Menu Zavřít

Florian Hernych: textilní magnát bez soucitu

15. 5. 2009
Autor: Euro.cz

Východočeské město Ústí nad Orlicí bylo na přelomu 19. a 20. století významným průmyslovým centrem. Fungovalo zde několik textilních továren, z nichž největší vlastnil český podnikatel Florian Hernych.

Tkalcovna a úpravna v Ústí nad Orlicí

Autor: Historie a současnost podnikání na Ústeckoorlicku

Textilní výroba v Ústí nad Orlicí má dlouholetou tradici. Místní pláteníci zhotovovali lněné výrobky již v 16. století, kdy také vznikl zdejší cech snovačů a tkalců. Ve druhé třetině 18. století se již objevovaly první náznaky volné hospodářské soutěže, výrazné změny ale nastaly teprve ve století následujícím.

Skutečná mechanizace přišla teprve ve druhé polovině 19. století. Zasloužil se o ni místní podnikatel Florian Hernych, jehož závod se díky mechanickým stavům zařadil k největším podnikům v kraji.

S výrobou bavlněných látek začal již Florianův otec. Roku 1855 založil v Ústí nad Orlicí malou tkalcovnu, v níž bylo několik ručních stavů. Modernizaci ale prosadil teprve jeho syn, který do podniku nastoupil roku 1875 ve dvaceti letech a roku 1884 se stal jediným majitelem.

Prvních osm mechanických stavů uvedla firma „Jan Hernych a syn“ do provozu roku 1875 a do deseti let jich měla již více než 390. Florian Hernych navíc roku 1889 přikoupil vodní mlýn v nedalekém Vamberku, který přebudoval v další přádelnu. O deset let později pak získal ještě tkalcovnu v Chrudimi a roku 1900 mlýn s pilou v Hnátnici u Ústí nad Orlicí. Na textilní továrnu přebudoval i bývalý mlýn v Nekoři u Letohradu a obnovil vyhořelou přádelnu bavlny u Vídeňského Nového Města.

FLORIAN HERNYCH

(1855 - 1923)

Narodil se 4. května 1855 v Ústí nad Orlicí v rodině textilního podnikatele Jana Hernycha. Roku 1875 se stal otcovým společníkem a o devět let později vedení firmy převzal. Do podniku instaloval mechanické stavy, čímž produkci výrazně rozšířil a zkvalitnil. V následujících letech přikoupil ještě další továrny a stal se nejvýznamnějším podnikatelem v kraji. V letech 1906 až 1907 si nechal naproti svému podniku postavit vilu, která dnes patří k nejkrásnějším budovám Ústí nad Orlicí. Zemřel 9. prosince 1923.

Za dvacet let se Florian Hernych zařadil mezi nejvýznamnější podnikatele kraje. Roku 1909 měl v závodech již 3000 mechanických stavů a zaměstnával až 2500 dělníků.

Tvrdou rukou k úspěchu

Těchto úspěchů ovšem dosáhl tvrdým, až brutálním postupem vůči dělnictvu, který odsoudil v souvislosti se stávkou v Ústí nad Orlicí roku 1903 i okresní hejtman. Ten totiž rozpoznal, že stávku vyprovokovala sama firma, protože vzhledem k vzestupu cen bavlny potřebovala redukovat výrobu. Dodal současně, že podnikatel tím „dal nejnovější důkaz své nelidskosti a egoistické bezohlednosti vůči dělníkům“.

Hernych na výrobě pestrých bavlněných látek, které směřovaly do Budapešti, Vídně i Haliče, velmi zbohatl, chtěl se proto i náležitě ukázat. Počátkem 20. století věnoval městu Ústí nad Orlicí pozemky na stavbu gymnázia a pro sebe nechal vybudovat luxusní rezidenci.

Nutná transformace

Kolem roku 1910 se však firma Jan Hernych a syn dostala do potíží, které nebyla schopna sama zvládnout. Podnik byl proto transformován na společnost s ručením omezeným.

Tímto krokem se ale vyřešila pouze otázka hospodaření, obchodní problémy zůstaly. Firma přišla v souvislosti s válkami na Balkáně o třetinu exportu a byla nucena redukovat výrobu. Konečné řešení přinesl až roku 1917 vznik společnosti Akciové textilní závody Jan Hernych a syn. Z celkového počtu 30 tisíc akcií ovšem vlastnil Florian Hernych pouze 2500 kusů a jeho synové Richard a Emil dohromady stejný počet.

Konec se blíží

Stárnoucí podnikatel se stáhl do ústraní a jeho vliv na chod společnosti klesal. Když roku 1923 zemřel, znamenalo to fakticky konec působení rodiny Hernychů v podniku. Jeho synové byli sice ještě nějaký čas členy vedení, neměli ale potřebnou autoritu. S minoritním podílem akcií byli ve firmě spíš trpěni.

Podnik zůstal v soukromých rukou až do roku 1945, kdy se stal součástí Spojených českých a moravských bavlnářských závodů, později Utex. Po sloučení s národním podnikem Perla v České Třebové vznikl roku 1958 národní podnik Perla.

bitcoin_skoleni

Silná konkurence ale nedovolovala další rozvoj. Firma proto v současnosti omezuje produkci a nabízí k prodeji většinu závodů.

Prameny: Historická encyklopedie podnikatelů, Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

  • Našli jste v článku chybu?