HOSPODAŘENÍ S ODPADY - V poště tuzemských firem se v těchto dnech objevuje netradiční nabídka týkající se recyklace elektrospotřebičů. Měla by je zaujmout – oproti obvyklým povinnostem v odpadovém hospodaření je tento nápad nebude stát ani korunu.
Rozhýbat nefungující systém sběru a následné recyklace starých elektrospotřebičů je cílem nového projektu „Zelená firma“ neziskově hospodařící společnosti Rema Systém. Ta v současnosti oslovuje tisícovku největších tuzemských společností a nabízí jim zdarma instalaci sběrného boxu.
Do této „popelnice“ budou moci zaměstnanci vhazovat vybité baterie a vysloužilé drobné elektrospotřebiče, jako jsou mobilní telefony, walkmany, rychlovarné konvice, fény, toustovače holicí strojky a další. Rema Systém následně sama zajistí recyklaci tohoto odpadu.
PERLIČKY O ELEKTROODPADU
• elektroodpad roste třikrát rychleji než komunální odpad
• celosvětový průmysl výroby elektroniky spolkne 30 procent roční těžby stříbra a 10 procent roční těžby zlata
• dnešními technologiemi lze získat zpět z odpadu až 95 procent spotřeby drahých kovů
• za poslední rok se ve světě prodala jedna miliarda mobilních telefonů; z takového množství by za použití současných recyklačních technologií bylo možné získat 250 tun stříbra, 24 tun zlata, 9 tun palladia nebo 9 tisíc tun mědi; pouze recyklací baterií pocházejících z ročního celosvětového prodeje lze zpětně získat 3800 tun kobaltu
• podle poslední norské studie vyprodukuje člověk za svůj život přes jednu tunu elektroodpadu
• v Evropě se ročně prodá na 28 milionů počítačů a 23 milionů notebooků; v nich se nachází 51 tun stříbra, více než 10 tun zlata, okolo 4 tun palladia či 25 tisíc tun mědi
Rychle, ať se Brusel nezlobí
Iniciativa se rozbíhá za pět minut dvanáct. České republice totiž hrozí, že nedodrží platnou směrnici Evropské unie, podle níž má každá členská země zajistit v letošním roce sběr čtyř kilogramů elektroodpadu na osobu. V Česku byly přitom loni sebrány jen tři kilogramy, zatímco například ve Švýcarsku to bylo 15 a v Norsku 17 kilogramů. Při nesplnění kvóty hrozí finanční sankce.
„Z velké části je to dáno tím, že v zemi není dostatek sběrných míst. Hledali jsme proto řešení, jak nefungující systém co nejrychleji rozhýbat a dospěli jsme k závěru, že nejefektivnější formou je zapojení velkých firem,“ říká výkonný ředitel Rema Systém David Beneš.
V tisícovce největších firem pracuje téměř milion zaměstnanců a spolu s rodinnými příslušníky tak program oslovuje zhruba dva miliony lidí. „Nabízíme lidem, že nebudou muset složitě s elektroodpadem někam dojíždět ve svém volném čase. Sběrné boxy budou nainstalovány přímo na pracovištích, kam může každý z domova zdarma donést staré přístroje,“ doplnil Beneš.
Do projektu „Zelená firma“ se již na začátku kampaně přihlásilo dvanáct společností, například T-Mobile, eD’ system Czech nebo AT Computers. Společnost, která se do projektu zapojí, získá certifikát „Zelená firma“ a zároveň zdarma od Rema Systému i ekologické poradenství.
V Česku skončí zatím čtyři pětiny drobného elektroodpadu na skládkách nebo ve spalovnách, v celé Evropské unii je to přitom přibližně polovina. Většina zařízení obsahuje kovy jako zlato, stříbro, palladium, platinu, kobalt nebo měď. Ty na jedné straně extrémně zatěžují životní prostředí, při recyklaci se ale mohou použít k další průmyslové výrobě.
„Například jen z pěti milionů nepoužívaných tuzemských mobilů by mohlo být recyklováno až 120 kilo zlata, 45 kilo paladia, 1250 kilo stříbra, 45 tun mědi a z baterií by šlo znovu získat na 19 tun kobaltu,“ říká Beneš.
Rema Systém investuje do projektu v první fázi čtyři miliony korun na výrobu sběrných boxů. „Každé firmě nabízíme jeden box zdarma, mohou si ale objednat další, a samy tak podpořit ekologicky šetrnou likvidaci nebezpečného odpadu,“ dodává Beneš.
„Češi stále málo recyklují elektrická zařízení,“ stěžuje si i Jan Vrba, jednatel společnosti Asekol, která se také zabývá sběrem a recyklací elektroodpadu. „Částečně je to proto, že se u nás začalo s recyklací později. Další důvod je ten, že Češi staré spotřebiče místo vyhození dají na půdu nebo odvezou na chalupu,“ soudí Vrba.
DROBNÉ SPOTŘEBIČE NA SKLÁDKÁCH
(vyřazené elektrospotřebiče v procentech)
země neprojde recyklací
Nizozemí 35 %
Velká Británie 55 %
Evropská unie (průměr) 60 %
Česko 82 %
Pramen: Rema Systém
Televize opět na prvním místě
Množství vybraných elektrospotřebičů přesto každým rokem roste. Oproti roku 2006 se zvýšilo o 46 procent. V roce 2006 se vybralo zhruba 17 tisíc tun elektroodpadu, což je 1,6 kilogramu na jednoho obyvatele.
Češi zatím nejvíce recyklují televize a počítačové monitory. Ty tvoří asi 80 procent veškerých odevzdaných elektrozařízení. „Nejméně se vracejí hračky. Do této skupiny patří například herní konzole, ale také vláčky, autodráhy a podobně. K recyklaci se dostane jen asi 0,07 procenta z celkového množství, které se prodá,“ říká Vrba.
S rostoucí spotřebou přitom roste i odpad – včetně toho elektrotechnického. V loňském roce bylo na domácí trh uvedeno 200 tisíc tun elektrozařízení.
Lidé mohou staré elektrospotřebiče klasicky odnášet do sběrných dvorů, při jednorázových svozech, které se v řadě obcí konají na jaře a na podzim, nebo zařízení vybírají i někteří prodejci.
V současné době mohou navíc děti v některých pražských základních a mateřských školách odevzdávat elektronické hračky a drobné spotřebiče do speciálních kontejnerů.
České firmy jsou před domácnostmi o krok napřed. Obecně přitom podle posledního průzkumu platí, že čím větší firma, tím lépe recykluje. Nejčastěji jsou v podnicích měněny zářivky a svítidla, dále pak rychlovarné konvice a mobily. To, co firmy nejčastěji nakupují, pak logicky ve stejné frekvenci obměňují.
Předpisové zacházení s elektrošrotem bohužel neplatí pro všechny podniky. „Například rychlovarných konvic vyhodí organizace do popelnice v průměru devět ze sta vysloužilých. Přičemž firmy do 20 zaměstnanců se tímto způsobem zbaví přibližně každé páté konvice, zatímco podniky s 1000 a více zaměstnanci s nimi nesprávně naloží jen v sedmi procentech případů,“ upozorňuje Roman Tvrzník z dalšího kolektivního systému Elektrowin.