Freebord

Přestože meteorologové hlásili na uplynulý víkend dokonce sněžení na horách, vleky už asi nepojedou. Není však třeba házet snowboard do komory. Stačí najít asfaltku z kopce a místo vleku se nechat nahoru dovézt třeba linkovým autobusem. Jenom ten starý snowboard přeci jen nechte doma.
„Vyrůstal jsem na skateboardu a začal jezdit i na snowboardu. Postupně mi došlo, že by bylo fantastické spojit tyto dva sporty dohromady,“ vzpomíná tvůrce freebordu Američan Steen Strand, který zkonstruoval první prototyp hybridního prkna před dvanácti lety jako diplomovou práci na Stanfordské univerzitě, kde studoval produktový design. Po dlouhém a frustrujícím snažení je snowboard určený na jízdu po asfaltu stále populárnější zejména mezi skalními snowboardisty. Proč?
Protože se na asfaltu chová stejně jako snowboard na sněhu. Což tradiční skateboard neumí. Na snowboardu je možné díky skluznici a hranám sjíždět kopec nejenom klasickým obloukem, ale i klouzavým pohybem. Díky tomu lze mimo jiné regulovat rychlost. Nebo se během jízdy točit kolem vlastní osy. Na skateboardu je možné zatáčet v podstatě jen delšími obloučky a podobná regulace rychlosti je v podstatě nemožná. Pokusíte-li se „zahranit“, následuje katapult a ani sebelepší chrániče nepomohou.
Freebord sice na první pohled skateboard připomíná, liší se ale třetím kolečkem mezi oběma „tracky“. Přidaná kolečka lehce vyčnívají nad obě napevno přidělaná k trackům, a otáčejí se navíc kolem vlastní osy. Díky tomu lze na asfaltu simulovat i klouzavou jízdu snowboardu po sněhu. A v případě potřeby „zahranit“ a téměř na místě zastavit.
„Výhodou freebordu oproti snowboardu jsou nižší pořizovací náklady,“ vysvětluje Lukáš Laurinec, který do Česka začal freebordy dovážet vloni na podzim. Samotné prkno stojí zhruba šest tisíc a další investice nejsou v podstatě potřeba. Snad kromě chráničů a helmy (autor článku jízdu na freebordu vyzkoušel a minimálně pro začátek vřele doporučuje nejen chrániče na zápěstí, ale i na kolena a lokty). Na rozdíl od výletu na hory odpadají také náklady na ubytování a permanentky.
Na freebordu se lze vyřádit i na rovině, ale je to těžší než na skateboardu. Přeci jen je to prkno určené spíše na jízdu z kopce. „Přestože díky větším kolečkům přejede ledacos, ideální je kvalitní čistý povrch,“ říká Laurinec. Dobrý asfalt přirovnává k čerstvě napadanému prašanu na kopci.
Ač by se zdálo, že kolečka toho kvůli častému klouzání moc nevydrží, opak je pravdou. „Zatímco na skateboardu dobrý jezdec odrovná jedny kola klidně za den, na freebordu jsou mnohem trvanlivější,“ tvrdí Laurinec. Totéž platí o základní desce: díky tomu, že jezdec stojí s nohama zaklesnutýma do vázání v podstatě nad kolečky, jen stěží se stane, že by třeba po výskoku dopadl doprostřed prkna a rozlomil ho.
Nejvíc freebordistů jezdí asi v kolébce novinky v USA, silnou základnu už má ale i například ve Francii, kde se jich prodá na deset tisíc kusů ročně a kde již vznikají první specializované freebord parky. V Česku je zatím freebordová komunita v plenkách a Laurinec odhaduje počet jezdců na zhruba dvě stovky. Hybridu již nicméně podlehli i profesionální snow- a skateboardisté. V týmu Freebording.cz je například snowboardista Roman Dlauhý, mistr republiky ve freestyle snowboardingu Darek Bergmann či historicky první česká mistryně světa ve snowboardingu Šárka Pančochová. Kdo by chtěl freebord vyzkoušet na vlastní kůži, může se s ním seznámit například během hudebního festivalu United Islands, který startuje 19. června v centru Prahy.
Svět se dosud pokusila dobýt pěkná řádka boardových vychytávek, ne všem se ale podařilo v konkurenci tradičních prken prosadit ve větším. Uvidíme, jak dlouhá bude historie freebordová.

Více na: www.freebord.cz

(box)
Dvě v jednom
Historie dvou prken, z nichž se zrodil freebord

Skateboard
Počátky skateboardingu se datují do 50. let minulého století, kdy surfaře v Californii napadlo pokusit se surfovat po ulici. Kdo vymyslel první skate, není známo, pravděpodobně vznikl spontánně, když více lidí přišlo s podobným nápadem ve stejnou chvíli. První skaty byly dřevěné krabice nebo desky s kolečky z bruslí vespod. Brzy se začala skateboardová prkna vyrábět ze stlačených dřevěných vrstev, což je technologie, která se v podstatě používá dodnes. Zpočátku byl skate zábavou po surfování.
Na vrcholu popularity byl skateboarding v roce 1963, kdy se začaly pořádat první závody ve slalomu nebo freestylu. Po dvou letech ale bublina splaskla a sport málem upadl do zapomnění. Oživení přišlo v roce 1972, kdy Frank Nasworthy vymyslel polyuretanová kolečka, podobná těm dnešním. Koncem 70. let nastává obrození a od počátku 21. století se ze skateboardingu stává i díky stále větší komercionalizaci mainstreamová zábava mládeže.
Dle údajů American Sports Data bylo v roce 2002 na světě více než 18 milionů skateboardistů, většina ve věku do osmnácti let. V současnosti představuje skateboardový trh celosvětově 4,8 miliardy dolarů.

Snowboard
Dle některých zdrojů vynalezl snowboard Sherman Poppen v roce 1965 pod názvem Snurfer (kombinace anglických výrazů snow a surfer). Snurfer neměl vázání a v roce 1966 se ho prodalo na půl milionu kusů. Utah nicméně tvrdí, že první snowboardy byly vyvinuté na počátku 70. let právě v tomto americkém státě. Dle jiných zdrojů vynalezl snoboarding Jake Burton Carpenter, zakladatel společnosti Burton Snowboards, nebo Tom Sims, zakladatel Sims Snowboards.
Jedním z pionýrů však byl bezpochyby surfař Dimitrije Milovich. Ještě během studií sjel kopec na servírovacím tácu z restaurace a v roce 1971 si nechal patentovat první snowboard. V roce 1972 založil v americkém Utahu firmu Winterstick, jeho první snowboardy byly kombinací surfařských prken a lyží. Jake Burton jako první přidělal na snurfery vázání a začal je vyrábět z laminovaného dřeva. Tom Sims na to šel od skateboardu, k němuž místo koleček přidělal lyžiny. Technologii převzatou z výroby lyží nicméně u snowboardu zavedl Burton v roce 1980. O pět let později bylo možné snowboardovat jen ve 39 ze zhruba šesti set zimních středisek v USA.
Na přelomu století byl snoboarding jedním z nejrychleji se rozvíjejících sportů a v roce 2008 dosáhly příjmy snowboardového průmyslu 487 milionů dolarů.

popisky:
(kolečka)
Tajemství skluzu. Oproti skateboardu má freebord šest koleček. Středová kolečka de facto nahrazují skluznici a otáčejí se kolem vlastní osy. Díky pružině, které je vrací do přímého směru, lze snadno sjíždět kopce i rovně. Navíc lze upravit jejich výšku: čím více vyčnívají, tím více se prkno chová jako snowboard. Pro začátek se doporučuje poloha co nejblíže prknu.

(vázání)
Lepší ovladatelnost. Podobně jako snowboard má freebord vázání, je ale pootevřené a lze z něj kdykoliv vyskočit. Úhly nohou vůči prknu lze nastavovat jako na snowboardu, stejně tak šířku a výšku podle obuvi. Díky vázání se také snáze než na skateboardu vyskakuje na obrubník.