Platební morálka se v evropských zemích ještě zhorší. Minimálně v následujících dvou letech dojde také k nárůstu insolvenčních řízení ve firemním i soukromém sektoru.Vyplývá to z průzkumu nadnárodní společnosti EOS Group.
Autor: Artklee
Tuzemské firmy, které obchodují se společnostmi ve Švýcarsku či Německu, mají relativně větší šanci, že dostanou za své služby či zboží zaplaceno, než spolupracují-li s podniky ve Velké Británii, Bulharsku, či dokonce v Maďarsku. „Procento plateb ve lhůtě splatnosti je ve Švýcarsku 75 procent, v Německu 77 procent. Naproti tomu ve Velké Británii je ve lhůtě splatnosti zaplaceno 59 procent faktur, v Bulharsku 53 a v Maďarsku 21 procent,“ uvedla Lara Flemming ze společnosti EOS, jež je jedním z předních poskytovatelů služeb v oblasti informačního managementu, správy nedoplatků a pohledávek.
Průměrná doba splatnosti faktur, kterou evropské firmy poskytují svým zákazníkům, se pohybuje v rozmezí 31 až 33 dnů. Německo je v tomto ohledu výjimkou s průměrnou dobou splatnosti faktur kratší než 25 dnů. Jedním z možných důvodů opožděných plateb je pravděpodobně nedostatek hotovosti. Také v Česku udává každá druhá firma (47,6 procenta), že platí své faktury pozdě, nebo žádá o odložení splatnosti kvůli nedostatku peněz způsobených dopadem hospodářské krize na činnost podniku.
Výrazným neplatičem je i stát
Platební morálka společností se výrazně zhoršuje. „Tři ze čtyř firem v Česku platí pozdě,“ uvádí Petr Kužel, prezident Hospodářské komory s tím, že je velmi těžké se bránit neplatičům jak domácím, tak i zahraničním. „Je však třeba říci, že problém není jen na straně samotných firem, ale i státu, který je na špičce neplatičů, a přitom by naopak měl jít příkladem,“ tvrdí Kužel.
Podle Radomíra Morawiece ze společnosti Mediprint přesahuje v tuzemsku prodlení úhrad faktur státními a veřejnoprávními organizacemi až šest měsíců. Proto Hospodářská komora proklamuje změnu režimu platby daně z přidané hodnoty, aby si firma nemohla nárokovat odpočet DPH a vést fakturu v nákladech do doby, než ji uhradí.
„V současné době by toto jednoduché opatření bylo velmi účinným a efektivním nástrojem pro zrychlení plateb, a tím oživení cashflow ve firmách. Na příjmovou stránku ze strany státu to nebude mít žádný dopad, ale fungujícím firmám to výrazně pomůže,“ dodává Kužel.
Podobné zkušenosti se státem jako neplatičem mají i členské firmy Svazu průmyslu a dopravy, jak zaznělo na nedávném fóru členů svazu v Praze. „Státní nemocnice nám platí často tři až čtyři měsíce po splatnosti,“ uvádí příklad Zbyněk Frolík, majitel společnosti Linet, vyrábějící zdravotní lůžka a techniku.
„Bankrotují nám dodavatelé, na trhu není likvidita, podniky si navzájem neplatí,“ říká Frolík.
Nedobytné pohledávky rostou
Z průzkumu společnosti EOS o platební morálce v Evropě, na němž spolupracovala marketingová agentura Ipsos a 1200 společností, vyplývá, že britské a švýcarské firmy nakonec musí odepsat pouze 1,4 procenta svých pohledávek. To je vůbec nejméně ze všech zemí, ve kterých byl průzkum prováděn. Firmy v Maďarsku 5,3 procenta, v Bulharsku čtyři procenta a v Německu 2,1 procenta. Průměrná výše pohledávek firem v pěti evropských zemích zahrnutých do testu EOS se pohybuje kolem pěti tisíc eur, tedy 125 tisíc korun.
Vyšší procento nedobytných pohledávek roztáčí kolotoč, který do problémů zatahuje i poctivé firmy jen kvůli tomu, že ony platí, ale jejich partneři jim nikoli. Ve všech pěti evropských zemích, kde se průzkum uskutečnil, jsou firmy pesimistické ohledně budoucího vývoje.
Devětačtyřicet procent společností předpokládá, že se v následujících dvou letech platební morálka dále zhorší. Většina (82 procent) dotázaných manažerů očekává, že dojde ke zvýšení počtu insolvenčních řízení jak ve firemním, tak v soukromém sektoru.
„Naše studie může pomoci podnikatelům v orientaci na zahraničních trzích, pomáhá formovat jejich očekávání a je vodítkem při jednáních, která vedou. Navazuje na obdobnou loňskou studii, kdy bylo hodnoceno Řecko, Polsko, Rumunsko a Rusko, a vytváří s ní tak unikátní datovou základnu. Celá studie je zdarma ke stažení na www.eos-ksi.cz,“ doplňuje výsledky průzkumu Vladimír Vachel, jednatel společnosti EOS KSI v Česku.
| PLATEBNÍ MORÁLKA V EVROPĚ | |||
| Podíl pohledávek uhrazených do splatnosti | Definitivně odepsané pohledávky | Firma má vlastní oddělení pro správu a vymáhání pohledávek | |
| Bulharsko | 53,0 % | 4,0 % | 26,0 % |
| Maďarsko | 21,0 % | 5,3 % | 13,0 % |
| Německo | 77,0 % | 2,1 % | 24,0 % |
| Švýcarsko | 75,0 % | 1,4 % | 13,0 % |
| Velká Británie | 59,0 % | 1,4 % | 66,0 % |
Zvyšuje se i počet bankrotů
Od letošního ledna do konce září bylo v Česku vyhlášeno 1602 osobních bankrotů, což je zhruba třikrát víc než za stejné období loňského roku. Jen v září bylo deklarováno 287 osobních bankrotů, což je nejvíce od zahájení činnosti insolvenčního rejstříku.
Vyplývá to z informací společnosti CCB - Czech Credit Burelu, jež je zakladatelem bankovního a nebankovního úvěrového registru v Česku. Ze statistik plyne, že vyhlášením osobního bankrotu skončilo šest z deseti návrhů. „Je to přibližně stejný podíl jako ve třetím čtvrtletí loňského roku a znamená to, že se zatím soudy dokážou s raketovým růstem návrhů na osobní bankrot dobře vyrovnat,“ uvádí vedoucí analytického oddělení CCB Věra Kameníčková.
Velký nárůst počtu osobních bankrotů je prý důsledkem především dvou hlavních faktorů. V prvé řadě je to relativně nový institut, s nímž se loni po jeho zavedení většina lidí teprve postupně seznamovala, letos už je však situace jiná. „Růst ovšem částečně přisuzujeme i současné nepříznivé ekonomické situaci,“ míní Kameníčková s tím, že i podle jejího názoru se počet bankrotů bude i nadále zvyšovat. Příčinou je stále ještě rostoucí nezaměstnanost, relativně pomalý vývoj mezd a slabý ekonomický výkon.
