Světová i česká ekonomika právě dostávají pořádnou nakládačku. Kvůli pandemii koronaviru přerušuje řada firem výrobu. Pod tlak se tak dostávají nejen firemní finance, ale kvůli zachování pracovních míst a výroby také rozpočty zemí, kde tyto podniky působí. Doslova v životním ohrožení jsou důležité obory jako cestovní ruch, pohostinství nebo segment automotive.
Nejsnazší cestou, jak zachránit, co se dá, je půjčit si. Při prohlubování zadlužení se ale nesmí zapomínat na dosavadní závazky. Přesto se vlády zemí stále intenzivněji pouštějí do podpory firem a záchrany pracovních míst. Náklady budou obrovské.
Nuly rychle přibývají
Česká vláda počítá například s tím, že stát uhradí ze sta procent zaměstnavatelům výdaje na náhrady mezd a platů pracovníků v karanténě (zaměstnanci dostávají v takovém případě 60 procent své mzdy). Když někdo následkem opatření vlády kvůli epidemii bude muset svůj podnik zavřít, vláda uhradí 80 procent z náhrady mzdy (která v takovém případě dosahuje 100 procent předešlé mzdy). Premiér Andrej Babiš k tomu uvedl, že deficit státního rozpočtu se ze schválených 40 miliard korun i kvůli tomu posune až někam ke dvěma stovkám miliard korun.
Před masivním prohloubením dluhů nyní stojí téměř každá evropská země. Důvody jsou na obou stranách: příjmy se krátí, výdaje rostou. K aktuálnímu zadlužování se ale musejí připočítat i „hříchy“ z minulosti, tedy deficity z předchozích let. Týká se to států i firem. V době nízkých úrokových sazeb řada firem vydávala dluhopisy a svůj růst financovala výnosy z těchto papírů. Nyní mají vážný problém. Kvůli klesajícím tržbám musejí omezovat výrobu a nemají z čeho investorům vracet peníze.
Smrtonosné biliony
Zhruba šestnáct procent amerických podniků dnes negeneruje cash flow dostatečné na úhradu úrokových nákladů. S přihlédnutím k aktuálnímu vývoji ceny ropy, třeba WTI, která z letošního maxima z 6. ledna na hodnotě 63,27 dolaru za barel odepsala více než 64 procent, roste obava, že citelně zasaženy budou i společnosti působící v energetice.
Institut mezinárodních financí uvedl, že dluh firem (s výjimkou bank) na konci roku 2019 vzrostl na 75 bilionů dolarů ze 48 bilionů dolarů na konci roku 2009.
Zpravodajský portál CNN k tomu dodal, že v pouhých osmi zemích (USA, Čína, Japonsko, Velká Británie, Německo, Francie, Itálie a Španělsko) dosahuje rizikové zadlužení firem 19 bilionů dolarů. Samotný tento fakt má podle CNN sílu potopit globální ekonomiku.
Struktura a vývoj státního dluhu České republiky (v miliardách Kč)
ZDRoj: MFČR
vývoj průměrného zadlužení (v % HDP)
ZDROJ: MMF
dluh sektoru vládních institucí ve vybraných zemích Evropské unie (v % HDP)
ZDRoJ: MFČR
O autorovi| Pavel Daniel, spolupracovník redakce
