Poslední dva roky by se s nadsázkou daly přirovnat k noční můře či apokalyptickému filmu. Svět nejprve zasáhla koronavirová pandemie a nyní jsme svědky války na Ukrajině, která s sebou rovněž nese globální dopady. Obě události přinesly a stále přinášejí velké ztráty na životech, nejistotu, nervozitu a spoustu negativních emocí. Jak to tak ale bývá, krize lidi spojuje, což potvrzují závěry Světové zprávy o štěstí.
Z publikace sítě OSN pro řešení udržitelného rozvoje totiž vyplývá, že události posledních let výrazně zvedly chuť lidí pomáhat ostatním. Zpráva, která vychází už 10 let, čerpá z celosvětového průzkumu v populaci přibližně 150 zemí, kde se zabývá pocity štěstí. Následně sestavuje žebříček nejvíce a nejméně šťastných národů. V průzkumu jde ale hlouběji – zkoumá faktory, jež mají na štěstí či neštěstí lidí hlavní vliv.
„Velkým překvapením bylo, že v celosvětovém měřítku došlo nekoordinovaně k velmi výraznému nárůstu všech tří forem benevolence, na které se Gallupův průzkum světa ptá,“ řekl v rozhovoru pro CNN John Helliwell, jeden ze tří editorů zmiňované zprávy. Darování na dobročinné účely, pomoc cizímu člověku a dobrovolnictví, to vše narostlo. „Ve srovnání s obdobím před pandemií vzrostla zejména pomoc cizím lidem, a to ve všech regionech světa,“ dodal profesor Vancouver School of Economics.
Celosvětový průměr těchto tří ukazatelů vyskočil v roce 2021 přibližně o 25 procent. Co se týče výsledků žebříčku World Happiness Report, který vychází převážně z hodnocení života v rámci průzkumu Gallup World Poll, nejšťastnější zemí světa je již pátým rokem po sobě Finsko. Hned za ním se v konečném pořadí objevilo Dánsko, zatímco třetí místo připadlo Islandu.
Tyto severské země pravidelně dosahují velmi dobrých výsledků v ukazatelích, jako je průměrná délka života ve zdraví, HDP na obyvatele či sociální podpora v těžkých chvílích. Všechny uvedené státy se ale zároveň pyšní i nízkou korupcí a vysokou sociální důvěrou, štědrostí ve společnosti, kde se lidé o sebe navzájem starají, a svobodou při přijímání klíčových životních rozhodnutí.
Na čtvrté až šesté příčce jsou země v pořadí Švýcarsko, Nizozemsko a Lucembursko. Švédsko s Norskem se umístily na sedmém, respektive osmém místě a první desítku pak uzavírají Izrael a Nový Zéland. České republice připadlo 18. místo.
Spokojenější je spíše starší generace
Do průzkumů, na jejichž základě byl sestaven letošní žebříček štěstí, se nijak nepromítl konflikt na Ukrajině - to proto, že statistické šetření probíhalo dlouho před ruskou invazí. Ukrajina v současnosti figuruje na 98. příčce, Rusko na osmdesáté. Prvně jmenovaná země si v posledních letech polepšila, v roce 2018 jí totiž připadlo až 120. místo. Její východní soused si naopak pohoršil, neboť mu před začátkem pandemie patřila 68. příčka.
Na samém konci žebříčku, tedy na 146. místě, se pak umístil Afghánistán. Jeho nelichotivá pozice je dle dalšího spoluautora zprávy Jana-Emmanuela De Neveho „jasnou připomínkou materiálních i nemateriálních škod, které válka způsobuje“.
Navzdory těžké době nicméně výzkumníci nezapomněli vyzdvihnout i několik pozitivních postřehů a statistik. Ty se týkaly například míry stresu, která se podle jejich údajů vloni snížila, ačkoliv byla stále v průměru o čtyři procenta vyšší než před covidem.
„Myslím, že to částečně souvisí s tím, že ve druhém roce pandemie lidé měli lepší povědomí ohledně toho, s čím se potýkají, i když se objevila nová překvapení,“ hodnotil Helliwell. Jedním z těch negativních závěrů pak je fakt, že spokojenost s životem dále klesá u mladých lidí, zatímco starší generace je naopak o něco spokojenější.
| Pořadí | Země | Pořadí | Země |
| 1 | Finsko | 11 | Rakousko |
| 2 | Dánsko | 12 | Austrálie |
| 3 | Island | 13 | Irsko |
| 4 | Švýcarsko | 14 | Německo |
| 5 | Nizozemsko | 15 | Kanada |
| 6 | Lucembursko | 16 | USA |
| 7 | Švédsko | 17 | Velká Británie |
| 8 | Norsko | 18 | Česká republika |
| 9 | Izrael | 19 | Belgie |
| 10 | Nový Zéland | 20 | Francie |
Zdroj: World Happiness Report
