Zlepšení tuzemského podnikatelského prostředí, jednodušší přístup na evropský trh, ale také zostření konkurenčního boje. To očekávají firmy z kandidátských zemí od vstupu do EU.Jsou české podniky připraveny na vstup do Evropské unie?
Velké společnosti jsou mnohem lépe informovány než malé a střední podniky
Zlepšení tuzemského podnikatelského prostředí, jednodušší přístup na evropský trh, ale také zostření konkurenčního boje. To očekávají firmy z kandidátských zemí od vstupu do EU.
Jsou české podniky připraveny na vstup do Evropské unie? Otázka, na kterou nejrůznější představitelé podnikatelské sféry odpovídali mnohokrát - a většinou kladně. Neptají se však jen kandidátské země a jejich domácí podniky, ptá se i Evropská unie. Letos na jaře se uskutečnil již třetí průzkum CAPE (Corporate Readiness for Enlargement in Central Europe), kterého se v deseti kandidátských zemích zúčastnila 3871 firma a který financuje Phare. Podniky v něm hodnotily samy svou připravenost na vstup na jednotný trh. V České republice se průzkumu podle informací z Hospodářské komory ČR zúčastnilo 130 firem ze 400 oslovených.
Převládá optimizmus
Pro vstup do Unie jsou 84 procenta dotázaných podniků ve všech kandidátských zemích. V České republice to bylo 91 procento dotázaných. Počet těch, kdo se do Unie těší, však nepatrně klesl. A to nejen u nás, ale i v rámci celé „kandidátské desítky“. Proti jsou především ti, kdo nejsou spokojeni s vyjednanými podmínkami. Očekávání podnikatelů kandidátských zemí jsou převážně pozitivní. Šedesát procent firem je optimistických ohledně své perspektivy na jednotném trhu. Firmy přitom předpokládají určité změny, které je nepochybně zasáhnou. Je to především obtížnější soutěž na domácím trhu, a to kvůli přílivu evropských firem. Na druhou stranu však podniky počítají s jednodušším přístupem na jednotný evropský trh, průhlednějšími domácími obchodními praktikami a také přílivem přímých zahraničních investic. Zájem firem v kandidátských zemích o vstup na jednotný trh doprovází i zvyšující se povědomí o právu Evropského společenství a z toho vyplývající kritičtější hodnocení vlastní úrovně připravenosti.
Komu chybí informace
Letos firmy uvedly, že mají širší spektrum možností jak získat informace o právu Unie. Přesto polovina dotázaných přiznala, že dostupných informačních zdrojů plně nevyužívá. Úroveň informovanosti o unijním právu tak ve firmách nenaplnila očekávání. Vloni uvedlo 8,8 procenta dotázaných firem, že jsou plně informovány. Letos jich bylo 9,6 procenta. Podíl společností, které jsou přesvědčeny, že nepotřebují znát unijní právo, dokud budou působit pouze lokálně, se snížil z loňských deseti procent na letošních osm. Počet těch, kdo nemají informace, vzrostl z loňských 23,4 procenta na 27,9 procenta. Plnou informovanost vykazuje mezi velkými společnostmi dvojnásobný počet firem než mezi malými a středními podniky. Pouze pětina velkých firem odpověděla, že nemá žádné informace o právu Evropské unie. Mezi malými a středními podniky to potvrdila třetina dotázaných. Lepší informovanost také vykazují společnosti orientované na export. V tuzemsku je podle vlastního mínění čtrnáct procent respondentů plně informováno o právu Evropské unie. Další 63 procenta dotázaných firem uvedla, že jsou informovány částečně a šestnáct procent nemá žádné informace. Lépe hodnotí svou informovanost velké společnosti. Firmy nad 500 zaměstnanců jsou z jedné třetiny plně informovány, ze zbylých dvou třetin pak částečně informovány.
Firmy s přípravou zatím nespěchají
Stejně jako vloni celá polovina dotazovaných společností z deseti kandidátských zemí ještě nezačala s přípravou na jednotný trh. Jejich hodnocení úrovně vlastní připravenosti dokonce kleslo z loňského průměru 2,2 na letošní dva body (ze stupnice 1-4 a čím vyšší číslo, tím lépe). Je však třeba uvést, že z oslovených firem se podruhé zúčastnily průzkumu pouze některé. Svou váhu má ito, že firmy jsou s blížícím se datem vstupu jednotlivých zemí do Evropské unie samy k sobě kritičtější. Pouze osm procent firem věří, že program příprav na převzetí evropského práva dokončí ke dni vstupu do Unie. Nejoptimističtější jsou v tomto bodě české firmy. Převzetí evropského práva předpokládá devatenáct procent z nich, ve Slovinsku je to patnáct procent firem. Poláci s 9,2 procenta a Maďaři s 4,7 procenta firem, které právo implementují ještě před vstupem na jednotný trh, pak patří k největším pesimistům. Mezi desítkou zemí, které se průzkumu zúčastnily, jsou obrovské rozdíly. Například procento firem, které ještě nezačaly s přípravou, se pohybuje od českých 24 procent až po 62 procenta v Bulharsku. Za nejobtížnější oblasti vstupu na jednotný trh pak firmy označily stejně jako vloni pravidla soutěže, certifikaci produktů, technická opatření a standardy.
Češi patří k nejpřizpůsobivějším
Malé podniky a firmy se zaměřením především na lokální trh jsou na společný trh připraveny hůře. Mají méně informací o legislativě Evropské unie a také méně zkušeností s přípravou na vstup na jednotný trh. Z dlouhodobého hlediska tato skutečnost podle zástupců Hospodářské komory ČR negativně ovlivní jejich konkurenceschopnost na jednotném trhu. České společnosti odhadují svou přizpůsobivost na 2,3 ze čtyř možných bodů. Je to druhé nejlepší místo mezi kandidátskými zeměmi, první je Slovinsko. Nejhorší bodové ohodnocení si dali Poláci - 1,8 bodu. Jen 24 procenta dotázaných českých firem udala, že organizovaná příprava v nich ještě nezačala. Devatenáct procent respondentů je přesvědčeno, že jejich firma už úspěšně implementovala právo Evropské unie. Obě čísla jsou v rámci desítky zemí, které se zúčastnily průzkumu, nejlepší. Největší přizpůsobení deklarovaly firmy v oblasti certifikace výrobků, technických opatření a standardů (3,1 bodu). Nejnižší hodnocení pak daly pravidlům hospodářské soutěže (2,5 bodu).
Přijetí bude něco stát
Většina firem z průzkumu nemá přesnou představu o nákladech na přizpůsobení se evropskému právu. Jen jedenáct procent z nich má k dispozici odhady, co to bude stát. Z nich jen necelých 56 procent předpokládá, že náklady budou menší než půl milionu eur. Tato částka odpovídá asi třetině ročního obratu poloviny dotázaných firem. Očekávané náklady tedy budou pro firmy velmi závažné. Pouze v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a České republice překročil počet společností, které mají odhad nákladu, dvacet procent. V tuzemsku je to konkrétně jedenadvacet procent firem, které vědí, na kolik je úplné přizpůsobení právu Evropského společenství přijde. Z nich 64 procenta ohodnotila tuto částku pod hranici půl milionu eur a pětina vyjádřila přesvědčení, že cena se vyšplhá k 1,5 milionu eur. Podle představitelů Hospodářské komory ČR je to rozmanitější výsledek než vloni.
Exportéři si věří
Téměř dvě třetiny respondentů jsou při očekávání dopadu vstupu jejich země do Unie na podniky optimistické. Jde hlavně o exportní firmy. Pouze sedmnáct procent dotázaných jsou pesimisté. Více než čtyřicet procent firem z kandidátských zemí přiznává, že se adaptuje a připraví na jednotný trh sama bez pomoci. Podíl podniků, které budou hledat strategického partnera se snížil z loňských 23 procent na osmnáct. České společnosti jsou obecně velmi optimistické, pokud jde o jejich vlastní perspektivy na jednotném trhu. K optimistům se řadí 63 procenta dotázaných. „Europesimistů“ je pak v této sféře v tuzemsku pouze osm procent. Jen desetina respondentů předpokládá vážnější komplikace ve finančních a obchodních oblastech a ve sféře lidských zdrojů. Většina firem však počítá pouze s minimálními komplikacemi. Devětadvacet procent dotázaných českých společností předpokládá, že se adaptují na jednotný trh beze změn firemních strategií. S použitím pouze vlastních prostředků počítá 48 procent respondentů (vloni to bylo 41 procento). Pouze deset procent podniků vyhledá strategického partnera.
Na podzim budou hodnotit unijní odborníci
Jarní průzkum CAPE rozhodně není poslední. Na podzim letošního roku by ovšem stupeň připravenosti firem na Unii měla ohodnotit komise, v níž budou zástupci Evropské unie a také jednotlivých kandidátských zemí. Zajímat je zřejmě bude především schopnost firem vypořádat se s předpisy a normami společného trhu. Podle informací z Hospodářské komory ČR se nyní v Bruselu o složení této komise jedná. Kromě ohodnocení připravenosti firem by tento odborný tým měl být podnikům schopen také poradit, jak řešit případné problémy a upozornit je na závažné nedostatky, kterých si třeba nevšimly.
Informovanost o legislativě EU (v %)
firma firma firma s více
do 50 zam. s 51-250 zam. než 250 zam.
plně informováno 8 9 15
částečně informováno 44 63 63
orient. na domácí trh 11 4 1
neinformováno 33 22 20
neví 4 2 1
PRAMEN: CAPE 2003
