Norma zakazuje jednostranné ukončení nájmu v ochranné době do konce června kvůli neplacení nájemného, netýká se to ale neplacení energií a dalších služeb. Pronajímatel prostor totiž také nebude osvobozen od platby za energie. Podobná pravidla Sněmovna schválila i při pronájmu bytů. Oba zákony by mohly skončit u Ústavního soudu pro neúměrný zásah do vlastnického práva. Podle kritiků jen přenášejí problém jedné skupiny obyvatel na druhou a odkládají ho do budoucna.
Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že senátní návrh vůbec neřeší situaci nájemců a legalizuje výpovědi z prostor. Státní záruka by podle něj znamenala, že pronajímatel by dostal čtyři pětiny nájmu i za firmu, která zkrachovala. Vláda podle vicepremiéra chystá opatření, které umožní rozložit riziko formou přímého příspěvku.
Senát také navrhoval zvýšit pro příští dva měsíce příspěvek živnostníkům, kteří byli postiženi vládními opatřeními proti koronaviru. V květnu by měli dostat 700 korun za den, v červnu 900 korun za den, požadoval Senát. Vláda chce ale příspěvek zachovat na 500 korunách na den, o čemž má Sněmovna rozhodnout dnes odpoledne. Senát také chtěl, aby na příspěvek měli nárok i živnostníci, kteří si jako zaměstnanci přivydělají méně než 10.000 korun měsíčně. ODS se podle předsedy svých poslanců Zbyňka Stanjury pokusí senátní změny prosadit v některém z dalších zákonů.
Sněmovní verzi odmítla Asociace developerů ČR. Podle ní návrh zaseje do české ekonomiky druhotnou platební neschopnost. Podle asociace měl stát raději nájemníkům poskytnout bezúročné úvěry k uhrazení dalších šesti nájmů. Za senátní verzi se přimlouval šéf společnosti Residomo Jan Rafaj.
Nájemce má být podle zákona povinen uhradit do konce roku všechny pohledávky, které budou do června splatné. V opačném případě bude moci dostat výpověď z nájmu do pěti dnů. Opatření se týká podle Havlíčka především maloobchodních provozů a služeb. Vicepremiér už dříve uvedl, že při návrhu vycházel z německého modelu.
