PSALI JSME PŘED 15 LETYVietnamci. Momentálně jich u nás není více než dvanáct tisíc. Prakticky každý týden z Ostravy-Mošnova odlétá zpět do rodné vlasti kolem stopadesáti z nich. Země uprostřed Evropy je už nepotřebuje, dokonce má pocit, že jsou jí na přítěž. Vietnamci.
PSALI JSME PŘED 15 LETY
Vietnamci. Momentálně jich u nás není více než dvanáct tisíc. Prakticky každý týden z Ostravy-Mošnova odlétá zpět do rodné vlasti kolem stopadesáti z nich. Země uprostřed Evropy je už nepotřebuje, dokonce má pocit, že jsou jí na přítěž.
Vietnamci. Spíš drobní než vzrostlí lidé ze země vzdálené od Československa zhruba dvanáct a půl tisíce kilometrů. Příslovečná je jejich skromnost, pracovitost, zejména však obchodnická zdatnost. Pro našince jsou to však nemakačenkové a především šmelináři.
S odstupem let je prakticky nemožné vypátrat, kdo a při jaké příležitosti přišel na nápad vozit pracovní síly z jihovýchodní Asie přes půl světa na těžkou práci v jiných klimatických a kulturních podmínkách. Ten „někdo“ však určitě nebyl sám. Na federálním ministerstvu práce a sociálních věcí počátkem října pracovníci odboru cizinecké zaměstnanosti potvrdili, že před jedenácti lety, kdy se uzavírala smlouva mezi ČSSR a VSR, byla provedena kalkulace, kolik bude mít náš stát čistého zisku z jednoho vietnamského pracovníka. Po odečtení nákladů na dopravu, zaučení, oblečení, dovolenou a další se dospělo k částce 17 000 Kč ve prospěch našeho státního rozpočtu. Kde ty loňské sněhy jsou? Při kalkulaci v roce 1980 se samozřejmě vycházelo z tehdy platných cen, to znamená, že je třeba taková letenka stála 5500 Kč proti dnešním 28 000 Kč. Samozřejmě, že ve výčtu v tomto směru by se dalo dlouze pokračovat. Přesto je to úplně zbytečné, byť by se mohlo zdát, že obrovským růstem nákladů na dopravu, ale i na stravu a některých dalších položek, přináší pracovní pobyt jednoho Vietnamce u nás místo očekávaného zisku 17 000 Kč skutečně několikanásobně vyšší ztrátu.