Velká novela zákona o obchodních korporacích přinese s účinností od 1. ledna 2021 přehlednější, ale také přísnější úpravu odpovědnosti statutárního orgánu v případě úpadku obchodní korporace. Kromě zjednodušení podmínek, za kterých jim může být uložen zákaz výkonu funkce nebo povinnost vydat dříve obdržený prospěch, nově zavádí možnost takzvané žaloby na doplnění pasiv.
Pokud dnes člen statutárního orgánu korporace v případě jejího hrozícího úpadku poruší péči řádného hospodáře a nepodnikne vše potřebné za účelem jeho odvrácení, zákon umožňuje uložit mu zákaz dalšího výkonu obdobné funkce nebo jej postihnout některou ze dvou majetkových sankcí: povinností vydat plnění obdržené od společnosti za předešlé dva roky nebo ručením za splnění povinností, kterým společnost sama není schopna vůči věřitelům dostát.
Přijatá novela se pokouší o zjednodušení a zpřehlednění této úpravy, která je dlouhodobě vnímána jako složitá a neefektivní. Institut zákonného ručení pak nahrazuje zcela novým nástrojem převzatým z právního řádu Francie, takzvanou žalobou na vydání pasiv.
Povinnost doplnit majetek společnosti
Na základě nově zavedeného institutu žaloby na vydání pasiv se bude moci insolvenční správce domáhat, aby insolvenční soud uložil členovi statutárního orgánu povinnost poskytnout do majetkové podstaty plnění až do výše rozdílu mezi hodnotou majetku společnosti a souhrnem jejích dluhů (tedy zjednodušeně, aby tento doplnil pasiva korporace). Výše uvedený postup bude možný v případě aktivního přivození úpadku i jeho neodvracení, a to pokud bude prokázáno porušení péče řádného hospodáře. Na rozdíl od výše popsané konstrukce ručení to navíc bude incidenční spor, tedy spor vedený před insolvenčním soudem v rámci insolvenčního řízení. Je ale nutné zdůraznit, že tento instrument bude možné použít pouze v případě likvidační varianty řešení úpadku, tedy konkurzu.
Při posuzování jednotlivých případů budou soudy zkoumat zejména to, zda a do jaké míry porušil člen statutárního orgánu povinnosti, které s výkonem funkce zákona spojuje, zejména obecně známý a již zmíněný standard péče řádného hospodáře. Jako příklad takového porušení zmiňuje důvodová zpráva k novele zákona zejména zkreslené vedení účetnictví, nepřiměřené či nevhodné investice, pokračování ve ztrátové činnosti bez přijetí patřičných opatření či zpronevěra majetku korporace. Vícero škůdců bude odpovídat za doplnění majetkové podstaty společně a nerozdílně.
Pro management společností je pak velmi důležité, že úprava majetkových sankcí se bez omezení uplatní nejen na současné a bývalé členy statutárního orgánu, ale nově též výslovně i na osoby, které sice formálně členy tohoto orgánu nejsou, ale fakticky tuto funkci vykonávají (například generální či finanční ředitel). Tento závěr byl ostatně již dříve dovozen v judikatuře Nejvyššího soudu.
Členové statutárního orgánu by proto měli zpozornět. Pokud chtějí dostát zákonným požadavkům a osobní odpovědnosti se vyhnout, lze jim v prvé řadě doporučit, aby v případě náznaku finančních
obtíží pravidelně monitorovali stav společnosti a vždy věděli, v jakém stadiu se momentálně nachází a jaké povinnosti jim z tohoto stadia plynou. Řešením může být též profesionální právní a ekonomické poradenství, které může trápící se společnost navést opět správným směrem nebo přinejmenším ukázat, že pro její záchranu členové statutárního orgánu udělali maximum.
O autorovi| Tomáš Brožek, advokát Deloitte Legal