Ruská energetika má problémy a odběratelé plynu mají obavy
Ruský plynárenský obr Gazprom nedávno přiznal, že nemá dost plynu, aby zásoboval své odběratele. To způsobuje vážné problémy především domácí energetice, ale už se objevily první obavy i v západní Evropě, která je dosud značně závislá na ruských dodá vkách.
Před nadcházející zimou je nedostatek plynu pro ruskou ekonomiku téměř tragickou záležitostí. V Rusku se totiž přes polovinu elektrické energie a tepla vyrábí z plynu (v ostatní Evropě zhruba čtvrtina). Hlavní problém Gazpromu spočívá v klesající těžbě. Tu totiž není z čeho financovat. Společnost by mohla těžit více, kdyby jí odběratelé platili a kdyby se do plynárenského průmyslu hrnuly zahraniční investice. Tak to však zatím není.
V Rusku se stalo pravidlem, že elektrárny za dodávky plynu nebo uhlí neplatí. Tudíž ho dostávají méně anebo vůbec. Takže vyrábějí elektřiny a tepla málo nebo vůbec, což vede k naprostému nedostatku těchto energií po celé zemi. Nedostatek energi í trápí delší dobu chudší vzdálené oblasti Ruské federace a v těchto týdnech poprvé postihl také bohatší vnitrozemí. Moskevský zpravodaj agentury Reuters napsal, že deficit dodávek plynu v Rusku dosahuje v těchto dnech asi sto milionů metr ů krychlových.
Bude se znárodňovat.
Nepříjemná situace v dodávkách plynu a následně elektřiny a tepla vyvolává nespokojenost s prací celého sektoru energetiky. Vedoucí představitelé regionů dokonce odmítají další privatizaci ropných a plynárens kých společností, protože v ní vidí příčinu dnešní energetické situace. Hovoří se i o zpětném znárodňování. Dokladem je nedávno oznámené rozhodnutí vlády v Karelii, že hodlá vrátit do rukou státu regionální společnost Karelgaz.
O nespokojenosti svědčí i protestní shromáždění v Rjazani a Jaroslavli z přelomu října a listopadu. Organizovaly je odbory a jejich předáci požadovali mimo jiné větší regulaci cen paliv a energií. Přesto ale ruská vlád a už od prvního listopadu rozhodla o zvýšení velkoobchodních cen plynu v průměru o patnáct procent.
Dlužníci.
Zmíněných sto milionů metrů krychlových plynu, který dnes na ruském trhu chybí, představuje zhruba denní spotřebu v Moskvě, což společnost Mežregiongaz, dcera koncernu Gazprom zabývající se na ruském trhu distribucí plynu, považuje za určité varování. Domnívá se, že pokud se platby za plyn nezlepší, může hrozit i kolaps dodávek. Nedostatečné zásobování pocítí v nadcházející zimě jak průmyslové podniky, tak domácnosti. Ga zprom z této situace už vyvodil důsledky a požaduje, aby do budoucna ruské elektrárny raději přecházely na uhlí. Přitom upozornil, že zásoby plynu v Rusku (ač zatím obrovské) jsou podstatně menší než zásoby uhlí.
Šéf Gazpromu Rem Vjachirev na setkání s vedoucími představiteli padesáti regionů v Moskvě letos v říjnu uvedl, že se všechny ruské energetické problémy dnes řeší na účet zemního plynu, a postěžoval si, že „lidé v Rusku se dosud nenaučili za plyn platit . Dodal, že země potřebuje co nejdříve novou energetickou politiku.
Nedávno před novináři reagoval na nepříznivou energetickou situaci také šéf investičního úseku Gazpromu Jurij Gorijanov, který řekl, že pro Gazprom by bylo samozřejmě mnohem výhodnější a levnější prodávat plyn doma než stavět investičně nákladné plynovody z Jamalu do Evropy, ale domácí dlužníci ho nutí dodávat plyn tam, kde se platí, a to především do střední a západní Evropy. Zde má zajištěny alespoň nějaké platby.
Ubývá investic.
Zásadním problémem, a to nejen v energetice, je v posledních měsících postoj zahraničních investorů k Rusku. Ti jsou v současné době poněkud znechuceni některými místními praktikami při privatizaci a při vyhl ašování veřejných aukcí právě v ropném a plynárenském průmyslu. Sami Rusové ale také zahraničním investorům příliš nedůvěřují. Domnívají se, že některé ekonomické problémy zavinili oni. V zemi tak dochází v poslední době ke snižování investic do těžby, což vede k neustálému poklesu produkce ropy i zemního plynu.
Gazprom očekává, že se jeho produkce plynu letos sníží na 540 metrů krychlových a jeho vývoz do střední a západní Evropy dosáhne 125 miliard metrů krychlových. Pokud se nezvýší investice do rozvoje těžby plynu, dojde ke sn ížení jeho produkce na 530 metrů v roce 2000 a v roce 2001 na 500 metrů krychlových. Uvedl to Petr Rodinov, zástupce předsedy představenstva Gazpromu.
Rodinov také kritizoval ruskou vládu za striktní regulaci domácích cen plynu. Na současné úrovni sedmi až dvanácti dolarů za tisíc metrů krychlových podle něj mohou jen těžko stimulovat ruské společnosti k větší těžbě a dodávkám na domácí trh. V západní Evropě se cena pohybuje od 110 do 150 USD za krychlový metr.
Jsme připraveni.
Gazprom - ač mu těžba plynu momentálně klesá a klesat bude asi i v příštích dvou letech - ujišťuje ústy svých představitelů evropské odběratele, že v dodávkách nezklame. Současně zdůrazňuje, že je připraven reagovat na nov é trendy evropského energetického trhu. Vyplynulo to z projevu člena jeho představenstva Vladimíra Rezuněnka v Paříži na mezinárodní konferenci věnované úloze Ruska na světovém energetickém trhu. Gazprom jako nejvýznamnější dodavatel plynu do západní Evropy se prý neobává ani probíhající liberalizace a údajně ani ztráty, která by mu mohla vzniknout diverzifikací dodávek plynu v některých evropských zemích. Některé ruské ekonomické listy už napsaly, že například norské dodávky plynu na evropském trhu ohrožují zájmy Ruska. Norsko prý proniká i na tradiční trhy Gazpromu, konkrétně do Pobaltí, Polska a České republiky.
Vladimír Rezuněnko na pařížské konferenci zdůraznil, že nově budované plynovody ze sibiřských nalezišť pomohou Gazpromu do budoucna optimalizovat dodávky plynu na západ a snížit také jeho ceny. Rusko vyváží plyn nejen do západní Evropy, ale také do Turecka, Číny a dalších asijských zemí. Gazprom počítá, že se mu perspektivně podaří zvýšit export jak plynovodem Jamal do západní Evropy, tak i nově budovaným plynovodem Blue Stream do Turecka.
Ovšem nyní v prosinci a začátkem příštího roku, kdy spotřeba dosahuje vrcholu, bude Gazprom - jak nedávno prohlásil ruský ministr paliv a energetiky Viktor Kalužnyj - patrně nucen snížit export, anebo zvýšit dovoz z Turkmenistánu. Vy nucuje si to podle něj momentální domácí energetická situace.
Jde o plynulost dodávek.
I když problémy Gazpromu s dodávkami plynu na ruském trhu západní Evropu zatím ještě příliš neděsí, přece jen o nich hodlá vyjednávat. Ministři energetiky evropské patnáctky v této souvislosti vyzvali zač átkem prosince Evropskou komisi, aby pokračovala ve vyjednávání v rámci Energetické charty, která upravuje produkci, prodej, dopravu a tranzit elektřiny a plynu v Evropě. Tak by mohla pomoci zajistit plynulost dodávek plynu z Rus ka.
Ve výzvě se mimo jiné konstatuje, že země Evropské unie usilují o plynulost dodávek, která je však komplikována špatnou infrastrukturou a kriminálními činy. Plyn je mnohdy cestou rozkrádán. Brusel naznačil, že existují důkazy o účasti některých států bývalé SSSR na takových praktikách.
Tato problematika by měla být projednána se všemi signatáři Energetické charty podepsané v roce 1994, to je se zeměmi střední a východní Evropy, zeměmi Společenství nezávislých států, Evropské unie a několika dalšími zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
