(reakce na články v Profitu č. 36 a 37/2007)
Vraťte nám pojištění do nákladů!
(reakce na články v Profitu č. 36 a 37/2007)
Živnostník je člověk, který se sám stará o to, aby uživil rodinu, tedy sám si hledá práci. Nečerpá podporu v nezaměstnanosti a aktivně si sám zajišťuje obživu! Mám čím dál větší pocit, že náš stát o drobné živnostníky nemá zájem, tedy přesněji současná vláda vedená ODS. Přitom před zvolením nám titíž politici slibovali podporu. Dalším krokem asi bude zákaz uplatňování jakýchkoliv nákladů – mimo sponzorské dary na volební kampaň či rauty pro vedení vládních stran. Živnost-
níku, po volbách se můžeš jít třeba pást! Hlavně aby měli živnostníci pořád fofr, vydělávali státu na daně. A jelikož budou v jednom kole, nebudou se hloupě starat, co vláda s penězi z daní provádí!
čtenářka Magda
To bylo slibů! A nakonec to odneseme zase my, živnostníci. Tedy lidé, kteří po státu nechtějí žádné podpory, sami si shánějí práci a sami vytvářejí nejvíce pracovních míst. Nedivil bych se, kdybyste brzy zjistili, že ani s tím slibovaným zrušením minimální daně a registračních pokladen to nebude tak jednoznačné, jak vláda slibuje.
Martin Polák
Zákaz to nevyřeší
(reakce na sérii článků o chystaném zákazu kouření)
Jsem nekuřák a zakouřené restaurace či podobné podniky mi hodně vadí. Ale zároveň – a to silněji – respektuji právo majitele takových podniků na svobodu podnikání. Něco jiného jsou veřejné prostory jako nádraží a podobně, tam je zákaz kouření správný, protože těmto místům se nikdo nemůže vyhnout. (Mimochodem, co je ale platný zákaz, když jej nikdo nekontroluje a hlavně nepostihuje, případně zůstane jen u „napomenutí“.).
Pokud by se všichni chovali jako já, nechodili by do zakouřených podniků a vyhledávali by restaurace s oddělenými prostory, fungující klimatizací nebo výhradně nekuřácké. Takových podniků je čím dál tím víc, tak ukažme jejich majitelům, že zdravého života si cení čím dál tím víc lidí. A jestliže chce stát v něčem pomoci, tak ne zákazem, ale třeba podporou (dotací) pro rozjezd takových podniků.
Petr Richter
Zapomněli jste na další iniciativy regionů
(reakce na hlavní téma v Profitu č. 31/2007, věnované regionálním značkám původu)
Přečetla jsem si článek Liberecký kraj chce sjednotit soutěže, který byl součástí hlavního tématu od Petra Havla. Trošku mě zaráží, že v celém článku není jediná zmínka o regionálních značkách, které už fungují v Krkonoších, na Šumavě, v Beskydech, v Moravském krasu a v Orlických horách. Jsou to totiž „starší sestry“ popisované vznikající značky na Vysočině, která se k nim brzy přiřadí do systému Domácí výrobky.
Zmíněné značky fungují už od roku 2005 respektive 2006 a jsou čím dál známější a úspěšnější. Také vámi uvedená značka Tradice Bílých Karpat vychází z „know-how“ těchto značek a její koordinátoři čerpají ze zkušeností v Beskydech a úzce spolupracují s tamní koordinátorkou (zejména díky projektu FOA, taktéž zmíněném v článku, kde jsou znač-
ky Tradice Bílých Karpat a Vyrobeno v Beskydech rovnocennými partnery).
Připadá mi neprofesionální v takto podrobném článku celý systém Domácí výrobky vynechat.
Iva Dyková REC Česká republika
