Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) loni obvinila 250 lidí, o čtyři více než v roce 2016. Vyplývá to ze zprávy o činnosti inspekce za rok 2017, kterou bude v úterý spolu s analýzou použití odposlechů projednávat vláda. Oproti předloňskému roku v roce 2017 výrazně stoupl počet vyšetřovaných případů souvisejících s úniky informací.
Inspekce loni obvinila 135 policistů, o 23 více než o rok dříve. Členů vězeňské služby bylo stíháno 30, celníků o osm méně. Zbytek tvořili civilní zaměstnanci bezpečnostních sborů a lidé mimo sbory, jejichž počet meziročně klesl o 36 na 45 obviněných. Nejvíce stíhaných, 74, bylo v loňském roce v Praze, nejméně na Vysočině, kde bylo obviněno pět osob.
Loni inspekce obvinila i jednu právnickou osobu pro podezření z podvodu. „Od vzniku GIBS se jedná teprve o druhou stíhanou právnickou osobu. To je dáno zejména tím, že právnické osoby nespadají primárně do kompetence GIBS (…). Trestní stíhání právnických osob je odůvodněno zpravidla spolupachatelstvím nebo různými formami účastenství v rámci vedeného trestního řízení,“ uvádí dokument.
Podezření z protiprávního jednání prověřovala GIBS v loňském roce v 551 případech, trestní stíhání bylo zahájeno u 147 z nich. U 273 zatím prošetřování skončeno nebylo. Návrh na podání obžaloby byl podle dokumentu předán ve 40 případech.
Lov posledních partyzánů. Babišově čistce stále odolává Beneš
GIBS loni vyšetřovala 81 případů, které souvisely s únikem informací. Jejich počet oproti roku 2016 stoupl o 68. Obviněno bylo 40 lidí, o 32 více než v roce 2016. Z celkového počtu obviněných je 26 policistů. „Nejfrekventovanějším případem je neoprávněná lustrace v policejních nebo jiných evidencích,“ píše se ve zprávě. K únikům dochází podle inspekce nejčastěji kvůli získání prospěchu, snaze někomu uškodit nebo naopak pomoci.
Trestných činů, které vykazovaly znaky korupčního jednání, zdokumentovala inspekce loni 56. Stíhání bylo zahájeno vůči 26 osobám. V oblasti extremismu nebyl obviněn žádný příslušník ani zaměstnanec bezpečnostních sborů. Kvůli nepřiměřenému násilí při výkonu pravomoci bylo loni obviněno 21 lidí, o jednu více než v roce 2016.
Kromě statistik kriminality se výroční zpráva věnuje také zkouškám spolehlivosti patřící mezi výjimečné kompetence GIBS, kterou nikdo jiný nemůže vykonávat. Při zkouškách se testuje odolnost příslušníků bezpečnostních sborů vůči protiprávnímu jednání. V českém právním řádu existuje tato možnost od roku 2009. Loni inspektoři dokončili 15 zkoušek, v pěti případech odhalili protiprávní jednání.
Oddělení vnitřní kontroly prověřovalo v minulém roce 27 stížností na příslušníky a zaměstnance inspekce. Přijali 27 stížností, 20 z nich byly vyhodnoceny jako nedůvodné. V případě důvodných stížností byl vyrozuměn příslušný služební funkcionář. Loni nebyl trestné stíhán žádný příslušník ani zaměstnanec GIBS.
| GIBS |
|---|
| GIBS vznikla 1. ledna 2012. Prověřuje a stíhá příslušníky policie, celní správy a Vězeňské služby, u občanských zaměstnanců se zajímá o trestné činy spáchané v souvislosti s výkonem pracovních úkolů. Stíhá také příslušníky inspekce. Předtím trestné činy u policie řešila Inspekce Policie České republiky, její předchůdkyní byla Inspekce ministra vnitra. |
Na konci května odešel z pozice ředitele GIBS Michal Murín, inspekci dočasně vede Lenka Haderková. Do výběrového řízení na pozici se přihlásilo 12 uchazečů, ředitele vybere odborná komise.
K odchodu Murína vedly spory s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle inspekce premiér na Murína opakovaně tlačil, aby ve vedení GIBS skončil. Na schůzkách premiér Murínovi podle inspekce řekl, že pokud ředitelské místo opustí do konce února, obejde se to „bez skandálu“. Babiš to popřel, následně ale začal Murína veřejně kritizovat a zahájil s ním kázeňské řízení. Murín nakonec odešel z funkce sám.
Přečtěte si také:
