Čeští zájemci o práci pro Brusel si možná budou muset nechat zajít chuť
Místo slibovaných osmi set zaměstnanců z nových členských zemí jich Evropská komise přijme v příštím roce jen jednačtyřicet. Tedy když se Finům, kteří momentálně EU předsedají, podaří prosadit plán na zmrazení počtu pracovních postů a seškrtání unijního rozpočtu. Zatím to pro Helsinky vypadá poměrně nadějně. Jejich návrh už nalezl podporu i mezi ostatními evropskými ministry financí a hospodářství při jednání Rady EU pro ekonomické a finanční záležitosti.
Česko ostrouhá.
Pro na vládách nezávislou Evropskou komisi pracuje téměř dvaadvacet tisíc lidí. Finsko navrhuje, aby se počet jejích zaměstnanců do roku 2010 snížil až o sedmnáct set. Helsinky už mají plán, jak to udělat. Na pozice, které uvolní zaměstnanci odcházející do důchodu, prostě nikoho dalšího nepřijmou. Jen v příštím roce má tímto způsobem odejít „bez náhrady“ do důchodu 460 úředníků.
A to není všechno. Finové chtějí také šetřit, což by zřejmě komisi donutilo k dalšímu propouštění. Už odmítli návrh na celounijní rozpočet pro rok 2007, který vytvořila Evropské komise - 116 miliard eur -, a jejich ministryně financí Ulla Maj Wideroos přišla s vlastním, o dvě miliardy nižším plánem. I ten ostatní ministři podpořili.
Finové ve své verzi rozpočtu přidělili na „evropskou administrativu“ o celých 124 milionů eur méně, než si představovala Evropská komise. To znamená, že na platy pro současné evropské úředníky bude chybět šestapadesát milionů eur a na platy nováčků z deseti zemí přijatých v roce 2004 zbude pouhých 1,8 milionu eur.
„Komise se obává, že nebude schopna splnit celou řadu zadaných cílů. Že zkrátka nastane nepoměr mezi stanovenými úkoly a přidělenými zdroji,“ varuje však prostřednictvím tiskového oddělení předseda komise José Manuel Barroso.
Navíc prý nebude možné splnit sliby o počtech přijímaných úředníku z nových členských zemí. Na jejich základě mělo Česko nárok na 485 nižších a středních míst. Zatím pro Evropu pracuje zhruba o sto Čechů méně. Kdyby se desítka nových členských zemí měla příští rok podělit o jedenačtyřicet míst, zbyly by pro Česko maximálně čtyři posty, ale spíše ještě méně. Větší země, například Polsko, si totiž nárokují více úředníků. S hodně velkou nadsázkou by se dalo říct, že Finové se chtějí pomstít Čechům za to, že nekoupili jejich obrněné transportéry Patria a zvolili raději rakouské pandury.
Rozpočtová debata je ale teprve na začátku, k definitivním číslům se rada a komise dopracují někdy v polovině prosince. „Zatím jde pouze o finský návrh. Každé předsednictví má nějaké návrhy. Rozhodující je, že se žádné probíhající ani plánované konkurzy rušit nebudou,“ uvedl zdroj týdeníku EURO blízký Evropskému úřadu pro výběr zaměstnanců EPSO. Letos by měl úřad vypsat další konkurz na administrátory kategorie A5.
Absolutně nepřijatelné.
V září navíc do hry o rozpočet vstoupí i evropští poslanci. Výdaje na administrativu patří do kategorie takzvaných nepovinných výdajů, a proto se k nim vyjadřuje i parlament. Zejména poslanci z nových členských zemí včetně těch českých se zřejmě pokusí finské škrty zablokovat.
„Jako člen rozpočtového výboru považuji záměr omezit nábor lidí z nových členských zemí do evropských institucí za absolutně nepřijatelný,“ sdělil týdeníku EURO europoslanec Libor Rouček. „Souhlasím s tím, že je nutné hledat úspory a snažit se i omezovat zbytečnou administrativu a byrokracii. Nesmí to ale být na úkor nových členských zemí, ty musí mít jako ostatní země unie stejný nárok na to, aby byly odpovídajícím způsobem zastoupeny ve všech evropských institucích. Navíc prostředky na nábor lidí z nových členských zemí představují jen zlomek z plánovaného evropského rozpočtu na příští rok, konkrétně pouhých 0,5 promile. Velký prostor k úsporám v této položce proto nevidím. Budu celou záležitost pozorně sledovat,“ dodal Rouček.
Ani dalšímu českému europoslanci Josefu Zieleniecovi se finský návrh příliš nezamlouvá. “Za plánem finského předsednictví stojí oprávněná potřeba zmenšit a zefektivnit úřednický aparát evropských institucí. Finové však bohužel hodlají jít cestou nejmenšího odporu, tedy zastavením nabírání zaměstnanců z nových členských států, protože ti dosavadní jsou nepropustitelní,“ řekl Zieleniec týdeníku EURO. „Skutečná reforma by přitom musela začít u zdroje slabé efektivity úřednictva, a ta spočívá právě v tom, že euroúředníci mají takzvanou definitivu. To je anachronismus, který by v dnešním světě neměl mít místo. Nechceme-li dopustit, aby se snižování počtu euroúředníků dělo na úkor nově vstoupivších zemí střední a východní Evropy, musíme se zasadit o komplexní reformu personálního aparátu institucí, jejíž součástí by bylo zrušení definitivy a zavedení přísných hodnotících mechanismů a pravidelných auditů,“ dodal bývalý český ministr zahraničí.
Tuzemští diplomaté zatím situaci nevidí nijak černě. „Ministerstvo zahraničních věcí nepředpokládá, že v příštím roce dojde k poklesu přijímání pracovníků z nových členských zemí. Pro příští rok má být volných 630 míst s tím, že Evropská komise má v rezervě dalších 200 míst po lidech, kteří odešli do důchodu. Tato místa budou rozdělena mezi nové členské země podle poměrného klíče,“ sdělil mluvčí úřadu Richard Krpač.
