VEŘEJNÉ FINANCE Chystaná reforma veřejných financí přinese zásadní novinky i pro firmy a živnostníky. Více podnikatelů by mohlo používat jednoduché účetnictví, obchodníkům se na dosah přiblížila naděje definitivního zrušení registračních pokladen.
VEŘEJNÉ FINANCE
Chystaná reforma veřejných financí přinese zásadní novinky i pro firmy a živnostníky. Více podnikatelů by mohlo používat jednoduché účetnictví, obchodníkům se na dosah přiblížila naděje definitivního zrušení registračních pokladen.
Sněmovna tento týden pravděpodobně dospěje k zásadnímu rozhodnutí o tom, v jaké podobě schválí vládou připravenou reformu veřejných financí. A zda vůbec.
Vládou předložený balík změní řadu oblastí. Část z nich se přímo dotkne podnikání.
Nejviditelnější změnou je plánované snižování korporátních daní v příštích třech letech o jeden procentní bod. Z letošní úrovně 24procentního zdanění se tak daň z příjmu právnických osob má dostat v roce 2010 na 19 procent. „Sazbu daně návrh sice snižuje, ale zároveň rozšiřuje daňový základ,“ neplýtvá optimismem expert Svazu průmyslu a dopravy Boris Dlouhý.
Menší podnikatele potěší plánované zvýšení hranice povinnosti vést podvojné účetnictví pro firmy na 25 milionů korun ročního obratu (podrobnosti najdete v článku Na účetnictví…). Tuto hranici by navíc mohla v příštím roce přesáhnout i řada živnostníků, kteří prodávají větší množství tabákových výrobků. I ty mají totiž podle reformy podražit rychleji - až o sedm korun na krabičku.
Jednou z nejmenších, ale živnostníky nejsledovanějších změn je zrušení registračních pokladen. Jejich zavedení bylo již dříve odsunuto na leden 2008. „Zrušení tohoto zákona je jednou z priorit vládního programu a rezort je podporuje,“ potvrzuje Matyáš Vitík z ministerstva průmyslu a obchodu.
Další drobnou, ale vítanou změnou je zachování stravenek. Jejich popularita spočívá v tom, že až o 55 procent jejich hodnoty si může zaměstnavatel snížit daňový základ. Navíc za ně zaměstnavatel nemusí platit sociální a zdravotní pojištění, jako je tomu u hrubé mzdy.
Stát chtěl takto získat miliardu korun do rozpočtu. Tomu ale firmy nevěří. „Spotřebitelé by se po zrušení stravenek přestali stravovat v restauracích a nakupovali by více potraviny v obchodech. U potravin je ale snížená sazba DPH a přesunem by došlo ke snížení tržeb firem a následně nižší dani z příjmů. Stát by tak přišel o část peněz,“ myslí si naopak Miroslav Sedlák, předseda Asociace provozovatelů stravenkových systémů.
Podnikatelů se má nepřímo dotknout i několik opatření ze sociální a zdravotní oblasti. Například se může zvýšit zájem některých skupin o práci. Zákon o pomoci v hmotné nouzi totiž předpokládá, že lidé s mizivou chutí pracovat přijdou po roce o sociální dávky a jejich podpora bude vycházet jen z existenčního minima (dnes 2020 korun měsíčně).
Dvojsečně může na některé firmy působit zpřísnění nemocenské. Vláda hodlá omezit stále vysokou nemocnost tím, že znevýhodnění především krátkodobé výpadky z práce. První tři dny nemoci tak mají být neplacené. Kdo tedy vydělává dvacet tisíc hrubého, dostane za týden na neschopence 1340 korun namísto dosavadních 1970 korun. Právě odchodem pracovníků „na nemocenskou“ ale řada zejména menších firem občas řeší nárazové problémy při výpadku výroby.
V zákoně o zaměstnanosti se zase navrhuje přísnější postižení výkonu nelegální práce. Doposud uchazeč o zaměstnání, který pracoval načerno, je z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazen. Jedinou sankcí je to, že se mu zkracuje podpora maximálně o tři měsíce. O zařazení do evidence však může požádat třeba již druhý den poté, co byl vyřazen. Nová úprava bude znamenat, že uchazeč vyřazený z evidence bude moci znovu požádat o zařazení až po uplynutí šesti měsíců.
„Deklarované tvrdé trestání práce na černo by mělo být doprovázeno urychleným zjednodušením postupu pro zaměstnávání cizinců (zavedením »zelených karet«). Obdobně je pozitivním krokem podpora částečných pracovních úvazků, které například podpoří boj s diskriminací žen kvůli těhotenství na obou stranách,“ komentuje situaci předseda Unie malých a středních podniků David Šeich.
Obecně známá příprava snížení základní sazby DPH na 19 procent a růst snížené sazby na devět není jedinou změnou. Především větší firmy pravděpodobně potěší možnost takzvané skupinové registrace. Ta vlastně znamená, že finančně propojené firmy budou pro účely DPH považovány za jednu osobu povinnou k dani.
Vytvoření skupiny je přitom pro podniky dobrovolné a její rozsah záleží na jejich vůli. Skupina ale může podávat hlášení a daňová přiznání najednou. Sníží to administrativu zúčastněných firem a tím i jejich náklady.
Vládní návrh by mohl potěšit nadnárodní společnosti. Obsahuje totiž osvobození příjmů z převodu podílů mateřských společností v dceřiných společnostech. Konkrétně u poplatníků, kteří jsou daňovými rezidenty České republiky nebo stálými provozovnami daňových unijních rezidentů umístěných v Česku.
Záměr je jasný: Do republiky poplyne nejen kapitál do nových průmyslových hal využívajících zatím z velké části zaměstnance se střední či nižší kvalifikací, ale vzniknou i holdingová centra. Ta budou určena primárně pro řízení, financování a zakládání dceřiných struktur. Mohou rovněž přitáhnout vysoce kvalifikované manažery ze zahraničí a vytvořit místa pro vysokoškolsky vzdělané odborníky s ekonomickým či právním vzděláním.
Rozšířit se má také osvobození dividend i na dividendy přijaté od dceřiných společností založených mimo Evropskou unii ve státech, se kterými má Česko uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění. „Jde o zásadní změnu, která podstatně zvýši konkurenceschopnost České republiky,“ komentuje opatření partner divize daňového poradenství Ernst & Young Jan Čapek. Dividendy přijaté od dceřiných společností založených mimo Unii přitom už aktuálně osvobozuje 20 členských států.
Tím ale pro podnikatelskou sféru pozitiva reformy v podstatě končí. „Považujeme reformu za málo ambiciózní. Zaměstnavatelé předpokládali, že reforma povede k výraznému zjednodušení daňové soustavy a ke snížení vedlejších nákladů práce,“ uvedl expert Svazu průmyslu a dopravy Boris Dlouhý. Z návrhu je podle něj zřejmé, že právnickým osobám obecně žádné zjednodušení nepřináší. Také pokud jde o cenu práce, je návrh reformy daňově neutrální. Zdanění sice snižuje, ale zároveň omezuje možnosti odpočtů, poznamenal Dlouhý.
DANĚ Z FIREMNÍCH PŘÍJMU
2007 24 %
2008 21 %
2009 20 %
2010 19 %
Pramen: vládní návrh
VYBRANÉ ZMĚNY PRO PODNIKATELE
* zrušení povinnosti používat registrační pokladny
* zachování zvýhodněných stravenek
* vyšší práh obratu pro možnost jednoduchého účetnictví
* skupinová registrace k DPH
* postižení práce načerno
* osvobození některých dividend od dvojího zdanění
