Posedlostí matematika Jaroslava Flejberka jsou hlavolamy. Nejprve je začal sbírat. Pak sám vymýšlet. Nakonec si z nich udělal i živobytí. Protože v Česku po revoluci prakticky chyběl jejich výrobce, rozjel Flejberk vlastní dílnu a obchod s hlavolamy.
Jaroslav Flejberk Posedlostí matematika Jaroslava Flejberka jsou hlavolamy. Nejprve je začal sbírat. Pak sám vymýšlet. Nakonec si z nich udělal i živobytí. Protože v Česku po revoluci prakticky chyběl jejich výrobce, rozjel Flejberk vlastní dílnu a obchod s hlavolamy.
Jestli někdy půjdete na návštěvu k Jaroslavu Flejberkovi, nejdřív se pořádně nadýchejte čerstvého vzduchu. To aby se vám okysličil mozek. Během několika minut vám totiž podnikatel a famózní matematik s šibalsky přimhouřenýma očima na zkoušku podstrčí některý ze svých oblíbených hlavolamů. Tak ať si neutrhnete ostudu.
Hlavolamy jsou totiž Flejberkovou životní posedlostí. „První jsem dostal od táty, když mi bylo šest let. A od té doby se to už se mnou táhne,“ usmívá se Flejberk. Logické hry, rébusy a hlavolamy začal sbírat již v dětství. Dnes čítá jeho rozsáhlá sbírka přes sedm tisíc exemplářů. S příchodem svobodného podnikání po roce 1989 navíc Flejberk vyřešil i ten nejtěžší životní rébus. Totiž jak začít úspěšně podnikat v oboru, který se zdál být z obchodního hlediska prakticky nedobytnou baštou asijských výrobců.
20 tisíc hlavolamů
Původně se Jaroslav Flejberk živil jako středoškolský učitel matematiky. Hlavolamy byly jen jeho koníčkem a zřejmě ani sám netušil, že si své hobby jednou promění v živnost. Po sametové revoluci ale mohl začít cestovat po světě a pídit se tam po nových logických hrách. „Viděl jsem, kolik je v zahraničí k mání výborných hlavolamů. Těch, které za něco stojí, je ve světě přes 20 tisíc druhů,“ uvádí Flejberk.
| RNDr. Jaroslav Flejberk Narodil se v roce 1962, vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Byl středoškolským učitelem, po revoluci začal podnikat. Je spoluzakladatelem české pobočky organizace Mensa, která sdružuje lidi s vysokou inteligencí. Sestavuje i zkušební testy IQ. Sám má inteligenční kvocient 145, což je výsledek v rovině geniality. Flejberk je ženatý, má čtyři děti a žije na kraji Prahy. Jako své koníčky uvádí kromě hlavolamů také rekreační matematiku a jízdu na kole. |
V Česku se ale dalo po revoluci koupit jen relativně málo logických hříček. „Produkce dřívějších socialistických podniků, které takové hry vyráběly, postupně mizela. Týkalo se to například Tofy Semily nebo výrobního družstva Směr,“ vzpomíná matematik. „Když jsem si nemohl hlavolamy koupit, začal jsem je tedy vyrábět sám,“ dodává.
V devadesátých letech tak zprovoznil dílnu, ve které zaměstnával několik dělníků a vyráběl dřevěné a drátěné hlavolamy. Později přešel na model, kdy jeho dodavatelé vyrábějí hlavolamy u sebe doma a on je distribuuje jako obchodník. „Jsou to důchodci, od kterých výrobky vykupuji a prodávám je koncovým zákazníkům,“ upřesňuje Flejberk, který sám mnoho hlavolamů vymyslel. Zároveň ale dováží zajímavé hry za zahraničí a prodává je na tuzemském trhu.
Zacílil jsem na fajnšmekry
V průběhu porevoluční éry ovšem neustále sílila a sílí i v tomto odvětví konkurence z Asie. Levnější hry a rébusy, které se prodávají ve velkém, jsou čínští producenti schopni dodat obchodům za ceny, kterým je těžké konkurovat. Velkým vývozcem hlavolamů je také Japonsko.
Flejberk se proto zaměřil především na „fajnšmekry“. Tedy na fanoušky logických hříček, kteří nehledí primárně na cenu výrobku, ale na jeho nápaditost. Těm prodává zboží převážně po internetu. „Nejde pak už o ty levné a jednoduché hračky, které koupíte v supermarketu za patnáct korun. Mám specializovanou klientelu, proto si mohu dovolit nasadit cenu dobrého výrobku na několik set nebo i tisíc korun a stanovit marži 20 nebo 30 procent,“ uvádí podnikatel. Zaměření na fanoušky hlavolamů zafungovalo o to lépe, že Jaroslav Flejberk je mezi touto komunitou uznávanou osobností.
Hity: Dřevěný slon a kovový ježek
Flejberkovo podnikání navíc akcelerovala spolupráce se společností Rain studio, která začala v roce 2001. „Předtím byly aktivity pana Flejberka dost hektické, my jsme jim dali větší řád,“ uvádí za firmu Pavel Hofrichter, který je sám také fandou hlavolamů. Díky spolupráci začal fungovat internetový obchod, který je nyní hlavním Flejberkovým prodejním kanálem. „Nabízíme v současnosti 700 druhů hlavolamů. Naprostá většina z nich je ovšem z dovozu. Českého původu je například oblíbená dřevěná skládačka slona a samozřejmě Ježek v kleci,“ uvádí Jaroslav Flejberk.
Právě Ježek v kleci, který se objevil v knihách spisovatele Jaroslava Foglara, je jednou z ikon Flejberkovy produkce. Slavný hlavolam byl poprvé vyroben a prodáván již ve čtyřicátých letech a pak i za éry komunismu. Flejberk je ale producentem nové verze hlavolamu, kdy je kovového ježka možné po vyndání z klece i rozšroubovat. „Prodám jich přibližně 600 kusů ročně,“ uvádí podnikatel. Ježek v kleci tak patří mezi jeho nejprodávanější zboží.
Vedle internetového prodeje spolupracuje Flejberk s několika kamennými obchody, kterým hlavolamy dodává. Například s prodejnami společnosti Pohádka. „Máme dva obchody v centru Prahy, takže u nás kupu-
jí hlavolamy hlavně zahraniční turisté. V poslední době je ale stále větší a větší zájem také mezi specializovanými českými klienty – fanoušky hlavolamů,“ potvrzuje aktuální trend vedoucí prodejny Jana Táborská.
Kolik se dá za hlavolamy utržit? „Roční úhrn tržeb mého obchodu se už několik let stabilně drží mezi 800 tisíci až milionem korun,“ uvádí Flejberk. Prodej ovšem není zdaleka jeho jedinou podnikatelskou aktivitou. Právě i díky spolupráci s Rain studiem v poslední době objevuje další netušenou oblast komerčního využití hlavolamů – akce pro firmy.
Jste chytřejší než ředitel?
Ochutnávku koktejlů nebo vystoupení tanečníků měl na firemním večírku nebo po obchodní konferenci už kdekdo. Flejberk a jeho spolupracovníci ale nabídli neotřelou alternativu v podobě hry s logickými hlavolamy. „Je to originální a kreativní zábava. Firmy navíc už poptávají něco víc než jen pasivní relax. Hlavolam otestuje chytrost účastníků akce, zároveň to může fungovat jako teambuilding, když lidé řeší rébus společně. Také se krásně ukáže charakter pracovníků. Jasně třeba pozorujeme, že šéf firmy jde na řešení hlavolamu obvykle úplně jinak než řadový zaměstnanec,“ popisuje své zkušenosti Pavel Hofrichter z Rain studia. „Nejvděčnější jsou programátoři – zkuste jim dát na party do ruky nějaký hlavolam, a už je do konce večera nic jiného nezajímá,“ směje se. Podle Hofrichtera na hlavolamy při společenských akcích nyní raketově roste poptávka. „Jestliže jsme dřív zajišťovali tak jednu dvě akce pro firemní klientelu do měsíce, teď už je to akcí pět,“ pochvaluje si.
Tento nový trend beze zbytku potvrzuje například i Jana Škáchová z agentury Cezaa, která nabízí firemní akce na klíč. „Už pomalu přechází doba různých počítačových her či laserových stříleček. Těch se lidé jdoucí na akci už dost nabažili a hlavně je počítačová technika obklopuje jak v pracovním, tak v soukromém životě. Zájem o hlavolamy naopak velice roste, neboť je to zatím neokoukaná zábava. A hlavně je to vhodné pro hosty všech věkových kategorií,“ podotýká Škáchová.
Veletrh hádanek
Vedle prodeje hlavolamů a spolupráce na firemních akcích má Jaroslav Flejberk ještě další aktivitu. Tou je pořádání výstavy Hry a hlavolamy. V minulých dnech se konal v Praze už třináctý běh tohoto cyklu fanouškovských setkání. „Funguje to mimo jiné i jako veletrh. Různí prodejci her si pronajmou výstavní plochu a nabízejí své zboží.
Na setkání přitom chodí kolem pěti tisíc návštěvníků,“ uvádí Pavel Hofrichter.
Je na trhu s logickými hrami a hlavolamy ještě prostor, kde by se mohl uchytit případný nový český producent? Podle Flejberka je vedle asijské produkce už velmi málo místa, v tuzemsku fungují jen dva tři další drobní producenti. „Kdo by chtěl začít, musí si nejprve sám shromáždit sbírku hlavolamů, což samo o sobě stojí dost peněz. Já jsem vložil do rozjezdu podnikání asi 300 tisíc korun, které jsem měl naspořené z předchozí doby,“ uvádí Flejberk. Na závěr ale podotýká: „Podnikatel by měl především splňovat stejnou podmínku jako zákazníci: hlavolamy musí prostě milovat.“
Vyluštíte Rébus za dva miliony dolarů?
Až budete bezradně držet v ruce některý z Flejberkových hlavolamů a diskrétně ho odložíte na později s tím, že teď přece máte spoustu důležitějších věcí na práci, nezoufejte. Zkuste se konejšit tím, že jedna hra byla příliš tvrdým oříškem dokonce i pro samotného hlavolamového mistra.
„Všechny rébusy, které prodávám, jsem samozřejmě vyřešil. Jenom jediný ne – hru Eternity II,“ přiznává Flejberk. Není divu. Jde o extrémně složité puzzle. Úkolem je složit 256 dílků do jediného požadovaného správného obrazce. Existují miliardy miliard možností. První díl hry – Eternity I – vyřešil až jeden student matematiky po pětiměsíčním luštění za pomoci počítače.
„Kdo jako první na světě správně složí Eternity II, dostane od britského výrobce prémii dva miliony dolarů,“ uvádí Flejberk, který hádankářský hit do tuzemska dovezl. Kolik času je podle odhadů potřeba na vyřešení tohoto extrémního hlavolamu? Dvacet měsíců!
