Po Gaz de France přijdou Němci: RWE, Wintershall a Ruhrgas
Nejvyšší šéfové evropských plynárenských firem se snaží při osobních setkáních udělat nejlepší dojem na premiéra Miloše Zemana, jehož ministerský tým chce příští rok rozhodnout o tom, který zahraniční investor koupí český plynárenský sektor. Německý červen. Předseda vlády se zatím setkal koncem března v Oslu s generálním ředitelem norského Statoilu Olavem Fjellem, začátkem dubna s Remem Vjachirevem z Gazpromu a minulé úterý s prezidentem Gaz de France Pierrem Gadonneixem. Týdeník EURO má informace, že Miloše Zemana a Miroslava Grégra hodlají v červnu v Praze navštívit nejvyšší manažeři německé RWE Gas a Wintershallu. Zmíněné společnosti – kromě Norů
- již předběžně projevily zájem o české plynárenství (viz tabulka). „Na nabídku Statoilu samozřejmě čekáme, řekl týdeníku EURO zdroj blízký premiérovi.
„Dopisem jsme požádali premiéra Miloše Zemana a ministra Miroslava Grégra o termín schůzky, které by se zúčastnili nejvyšší představitelé konsorcia, řekl v rozhovoru pro týdeník EURO ředitel českého zastoupení Wintershallu Arnošt Thon. Dva největší se spojily. Tříčlennou francouzskou delegaci (prezident Gadonneix, ředitel mezinárodních vztahů Michel Przydrozny a ředitel zastoupení firmy v České republice Jean–Luc Demanesse) přijal minulé úterý odpoledne Miloš Zeman zhruba na hodinu. Za českou stranu byli dále přítomni ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr a vedoucí oddělení ekonomických poradců předsedy vlády ČR Jan Belda. Týdeník EURO získal informace, že společnost Gaz de France vyslovila seriózní zájem o české plynárenství s tím, že se o něj hodlá ucházet v konsorciu s německým Ruhrgasem. Na jednání bylo údajně zdůrazněno, že jde o dva největší plynárenské podniky v Evropě, které navíc mají velmi dobré vztahy a dlouhodobé obchodní styky s ruským Gazpromem. Francouzští manažeři prý slíbili českým politikům přinášet nové pracovní příležitosti a rozvíjet české plynárenství. Premiér Zeman podle našich informací ocenil postoj společnosti Gaz de France, která se před několika lety nepodílela na takzvané divoké privatizaci distribučních společností plynu. Česká vláda chce, aby se dlouhodobé závazky plnily. Na konci jednání premiér Zeman údajně popřál Francouzům hodně úspěchů ve výběrovém řízení. Privatizaci plynárenství však zatím brzdí dvě závažné skutečnosti. Úřad pro hospodářskou soutěž dosud nevydal verdikt o tom, zda výběr poradců na prodej plynárenství byl v pořádku. Proti rozhodnutí Fondu národního majetku o vítězi tendru na investičního poradce při privatizaci energetik se v dubnu odvolala nizozemská banka ABN Amro. Na rozhodnutí antimonopolního úřadu však v zásadě až tak nezáleží: týdeník EURO má informace, že ministerstvo financí ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu jsou připraveny vybrat nikoliv investičního poradce, ale asistenčního poradce na základě paragrafu 50 zákona 199 o zadávání veřejných zakázek, tedy uplatnit stejný scénář jako v případě privatizace petrochemického holdingu Unipetrol (EURO 22/2001). Další brzdou privatizace plynárenství je skutečnost, že se protahuje zápis akciové společnosti Transgas do obchodního rejstříku. Nezrychlí–li se tento proces, prodej plynárenského sektoru bude na několik měsíců stát. Gazprom třikrát. Čeští plynárenští odborníci mají za to, že společná francouzsko–-německá (Gaz de France/Ruhrgas) nabídka bude natolik atraktivní, že další zájemci nebudou mít šanci. Navíc se plánuje, že k tomuto silnému konsorciu se přidá další německá plynárenská společnost VNG. Nicméně zdroje blízké premiérovi si myslí, že bez šance není ani další velice silné konsorcium RWE Gas/Wintershall. Některé informace však uvádějí, že v tomto případě může být vznesen protiargument, na který Zemanův kabinet slyší, že není možné prodat všechny plynovody na území České republiky do rukou Němců. Proti Francouzské Gaz de France naopak hovoří to, že koupí–li ČEZ a distribuční společnosti elektrické energie Electricité de France, nebude taktické z hlediska české vlády prodat i plynárenství (i když „jen polovinu) rovněž Francouzům. Ve hře zůstávají také Rusové. Tři ze čtrnácti společností, které projevily o privatizaci plynárenského sektoru zájem, reprezentují zájem největšího plynárenského podniku na světě, ruského Gazpromu (Enetra, Horizont Investment Company a Gas–Invest). Ačkoli by se mohlo zdát, že Rusové útočí na Transgas ze tří stran, není vyloučené, že jde o nekoordinovanou středoevropskou strategii různých skupin tohoto vnitřně a manažersky rozhádaného plynárenského gigantu.
Seznam čtrnácti zájemců, kteří projevili předběžný (oficiální a písemný) zájem o privatizaci českého plynárenství Gaz de France (deklarované spojení s Ruhrgasem) RWE Gas/Wintershall (německé konsorcium) VNG Lipsko (skupina Ruhrgas) E.ON (Německo) SNAM/Italgas (Itálie) OMV (Rakousko) Ruhrgas (deklarované konsorcium s Gaz de France) ENETRA (česká akciová společnost obchodující zejména s elektřinou) Gas–Invest (na základě plné moci Gazpromu) Bauer and Bernstein LLC (USA) Horizont Investment Company (Rusko, investiční společnost Gazpromu) Edison Gas (Itálie, člen holdingu Monte Dison Group) Manro Heiden Trading (Velká Británie) OberösterreichischeFerngas (Rakousko) Pramen: Společnosti, zdroje týdeníku EURO
