Jablotron byl kdysi kousek od krachu. Zachránila ho německá videa a televize
Jestli na něčem majitel Jablotronu Dalibor Dědek lpí, je to jednoduchost. Nemá rád zbytečně složitou techniku nebo absurdně dlouhá a složitá jednání. Ideální je podle něj jedno velké tlačítko. Když se ale podívá na začátky svého podnikání, byla to jedna komplikace za druhou.
Začátek konce
Příběh jedné z nejúspěšnějších evropských firem se zabezpečovací technikou se začal psát hned po revoluci v roce 1990. V té době Dalibor Dědek skončil dráhu mikroelektronického inženýra v Liazu a rozhodl se s přáteli Petrem Heinlem, Zdeňkem Holkem a Jiřím Eršilem založit Jablotron. Velkou, milionovou zakázku sice získali rychle, ale firma Československé automobilové opravny, která si ji objednala, zkrachovala. Novopečeným podnikatelům zbyla hromada výrobků. A že by je zkoušeli prodat, nepřipadalo v úvahu. Kdo by koupil třeba gravimetrický palivoměr?
Situace to byla krušná. Dalibor Dědek vzpomíná, že tehdy poznal opravdu vážný stres. V zástavě totiž byly domy jeho rodičů i rodičů jeho ženy. S kamarády musel něco vymyslet, protože jinak by přišla katastrofa.
Povedlo se. A někdy v té době zřejmě Dědek propadl kouzlu jednoduchosti. Záchrana měla jméno konvertor. Po revoluci totiž do Československa hrnuli první prodejci, a mezi nimi také veksláci, tuny barevných televizí nebo videí. Potíž byla ale v tom, že Německo mělo jinou technickou normu, takže zařízení buď nehrála vůbec, nebo jen černobíle, případně bez zvuku. Jednoduchý konvertor od Jablotronu to dokázal napravit. Dalibor Dědek a jeho přátelé měli rázem domy po střechu nacpané televizemi a videy.
Alarm doby
Až na třetí pokus se Jablotron pustil do výroby alarmů. Byly jednoduché a podstatně levnější než ty dovážené. Firmě přála doba. Žádné obchody, firmy ani samoobsluhy zabezpečení neměly, a přitom teď dostávaly v malé privatizaci nové soukromé majitele. Firmě se také podařilo uzavřít smlouvu s dnešní Českou pojišťovnou, která byla první velkou institucí, jež Jablotronu půjčila peníze.
Pak začaly pro Jablotron velké časy. Jejich symbolem byla asijská mise. Jablotron díky Američanovi českého původu zřídil pobočku na Tchaj-wanu a začal vyrábět. V Jablonci se přitom soustředili na vývoj a výrobu prototypů. Později se výroba přesunula do Číny. Firma se stále držela a drží principu jednoduchosti. Daliboru Dědkovi vadí, když je jednoduchý výrobek nacpán funkcemi, „nakudrlinkovaným rokokem“ ztěžuje zákazníkovi život a dělá z něj tak trochu hlupáka, který je bez přečtení tlustého návodu bez šance.
Majitel Jablotronu se se svým stylem „jednoho velkého tlačítka“ prosadil. Stal se podnikatelem roku, firma navázala spolupráci s mobilním operátorem a bezpečnostními agenturami. V roce 2005 prorazila s maximobilem, který zaujal reportéry CNN. V roce 2011 přišla akvizice bezpečnostní SV – Agency a poskytování celkové ochrany. Obrat se přehoupl přes miliardu a dnes je to už přes dvě miliardy.
Jablotron v současnosti tvoří několik firem, které produkují kromě alarmů a kamer také zdravotní alarmy, výrobky pro zabezpečení a monitoring aut, vyrábějí bezdrátovou regulaci topení, oběhová čerpadla nebo stolní smartphone.
Dalibor Dědek vlastní už jen 60 procent skupiny firem Jablotron. Soustředí se na strategii a nové nápady. Užívá si vnoučat a volných střed, které si naordinoval. Podporuje společensky odpovědné projekty, a jak říká, přes všechny úspěchy se pořád trochu stydí mluvit na veřejnosti. l •
Majitel Jablotronu se se svým stylem „jednoho velkého tlačítka“ prosadil. Stal se podnikatelem roku, firma navázala spolupráci s mobilním operátorem a bezpečnostními agenturami.
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
