Akcionáři jsou spokojeni, prohlašuje ředitel Michal Čupa
Je veřejným tajemstvím, že všichni alternativní telekomunikační operátoři se potýkají s poměrně vážnými ekonomickými problémy. Firmy mají potíže s financováním projektů, některým zůstávají i stamilionové závazky po lhůtě splatnosti. Bude záležet na trpělivosti a síle akcionářů, zda boj o přežití ustojí. Když dnes mezi odborníky přijde řeč na toto téma, často je na prvním místě jmenována společnost Contactel.
Ivan Pilný, šéf české filiálky irské společnosti eTel, během nedávného rozhovoru pro týdeník EURO (13/2002) hned dvakrát použil konkurenčního Contactelu za příklad operátora, jenž má dnes problémy. „Společnosti, které jsou orientovány na byznys, jako je eTel, mají přece jen menší potíže než ty, jež se pokoušely dodávat službu koncovým uživatelům, jako třeba Contactel,“ řekl. Nejmenovaný šéf jiné telekomunikační firmy zase hovořil o „fatálních“ potížích s financováním. Podle jeho názoru Contactelu dost ublížilo, že se na trhu prezentoval především jako internetová firma a takto úzkoprofilově je dnes mnohými vnímán. Na ztrátovost Contactelu měl podle očitých svědků poukazovat předminulý týden při jednání vlády ministr dopravy a spojů Jaromír Schling, když relativizoval přínos zahraničních strategických investorů pro telekomunikační trh (EURO 18/2002).
Ještě lepší, než jsme doufali.
„Pokud člověk není hluchý a slepý, tak občas na nejrůznější fámy samozřejmě narazí. Důležitá jsou ale fakta a ta jsou taková, že hospodářské výsledky Contactelu jsou stejné, nebo dokonce o trochu lepší, než si akcionáři naplánovali,“ reaguje na spekulace generální ředitel Contactelu Michal Čupa. Management výsledky nezveřejňuje, toto právo si vyhradili pouze vlastníci – České radiokomunikace (ČRa) a Tele Danmark, každý držící padesátiprocentní podíl.
ČRa naposledy informovaly o stavu Contactelu 15. dubna, kdy zveřejnily výsledky za rok 2001. Co se čísel týče, ve zprávě vystavené na internetu referují ale pouze o tržbách a investicích. Celkové tržby Contactelu v roce 2001 dosáhly 519,8 milionu korun. Výnosy z poskytování internetových služeb meziročně vzrostly o zhruba šedesát procent na 274,2 milionu, objem datových služeb se zvýšil o 134 procent na 76,7 milionu, hlasových třináctkrát na 158,9 milionu. Ostatní služby vynesly 9,9 milionu korun. Investice do hmotného a nehmotného majetku činily 355 milionů korun.
Impozantní výsledek.
Ve zprávě se nehovoří o nákladech a zisku (ztrátě) Contactelu. „Pokud jde o ztrátovost, tak ta byla menší, než jakou akcionáři předpokládali. Nejpozději do jednoho roku bychom měli být v kladných číslech,“ věří Michal Čupa. Poukazuje na fakt, že firma byla založena v lednu 1999 a musela v prvních letech vydatně investovat. „Jestliže tyto skutečnosti vezmete v úvahu a srovnáte je s jakýmkoliv jiným alternativním operátorem, tak jde o impozantní výsledek,“ nebojí se prohlásit.
O tomto hodnocení mají ovšem své pochybnosti i vysoce postavené osoby z okruhu vlastníků firmy. „Projekt Contactel se nepovedl, jeho výsledky zůstávají za očekáváním. Za normálních okolností by již firma byla zralá na konkurs, ale Dánové to samozřejmě padnout nenechají. Pro ně je to otázka prestiže,“ tvrdí nejmenovaný zdroj obeznámený se skutečným stavem věcí.
Podle jeho názoru je příčin několik: nedokončená liberalizace v telekomunikačním sektoru, pomalejší růst trhu, než se předpokládalo, skutečnost, že Contactel nemá „mobilní nohu“, ač se o jeho vstupu do soutěže o třetí mobilní licenci uvažovalo. Svou negativní roli podle něj hraje i fakt, že firma nemá vlastní infrastrukturu a je plně odkázána na síť ČRa. „Poskytovatel služeb nemusí nevyhnutelně disponovat infrastrukturou. Volných kapacit je dostatek. Můžeme si je bez problémů nakoupit. Za současného stavu liberalizace je to velmi rozumný model,“ míní však ředitel Michal Čupa.
Dánské království.
Do budoucna se počítá s tím, že ČRa se svého podílu v Contactelu zbaví a firmu stoprocentně ovládne Tele Danmark. Pokud by se Dánům nakonec podařilo vstoupit do Českého Telecomu, jak o to spolu s Deutsche Bank stále usilují, je asi pravděpodobné, že by si Contactel „odnesli“ s sebou.
České radiokomunikace 11. dubna oznámily, že dokončily proces oceňování svých investic v Contactelu. Představenstvo rozhodlo o vytvoření opravné položky ve výši 1,271 miliardy korun, která má zohlednit hodnotu investic. Mohlo by se tedy zdát, že i ČRa o návratnosti vložených peněz vážně pochybují.
Ředitel Contactelu Michal Čupa má však jiné vysvětlení. „Jde pouze o to, že akcionáři vzhledem k situaci na globálních trzích přistupují k ocenění svých aktiv velmi konzervativně, jsou opatrní. Opravná položka je i velmi výhodná z hlediska daňového.“ Druhý důvod tohoto účetního kroku podle Čupy souvisí s podnikatelským záměrem a s plánovanou návratností investic. „Původní plán byl desetiletý. Radiokomunikace - vzhledem k rizikům na světových trzích - horizont zkrátily na pět let. Druhé období pak nahradily výší té opravné položky,“ snaží se vysvětlit Čupa. (Rozhovor s Michalem Čupou na straně 50.)
