Pružné pracovní úvazky dovolují skloubit práci a rodinu V minulém příspěvku jsme se zabývali vztahy mezi firmami a jejich pracovníky v podmínkách globalizované ekonomiky. Tentokrát se budeme věnovat problému (a jeho různým řešením) vztahů práce a rodinného života zaměstnanců.
Pružné pracovní úvazky dovolují skloubit práci a rodinu
V minulém příspěvku jsme se zabývali vztahy mezi firmami a jejich pracovníky v podmínkách globalizované ekonomiky. Tentokrát se budeme věnovat problému (a jeho různým řešením) vztahů práce a rodinného života zaměstnanců.
Při debatách o flexibilitě trhu práce se často zdůrazňuje přínos pro firmy a opomíjejí se možné výhody pro pracovníky, totiž možnost pracovat a přitom nezanedbávat rodinu. Tyto dva typy výhod spolu přitom souvisí. Zaměstnavatel od svého pracovníka většinou očekává, že se bude chovat tak, jako by měl doma hospodyni na plný úvazek, takže starosti o rodinu a domácnost ho nebudou zatěžovat. Takové požadavky mohou však nanejvýš splňovat svobodní muži, zatímco ženy s malými dětmi jsou na tom naopak nejhůř, což negativně ovlivňuje jejich postavení na trhu práce. Stejně jako v jiných tranzitivních zemích ani u nás není konflikt mezi prací a rodinou pociťován tak silně jako v západní Evropě. Pouze necelá desetina respondentů v ČR uvádí, že jim jejich zaměstnání často brání vykonávat domácí povinnosti - v Nizozemsku je to 15 % a ve Švédsku dokonce 23 %. Výpovědi dotázaných ovšem kontrastují s objektivním stavem ve zmíněných zemích. V Nizozemsku pracuje většina žen na zkrácený úvazek (a dokonce i velké množství mužů), švédskou sociální politiku je zase možno označit za velmi pečovatelskou. Vysvětlení souvisí s rozdíly v postavení žen na trhu práce a se zažitými vzorci chování z minulosti. Za socializmu byl podíl žen v plném pracovním poměru vzhledem k tradičnímu rozdělení rolí až nepřirozeně vysoký a z toho se vyvinula poněkud rozporná situace. Stát jako zaměstnavatel na jedné straně nutil ženy, aby pracovaly na plný úvazek, zároveň jim však na druhé straně - v důsledku uvolněnější pracovní morálky - nenápadně umožňoval, aby si během pracovní doby odbývaly nákupy, pochůzky s dětmi a další rodinné povinnosti. O konfliktu mezi prací a rodinou se bude nepochybně hovořit stále víc. V České republice by si již teď téměř 40 % pracovníků přálo pracovat kratší pracovní dobu, polovina z nich přitom jako důvod uvádí nedostatek času pro rodinu. Navíc snaha zaměstnavatelů o zvyšování produktivity povede k tlaku na větší pracovní nasazení pracovníků. Podobně zapůsobí i pronikání žen do náročnějších pozic ve firmách. Střet postkomunistické a západní kultury po vstupu do EU přitom povede k otevření některých sociálních problémů týkajících se postavení pracovníků. Politiky napomáhající skloubení práce a rodiny se rozvíjejí v různých oblastech. První z nich je pracovní legislativa, kde ČR patří k velmi vyspělým zemím. Zákoník práce přikazuje zaměstnavateli zkrátit pracovníkovi pracovní dobu na jeho žádost, pokud mu v tom nebrání vážné překážky. Rovněž zavedení pružné pracovní doby do Zákoníku práce povzbudilo mnohé zaměstnavatele k novému přístupu k pracovnímu rozvrhu. Dostupná cena za služby dotovaných mateřských škol, relativně dlouhá mateřská/rodičovská dovolená a možnost návratu k původnímu zaměstnavateli po ukončení mateřské dovolené, to vše jsou příjemné vymoženosti sociálního státu. Otázkou je, zda je taková politika z finančního hlediska dlouhodobě udržitelná a zda by se nenašlo nějaké levnější řešení. Další oblasti „pro-rodinné“ politiky souvisí s firemní strategií v řízení lidských zdrojů. Výzkumy ukázaly, že kromě mzdy je motivace zaměstnanců ovlivněna nepeněžními faktory. Chápavý postoj zaměstnavatele k rodinným potřebám pracovníků může být jedním z takových stimulů, a to možná dokonce méně nákladným než jiné. V rámci dané legislativy existuje pro firmy více možností - práce doma, individuální pracovní rozvrh, zkrácené úvazky, zvláštní programy pro ženy a muže, kteří se vracejí do zaměstnání po rodičovské dovolené nebo i jesle na pracovišti umožňující ženám přinést si svá batolata do zaměstnání. Jde o příklady forem již osvědčených v zahraničí. Nejen zaměstnavatelé, ale také zaměstnanci si ovšem musí zvyknout, že práce nemusí nutně znamenat osmihodinovou dobu strávenou v kanceláři či dílně. Zájem českých pracovníků o zkrácené úvazky je stále poměrně malý, což souvisí hlavně s nízkými reálnými výdělky - jeden a půl platu nemůže rodinám postačit. Kromě toho v našem sociálním systému je částečná ekonomická aktivita méně výhodná než plná neaktivita - například nezaměstnaný ztrácí veškerou podporu, když přijme částečný úvazek, byť nepatrný. Rovněž žena v domácnosti pobírající dávky státní sociální pomoci ztrácí s každou vydělanou korunou jednu korunu na sociálním příspěvku. Nicméně tak, jak se budou zvyšovat reálné výdělky a životní úroveň, stále více lidí si bude moci dovolit pracovat jen zkrácenou pracovní dobu. Pravděpodobně rovněž vzroste zájem o sdílení pracovních míst. Osvícení zaměstnavatelé jistě již teď hledají způsob jak vyjít vstříc svým zaměstnancům, aniž by to příliš zatížilo firemní rozpočet. Nicméně taková „family friendly policy“ vyžaduje složitější administrativu a náročnější koordinaci pracovníků. Obavy z nadměrných nákladů je však možno zmírnit zkušeností, že produktivita pracovníků při kratší pracovní době většinou roste, neboť se snižuje počet přestávek a prostojů. Uvedený přístup může udržet kvalifikované pracovníky a posílit loajalitu k zaměstnavateli. Když tedy vezmeme všechna pro a proti, zdá se, že starostlivým přístupem k zaměstnancům a jejich rodinám není co ztratit.
Zkrácená pracovní doba v právnické firmě v Austrálii
Právníci v Austrálii mají dlouhou pracovní dobu a obvykle pracují i šest dní v týdnu. V jedné velké právnické firmě s 1500 zaměstnanci (60 % z toho jsou ženy) se rozhodli podniknout opatření, která by snížila napětí mezi pracovním a rodinným životem zaměstnanců. První z nich byla práce z domova. Zaměstnanci dostali notebook, připojení na pevnou telefonní linku, fax a mobilní telefon, takže mohli efektivně práci z domova zastat. Dostali i možnost odejít z práce dříve, postarat se o děti a pak pracovat později v noci. Většina pracovníků si může zkrátit pracovní týden na 3,5 dne, tj. 32-40 hodin týdně. I ženy pracující na zkrácený úvazek se mohly dostat na vyšší pozice. To vše vedlo k růstu osobních nákladů, ale management věří, že se náklady vrátí ve zvýšení produktivity. Pracovníci se zkráceným úvazkem navíc firmě dodali jistou flexibilitu, neboť mohou přechodně zvýšit svůj pracovní výkon podle aktuální potřeby.
Program na podporu návratu žen do práce
Jedno japonské nakladatelství produkující vzdělávací a jazykové materiály vyniká tím, že na vysoké pozice najímá ženy a pomáhá jim skloubit práci a rodinu Do cílové skupiny zákazníků této firmy patří zejména děti, studenti, ženy, učitelé a starší občané. „Family friendly policy“ tak není pouze taktikou k udržení pracovníků, ale souvisí s podnikatelskou strategií. Tím, že firma zaměstnává ženy, může efektivněji vyvíjet výrobky, které jsou pro ně určeny. Společnost nabízí pružnou pracovní dobu, zkrácené úvazky, mateřskou a rodičovskou dovolenou, možnosti kariérního postupu a systém „kafetéria“, kdy si zájemce vybere z různých portfolií pracovních výhod. Firma rovněž finančně podporuje péči o děti i starší osoby a nabízí speciální program návratu do zaměstnání pro ty, kdo byli dlouhodobě mimo pracovní trh - k tomu slouží například podnikové jesle. K financování programů firma částečně využívá státní podporu, která však zdaleka nepokrývá všechny náklady. Každopádně firma označuje svou politiku za úspěšnou, neboť: 1) přispěla k udržení kvalifikovaných, zkušených a motivovaných pracovníků, 2) usnadnila nábor talentovaných pracovníků, 3) napomohla vývoji a zvýšení kvality poskytovaných produktů a služeb, 4) došlo ke kultivaci firemní značky a zlepšila se pověst firmy.
Pokud si přejete ve vaší hlavní výdělečné činnosti pracovat méně hodin, jaké jsou vaše důvody? (v %)
UK Nizozemí Švédsko ČR Maďarsko Rumunsko Bulharsko
Chci strávit více času s rodinou
49,7 29,1 52,5 49,0 46,8 31,1 36,5
Nerad pracuji tak dlouho
20,3 23,0 15,5 26,4 11,9 14,9 20,6
Chci pracovat méně, abych mohl dělat něco jiného
2,6 4,3 3,9 2,5 10,4 13,7 12,7
Chci studovat
3,9 1,7 1,9 4,8 7,5 4,3 5,6
Chci s touto aktivitou přestat
2,0 1,7 3,0 1,8 4,5 3,1 4,8
Vydělávám dost
2,6 1,3 2,8 2,0 1,5 2,5 2,4
Jiné důvody
19,0 38,7 20,4 13,6 17,4 30,4 17,5
PRAMEN: PROJEKT HOUSEHOLDS, WORK AND FLEXIBILITY
Jak často vám práce brání vykonat některé povinnosti v domácnosti? (v %)
Nikdy Zřídka Někdy Často Pořád ???
UK 57,0 7,9 18,7 12,1 4,3 16,4
Nizozemí 39,2 16,6 28,9 12,6 2,8 15,4
Švédsko 36,4 17,0 23,9 17,6 5,1 22,7
Slovinsko 49,2 12,3 26,0 9,9 2,5 12,5
ČR 56,4 17,4 16,8 8,4 1,1 9,4
Maďarsko 58,9 15,2 15,2 9,2 1,5 10,7
Rumunsko 56,6 15,3 18,2 6,6 3,3 9,9
Bulharsko 65,5 12,6 13,9 6,4 1,6 8,0
PRAMEN: PROJEKT HOUSEHOLDS, WORK AND FLEXIBILITY
