Při vzniku pojistné události představuje značnou zátěž nejen odstraňování věcné škody, ale i omezení provozní činnosti, nebo dokonce její zastavení. Významnou ochranu podnikatele před finančními ztrátami, jež mohou mnohdy vést i k likvidaci podniku, je tak pojištění pro případ přerušení provozu.
Autor: Jakub Stadler
Zatímco některá pojištění berou podnikatelé jako samozřejmost, pojištění pro případ přerušení provozu je přes své nesporné výhody stále poměrně málo využíváno. Zpravidla bývá v nabídce přecházeno, protože nebezpečí finančních ztrát není vždy na první pohled zřejmé. Přitom se může jednat o významnou ochranu podnikatele před krachem podniku. Ochrana poskytnutá pojištěním přerušení provozu se může týkat také vlastníků bytů, a to formou pojištění ušlého nájemného. Hlavním předmětem tohoto druhu pojištění je ušlý zisk a výdaje na stálé náklady.
„Pro pojištěného klienta to znamená, že v případě vzniku pojistné události z omezení nebo přerušení provozu pojišťovna nahradí nejen stálé náklady, které je nutno v období přerušení provozu vynakládat, ale také zisk, který by podnik svou činností nahospodařil, kdyby k pojistné události nedošlo,“ vysvětluje Alena Bartoňová, jednatelka společnosti GeECo International, která patří mezi pětici největších pojišťovacích makléřů působících na českém trhu.
Pojistit lze movitý i nemovitý majetek
Pojištění přerušení provozu se vztahuje na pojištění nemovitého a movitého majetku, na kterém může nastat takzvaná věcná škoda, která by měla za následek přerušení provozu. Zjednodušeně řečeno, pokud ve výrobním podniku vznikne požár a dojde ke škodám na budovách či strojním vybavení, zpravidla pak následuje přerušení výroby. To s sebou samozřejmě nese i ztrátu zisku po dobu, než je výroba znovu obnovena. Zároveň je po celou tuto dobu přerušení provozu nutné hradit i stálé náklady, jako jsou například nájem výrobní haly, pronájem výrobních strojů, náklady na energie či mzdy.
PŘÍKLAD POJIŠTĚNÍ FINANČNÍCH ZTRÁT
Pojištěný subjekt odebírá díly do svých výrobků od různých subdodavatelů. U jednoho z nich dojde k požáru a v jeho důsledku i k zastavení výroby. Tento subdodavatel tedy není schopen dostát svým závazkům, a tím se omezí nebo zastaví výroba i u pojištěného subjektu. Vznikne mu finanční ztráta z přerušení provozu jeho subdodavatele. Pro tento případ se pro stanovení výše pojistného plnění nesjednává pojistná částka, kterou by bylo možné jen těžko vyčíslit, ale limit plnění. Pojištění přerušení provozu se samozřejmě běžně sjednává se spoluúčastí. Na pojistném trhu je možné sjednat i pojištění přerušení provozu z důvodu strojní poruchy, které je možné uzavřít v případě, že je sjednáno pojištění strojní.
Doba, za kterou by mělo být možné znovu obnovit výrobu u pojištěného, je takzvaná doba ručení. Obvyklá délka tohoto období je 12 měsíců. Je však možné je sjednat kratší nebo naopak delší, a to podle odborného posouzení konkrétních potřeb podnikatelského subjektu. Přerušení provozu, které trvá méně než 48 hodin, je zpravidla vyloučeno (není-li výslovně dohodnuto jinak). To v praxi znamená, že za tuto dobu nevzniká pojištěnému nárok na pojistné plnění.
Pokud by však přerušení provozu trvalo již tři dny, bude v takovémto případě hrazeno pojistné plnění od počátku přerušení provozu, tedy za celé tři dny. Stejně jako u pojištění živelního, je také u pojištění přerušení provozu základní pojistnou událostí takzvané požární nebezpečí. To zahrnuje vlastní požár, výbuch, úder blesku a náraz nebo zřícení letadla – zkráceně také „flexa“.
Bez sjednání tohoto základního pojistného nebezpečí není ve většině případů možné sjednat pojištění dalších ostatních pojistných nebezpečí, ať už jako celku nebo jen jako výběru. Těmito ostatními pojistnými nebezpečími jsou myšleny: povodeň, záplava, vichřice, krupobití, sesuv půdy, zřícení skal či zemin, lavina, pád stromů, stožárů a jiných předmětů, zemětřesení, tíha sněhu a námrazy, poškození nebo zničení věci vodou z vodovodních zařízení.
Ve hře jsou i další rizika
Podle specifických potřeb klienta lze pojištění ještě individuálně rozšířit i o některá další rizika. „Pro sjednání pojištění přerušení provozu je potřeba stanovit pojistnou částku, tedy výši ušlého zisku, výši stálých nákladů či výši ušlého nájemného,“ připomíná Alena Bartoňová. V případě potřeby je možné stanovit a do pojištění přerušení provozu zahrnout i pojistnou částku pro vícenáklady. Tedy například nájemné za náhradní provozovny, náklady na přemístění zařízení nebo příplatky za přesčasové práce při náhradní činnosti. Stále častěji je klienty, kteří již mají uzavřeno pojištění přerušení provozu, žádané připojištění škod se zpětným účinkem, tj. náhrada následné škody při vzniku věcné škody z pojistného nebezpečí „požáru“ na majetku subdodavatele.
