálek.
Tisíce postižených
Kvůli zdržení své registrace několik měsíců nakupoval zboží zatížené daní, prodával je opět s daní, ale tu už si nemohl odečíst. Stejně jako on si tímto krušným obdobím prošly loni tisíce jiných podnikatelů. Aktuálně čeká na registraci na českých finančních úřadech přes 1300 podnikatelů, kteří se chtějí přihlásit jako plátci DPH. Jenže úřady vyřízení jejich žádosti prodlužují a podrobně zkoumají celé jejich účetnictví, což dříve nebylo zvykem.
A podnikatelé na tom tratí. Nezbývá jim nic jiného než za své zboží či služby požadovat vyšší cenu nebo prodávat bez marže, či dokonce pod cenou. Vyšší ceny si totiž v konkurenčním prostředí může dovolit nasadit jen málokdo. Některým podnikatelům to způsobuje velmi tíživé životní situace.
Petr Vyhnálek
„Byla jsem už opravdu v zoufalém stavu bez cash flow. Jako jednatelka jsem neměla ani možnost vyplatit si odměnu. Jsem přitom samoživitelka. Navštívila jsem finanční úřad, abych jim situaci vysvětlila a pokud možno uspíšila vyřízení registrace. Ale byla jsem poučena, že finanční úřad v Praze k tomu není povinen a termíny na to žádné nemá,“ svěřila se týdeníku Euro podnikatelka, která nechtěla uvést své jméno.
Je jediným společníkem mediální agentury a současně její jednatelkou. Na začátku loňského února, záhy po vzniku společnosti, požádala o dobrovolnou registraci jako plátce DPH. Coby začínající podnikatelka musela úřadu předložit podnikatelský záměr a prokázat, že první investiční výdaje vynakládá za účelem zahájení podnikatelské činnosti. „Finanční úřad jednatelku vyzval až těsně před vypršením třicetidenní lhůty k doplnění dalších údajů. Po první výzvě poslala úřadu dodavatelské a odběratelské smlouvy, podepsané objednávky i výpisy z bankovních účtů.
Po několika týdnech přišel další požadavek, kde chtěl úřad doložit sídlo společnosti prostřednictvím nájemní smlouvy. Bohužel místo očekávané registrace přišla na konci dubna další výzva k doložení ještě dalších skutečností. Nakonec jednatelku zaregistrovali až koncem května,“ popisuje složitý proces své klientky účetní specialistka Jolana Pražáková ze Sečteno. cz.
Ten, kdo o registraci žádá poprvé, předpokládá, že podá přihlášku a hned ho zaregistrují. Ale finanční úřady ho posléze vyzvou dlouhým dopisem k doložení kompletní ekonomické činnosti. A takto mohou vyžadovat další doklady donekonečna
Finanční úřady nelustrují pouze nové podnikatele, ale i firmy, které v oboru působí roky. Takové společnosti se po překročení milionového obratu v posledních 12 měsících musejí registrovat povinně. I po nich finanční úřady vyžadují široké spektrum údajů včetně počtu zaměstnanců, dokladů od podnikatelských prostor, soupisu majetku společnosti a techniky či uvedení jména účetního nebo daňového poradce.
„Finanční úřady loni hodně přitvrdily. Dostaly takový pokyn. Věnují teď zvýšenou pozornost, než někoho zaregistrují jako plátce DPH. Pečlivě ho prověřují především z důvodu karuselových podvodů, do nichž se zapojují nově vzniklé společnosti, které uměle žádají vratky DPH,“ vysvětluje daňová poradkyně Blanka Štarmanová, která nakonec pomohla s registrací i Petru Vyhnálkovi a celý proces mu díky svým zkušenostem výrazně zkrátila. „Ten, kdo o registraci žádá poprvé, předpokládá, že podá přihlášku a hned ho zaregistrují. Ale finanční úřady ho posléze vyzvou dlouhým dopisem k doložení kompletní ekonomické činnosti. A takto mohou vyžadovat další doklady donekonečna,“ tvrdí poradkyně. Finanční úřady nesvazuje žádný zákonný termín kromě toho, že každé podání musejí podle daňového řádu vyřídit do 30 dnů. Stačí podnikateli poslat výzvu k doplnění dalších dokumentů. A právě tuto možnost začaly úřady v posledním roce hojně využívat.
Karuselové zdržování
„Generální finanční ředitelství vydalo metodickou pomůcku k postupům v registračním řízení v oblasti DPH. Tento pokyn specifikuje postup správců daně,“ potvrdila novou interní směrnici tisková mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová. Vnitřní pokyn nelze podle jejích slov zveřejnit. Podle informací týdeníku Euro od pracovníků jednoho konkrétního finančního úřadu ve Středočeském kraji však pokyn výslovně apeluje na to, aby úředníci vyžadovali od podnikatelů obrovské množství údajů a zdržovali tím celý proces registrace. „Je to kvůli karuselům. Ministerstvo financí chce tímto podrobným lustrováním podnikatelů těm podvodům zabránit,“ sdělila pracovnice jednoho finančního úřadu ve Středočeském kraji, která si přála zachovat anonymitu.
Ministr financí Andrej Babiš dlouhodobě hlásá boj proti karuselovým podvodům, na nichž stát prodělává ročně odhadem až 100 miliard korun – právě kvůli umělým nadměrným odpočtům daně z přidané hodnoty. Sofistikované řetězce podvodníků je přitom velmi těžké odhalit. Babiš proto kromě kontrolních hlášení a přehledu všech faktur podnikatelů, vyžadovaných od letošního roku, nepozorovaně rozjel už loni tvrdší kontroly registrací plátců DPH v domnění, že podvody omezí.
Ti, kdo budou chtít systém zneužít, si najdou cestu, aby to na začátku vypadalo věrohodně. Mají na to prostředky
Oslovení podnikatelé i daňoví poradci jsou však skeptičtí. „Nejsem si jist, zda toto prověřování na začátku odhalí případné podvody.
Ti, kdo budou chtít systém zneužít, si najdou cestu, aby to na začátku vypadalo věrohodně. Mají na to prostředky,“ míní podnikatel Petr Vyhnálek. Podobný názor má také Jolana Pražáková ze Sečteno.cz. Daňoví poradci obecně vkládají naděje do kontrolních hlášení, která však naopak odmítají podnikatelé jako zbytečnou šikanu. Komora daňových poradců kontrolní hlášení podporuje.
Měli by to strpět
Finanční úřady jsou ale přesvědčeny, že podrobné zkoumání podnikatelů zejména na začátku jejich činnosti smysl má. „Postup k odstranění pochybností v registračních údajích je jedním z nástrojů k omezení přístupu do systému DPH osobám, jejichž prostřednictvím by mohlo dojít k zneužití systému. Daňové subjekty by měly takový postup správce daně strpět,“ konstatovala Petra Petlachová z Generálního finančního ředitelství.
Kvůli takovému „strpění“ se však podnikatelé mohou na několik měsíců výrazně zadlužit jen proto, aby vůbec měli peníze na vlastní obživu. Stát jim totiž upírá možnost tvořit zisk, ačkoli se podle zákona jedná o cíl jejich podnikatelské činnosti. Podle názorů oslovených podnikatelů je tak otázka času, kdy někdo z naštvaných „klientů“ finančních úřadů zažaluje stát kvůli zdržování celého procesu bez předchozího upozornění.
Čtěte také:
Zákon o kontrolním hlášení u DPH není moc kvalitní, přiznal Babiš
Podnikatele letos čeká hlášení k DPH a nový zákon o zakázkách
