EVROPSKÁ SATELITNÍ SÍŤ Galileo má být alternativou amerického armádního GPS a nejmodernějším satelitním navigačním systémem. Jeho vznik však provázejí problémy s financováním a je nejisté, zda se systém podaří spustit v původně plánovaném termínu, tedy v roce 2012.
EVROPSKÁ SATELITNÍ SÍŤ
Galileo má být alternativou amerického armádního GPS a nejmodernějším satelitním navigačním systémem. Jeho vznik však provázejí problémy s financováním a je nejisté, zda se systém podaří spustit v původně plánovaném termínu, tedy v roce 2012.
Projekt výstavby „civilní“ satelitní sítě Galileo pro radionavigaci schválili ministři dopravy zemí Evropské unie již na začátku roku 2002. Podle původních plánů měla investice ve výši 3,6 miliardy eur odstranit monopol amerického GPS. Galileo by tak omezil závislost na systému, který v případě válečného konfliktu mohou Spojené státy kdykoliv pro civilní uživatele „vypnout“ či alespoň výrazně omezit provoz.
ZA SEDM LET TŘI DRUŽICE
Galileo má fungovat na stejném principu jako konkurenční GPS. Díky většímu počtu družic novější generace však má být oproti GPS ještě přesnější - bude schopný stanovit pozici objektu s přesností na jeden metr. Přestože se jedná o projekt konkurenční, už v době schválení projektu eurokomisařka odpovědná za dopravu Loyola de Palaciová slibovala jeho plnou kompatibilitu s GPS. „Oba systémy se mohou vzájemně doplňovat. Vyloučili jsme navíc existenci monopolu a každému dali možnost výběru,“ tvrdila Palaciová.
Od schválení se projekt Galileo posunuje kupředu jen velmi pomalu. Problémy jsou především s jeho financováním. V první etapě, do roku 2005, se na financování podílela Unie s Evropskou kosmickou agenturou. Unie vyčlenila 450 milionů eur, agentura pak dalších 550 milionů. Vyvrcholením první fáze projektu bylo vypuštění první testovací družice Giove-A.
Počet funkčních družic nicméně podle Karla Hanzelky, mluvčího ministerstva dopravy, pod nějž agenda spojená s Galieem spadá, není indikátorem stavu projektu. „Program je dimenzován pro 30 družic umístěných na třech oběžných drahách. Koncem roku 2008 bude vypuštěna další družice, iniciační fáze projektu skončí vypuštěním čtvrté družice. V další fázi dojde k vypuštění zbývajících družic. Již dnes jsou ve vesmíru tři geostacionární družice systému Egnos, které se následně stanou integrální součástí systému Galileo,“ vypočítává Hanzelka.
ZAPLATÍ TO ZASE OBČANÉ
V dalších etapách spoléhala Evropská unie na spoluúčast konsorcia osmi velkých soukromých firem, které by v budoucnu našly pro Galileo široké uplatnění, komerční dopravou počínaje a hledáním kradených aut konče. Právě zde však nastaly problémy. U firem se systém nesetkal s velkou odezvou. Nepřináší prý totiž nic nového, komerčně zajímavějšího oproti osvědčenému GPS.
Letos v květnu krize vyvrcholila a projektu hrozil úplný krach. Evropská komise se Galileo rozhodla zachránit za každou cenu a rozhodla proto o jeho financování z veřejných evropských peněz. Podle ní by pak mohly soukromé firmy hradit alespoň provoz Galilea.
Jak konkrétně bude financování vypadat, ještě není jisté. „Nyní se jedná o obou variantách. Evropská unie preferuje takové řešení, aby mohla vybudování systému financovat z veřejných zdrojů. Teprve poté, kdy pro soukromého investora pominou největší rizika, by se rozhodlo, zda systém bude provozovat veřejný sektor, či soukromý na základě koncesní smlouvy,“ vysvětluje mluvčí Karel Hanzelka. Podle něj je hlavním argumentem pro soukromé provozování systému především schopnost udržet provozní náklady na co nejnižší úrovni. Přestože Unie nyní preferuje financování výstavby Galilea z veřejných peněz, není jasné, odkud potřebné tři miliardy eur vezme. Podle zdrojů, které se jednání komise účastnily, zatím na toto téma vůbec nepřišla řeč. V úvahu připadají dvě možnosti. První z nich je poskytnutí peněz přímo z unijního rozpočtu, druhou variantou je financování z rozpočtu Evropské kosmické agentury. Do ní by však státy odváděly vyšší finanční příspěvky. Konečné rozhodnutí o formě financování slíbila Unie na letošní podzim.
STIHNE SE ROK 2012?
Původní plány Evropské unie počítaly s dokončením a uvedením Galilea do provozu v roce 2010. Kvůli problémům byl start odložen na rok 2012. Ani toto datum však stále není jisté. Zpožďování projektů Evropské unie není ničím neobvyklým. Podle analytika firmy Cyrrus Karla Potměšila může zpoždění způsobit vedle problémů s financováním řada dalších faktorů, například „souboje“ o umístění sídla Galilea nebo snaha jednotlivých států „ukousnout“ pro své firmy co největší podíl z dodávek systému.
Urychlit dokončení projektu by však mohlo podle Hanzelky paradoxně právě rozhodnutí o financování z veřejných prostředků. „Varianta zapojení soukromého sektoru do dokončení projektu jej v této fázi nejen prodražovala, ale i časově prodlužovala. Evropská komise již nechce připustit další zdržení projektu, a i proto přikročila k radikálnímu řešení. Dosavadní jednání o koncesi ukončila, protože soukromý sektor nebyl schopen adekvátně reagovat na zajišťování potřeb projektu,“ vysvětluje Hanzelka.
O rozhodnutí komise o financování ale budou muset znovu hlasovat evropští ministři dopravy. Ti se sejdou letos v říjnu. Zda současný návrh podpoří a za jak dlouho dojdou ke shodě, je však zatím doslova „ve hvězdách“.
ŠANCE PRAHY STÁLE VYSOKÉ
O sídlo evropského systému Galileo usiluje vedle jiných evropských měst také Praha. „Šance na získání sídla nejsou malé. Česká republika je jednou z 11 členských zemí, které se o získání sídla ucházejí. Naše kandidatura je ale v Unii považována za jednu z nejslibnějších,“ tvrdí Hanzelka. „Jedním z momentů, který Prahu favorizuje, je vůle Evropské rady umísťovat sídla nových agentur v nových členských zemích,“ dodává.
Pokud by kandidatura Prahy byla úspěšná, znamenalo by to pro město i celou Českou republiku výrazné zvýšení prestiže. „Praha by se stala klíčovým místem družicové navigace v celosvětovém rozměru. Pokud by chtěl kdokoliv ze třetích zemí jednat o využití signálů a služeb Galilea, musí vědět, kde Praha leží,“ vysvětluje Karel Hanzelka.
Sídlo Galilea v Praze by mohlo přinést užitek i soukromým firmám. „Program Galileo není totiž jen navigace, ale představuje i nové technologické, strategické aspekty ekonomického rozvoje, růst konkurenceschopnosti, stejně jako vnitřní, vnější a energetickou bezpečnost,“ říká Hanzelka. Český průmysl by podle něj získal přístup k nejmodernějším technologiím, spjatým s funkčním spuštěním programu Galileo.
