Gesto podle scénáře

Úřadující ředitelka bezpečnostního úřadu vyrazí do Bruselu s „vysvětlením“

Náměstkyně ředitele Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Zdeňka Jůzlová vyrazí v dubnu do Bruselu a vysvětlí svým kolegům z NATO, co že se to v Česku kolem bezpečnostních prověrek vlastně děje. Jůzlová, která je po odchodu ředitele NBÚ Jiřího Mareše pověřena řízením úřadu, ale nejede na „kobereček“. Čeští politici a diplomaté se shodli na tom, že náměstkyně vystoupí na pravidelné schůzce ředitelů národních úřadů pro ochranu utajovaných informací dobrovolně, nečekaně a bez vyzvání. „Nechceme přiznávat chybu. Hodláme udělat gesto a dát našim spojencům vědět, že na problému pracujeme a že si ho i vyřešíme,“ uvádí diplomatický zdroj týdeníku EURO. Dodává, že tato strategie má osobní „posvěcení“ premiéra Jiřího Paroubka.

Nervózní Brusel.

Spojenci v NATO berou dění kolem NBÚ jako čistě vnitřní věc České republiky. Záležitost pozorně sledují přes své ambasády, aktivně zasahovat do ní ale nehodlají. Ředitel NBÚ Jan Mareš opustil svůj post počátkem února kvůli podezření, že měl až příliš úzké vazby na členy skupiny, která zmanipulovala konkurzy řady firem, a obohatila se tak o stovky milionů korun. Krátce předtím odvysílala Česká televize policejní odposlechy, v nichž Mareš hovořil s Vladislavem Větrovcem, považovaným za hlavní postavu skupiny kolem obviněného konkurzního soudce Jiřího Berky. Marešův podřízený, ředitel sekce NBÚ Vladimír Šíša, je podezřelý z korupce. „Brusel po celou dobu, po kterou se o průšvihu kolem šéfa NBÚ Mareše psalo, tvrdil, že ho zajímají instituce, ne osoby. A že je to naše věc,“ říká další zdroj týdeníku EURO z diplomatických kruhů. I když český skandál s prověrkami byl natolik závažný, že v jednu chvíli znervózněli i lidé z mezinárodního velení Severoatlantické aliance. „To bylo když se v Praze začalo mluvit o možnosti NBÚ úplně rozpustit a postavit ho znovu na zelené louce. K takovému zásahu do celého systému už by se vyjádřit museli,“ dodává. Spekulace o likvidaci Národního bezpečnostního úřadu v současné podobě ale nakonec „vyšuměly“, momentálně o něčem takovém nikdo z koaličních politických stran vážně neuvažuje.
Spojenci přesto mohou být lehce nervózní. Tuzemští diplomaté, úředníci a politici se proto shodují na tom, že by bylo přinejmenším slušné jim celou věc vysvětlit. Chtějí využít právě první návštěvy úřadující ředitelky NBÚ v sídle aliance.
Zainteresovaní už mají zřejmě jasno o scénáři „vysvětlení“ včetně jeho textu. Náměstkyně ředitele NBÚ Jůzlová požádá o slovo. Nebude mluvit déle než tři čtyři minuty. „Z médií asi víte o dění kolem našeho úřadu,“ začne svůj proslov. „Chci vás o něm nyní informovat osobně. Z vedení NBÚ odstoupil ředitel Jiří Mareš. Podezření z možné korupce na úřadě nyní vyšetřuje parlamentní komise a policejní orgány. Chci vás ujistit, že nedošlo k sebemenší kompromitaci utajovaných dokumentů NATO, “ skončí krátký projev šéfové NBÚ.
Má jít opravdu jen o gesto, ne o omluvu nebo přiznání. Jak říká další zdroj blízký české vládě: „Průšvih by nastal, kdybychom to zlehčovali a tvářili se, že se nic neděje. Anebo druhý extrém: kdybychom sami řekli, že se něco stalo špatně.“
Obdobně popsal český postoj i šéf české diplomacie Cyril Svoboda: „To, co by rezonovalo v Evropě nebo ve světě, by byla nevůle to řešit. Říkat: nic se neděje, pokračujeme. Kalná voda, plujeme dál.“

Více user friendly.

Na půdě Evropské unie se kauza českého NBÚ pravděpodobně vůbec řešit nebude. Unie totiž nemá – na rozdíl od NATO - žádný speciální nadnárodní orgán, který by se mohl k bezpečnostním prověrkám vyjadřovat. Z jejího pohledu jde tedy o záležitost, která je výhradně v odpovědnosti vlád členských zemí. Za ně by mohl – v případě shody – mluvit předsednický stát.
Rakousko, které unii momentálně předsedá, se ale k ničemu takovému nechystá. „Záležitost kolem Národního bezpečnostního úřadu nebudeme nijak komentovat. Jde o vnitřní, čistě národní věc České republiky,“ řekl týdeníku EURO tiskový atašé rakouské ambasády v Praze Michael Haider. „Pokud by se něco podobného stalo třeba ve Španělsku, Irsku nebo Británii, tak se k tomu také nebudeme vyjadřovat,“ dodal rakouský diplomat.
Do kauzy, alespoň zatím, nebude zasahovat ani ředitel Bezpečnostního úřadu NATO Thomas McKeever. Ten sice předminulý týden navštívil Prahu, o kauze NBÚ ale dle původního scénáře hovořit nechtěl. Cesta se totiž začala plánovat dávno před vypuknutím skandálu. Ředitel Bezpečnostního úřadu NATO v Praze vyslechl vysvětlení Jiřího Paroubka a slíbil, že záležitost nebude veřejně komentovat. Slib dodržel, na otázky týdeníku EURO nereagoval.
Premiér Paroubek po rozhovoru s McKeeverem prohlásil, že „pan ředitel je tak zkušený člověk, že ví, co jsou to mediální kauzy, takže ty věci nepřeceňuje“.
Informace z Bruselského ústředí NATO říká, že McKeever chtěl v Česku mluvit především o novém zákonu o ochraně utajovaných skutečností, který platí od počátku letošního roku. Údajně měl pocit, že „nejde tím úplně správným směrem“. „Systém ochrany utajovaných skutečností nejenom v Česku, ale v celé střední Evropě, by dle něj a jeho kolegů měl být více user friendly, tedy přátelský k uživateli,“ popisuje postoje ředitele Bezpečnostního úřadu NATO jeden z diplomatů působících v ústředí aliance. Ve Spojených státech, odkud McKeever pochází, například trvá prověrka na stupeň přísně tajné zhruba pětačtyřicet dní. V Česku dva až tři roky, ale může se i protáhnout.