Použití eura jako mezinárodní měny loni po předchozím poklesu vzrostlo. Euru nahrává odklon od dolaru kvůli dopadům americké zahraniční politiky a kvůli dřívějším obavám z růstu úrokových sazeb v USA. Dolar však zůstává naprosto dominantní mezinárodní měnou v obchodě, úvěrování a pro účely tvorby devizových rezerv. Vyplývá to z dnešní zprávy Evropské centrální banky (ECB).
Euro je druhou nejpoužívanější měnou na světě. Za poslední desetiletí však poptávka po eurech klesla na rekordní minima. Jeho oživení naznačuje, že mezi investory narůstají obavy z dalšího vývoje americké ekonomiky, ale je také odrazem důvěry v budoucnost eurozóny.
ECB uvedla, že se zvýšil podíl eura na zahraničních devizových rezervách, emisích dluhu, vkladech a nesplacených půjčkách. Úloha eura jako fakturační měny zůstává víceméně stabilní.
Pomalé loučení s eurem: v Itálii sílí myšlenka alternativní měny
„Euru převážně prospívá diverzifikace od dolaru,“ prohlásil člen Výkonné rady ECB Benoit Coeuré. Dodal, že k poptávce po euru přispěl viditelný pokrok v reformách a rostoucí prosperita i v okrajových zemích eurozóny.
Podíl eura na světových devizových rezervách se během loňského roku zvýšil o 1,2 procentního bodu na 20,7 procenta. Euru se tak podařilo zvrátit klesající trend. Euro je sice stále daleko za americkým dolarem, jehož podíl na rezervách činil 61,7 procenta, pro dolar je to ale dosavadní minimum.
Ilona Švihlíková: Proč má eurozóna k funkční měnové unii hodně daleko
Dolar zůstává nejpoužívanější měnou na světě, jeho podíl na trhu ale za poslední desetiletí stabilně klesá. Ostatní státy se totiž zaměřují i na menší měny, včetně japonského jenu a čínského jüanu. Objevují se i náznaky, že dalším faktorem, který podporuje odliv od dolaru, jsou obavy z jednostranných amerických sankcí. To je patrné u některých centrálních bank, například ruské. Čína loni, kdy eskalovalo obchodní napětí mezi USA a Čínou, snížila objem amerických státních dluhopisů ve svém držení, uvedla agentura Reuters.
Evropská komise si stanovila za cíl posílit úlohu eura, částečně kvůli tomu, aby zvýšila globální politický vliv eurozóny. Roztříštěnost oblasti ale tento proces částečně brzdí, upozornila ECB.
V případě emisí dluhu v zahraničních měnách se podíl eura zvýšil o 2,5 procentního bodu na 22,7 procenta. Silnější dolar a vyšší úrokové sazby v USA zvýšily obavy z růstu nákladů na obsluhu dluhu, zvláště v rozvíjejících se ekonomikách.
Dále čtěte:
Komentář: Pod hladinou
Česká ekonomika se začíná přehřívat, v žebříčku stability se propadla o tři místa
Ilona Švihlíková: Čeho se bojí Německo a proč by nás to mělo zajímat
