Na obou březích Atlantiku se nadělá spousta řečí o vzdělanostní společnosti a přechodu k ekonomice založené na službách s vysokou přidanou hodnotou. Tuto cestu za světlými zítřky s velkým zájmem pozoruji a k pevnějšímu kroku nabízím následující baladu o trenýrkovém království jménem Absurdistán.
Lidé v Absurdistánu si prali trenýrky sami. Jinak pracovali, platili daně a měli slušnou životní úroveň. Absurdistán měl nějaký hrubý domácí produkt, který odrážel míru ekonomické aktivity jeho obyvatel. Jednoho dne napadlo krále, že by obyvatelé mohli úžasně zbohatnout: začnou si prát trenýrky navzájem a účtovat si za to tučné částky. Já za tisíc zlatých vyperu trenýrky tobě a ty za tentýž obnos vypereš trenýrky mně.
Budoucnost patří trenýrkám
Ne všichni jásají. Kverulant Mick chodí ve spodkách a pere si je sám. Tvrdí, že HDP sice roste, ale životní úroveň se nijak nezvedla. HDP totiž měří jen celkovou úroveň ekonomické aktivity a jeho růst nemusí souviset s růstem blahobytu. Ale kverulanty stačí neposlouchat.
Absurdní král je rád, jeho ekonomika založená na službách s vysokou přidanou hodnotou vzkvétá a HDP ohromně roste. Vzniká mnoho vysokých škol, kde se studuje management a marketing spodního prádla. Králova sestra založí nadaci na studium nošení spodního prádla ve středověku. Král jezdí po světě a všude vychvaluje svoji Novou Ekonomickou Politiku (NEP), založenou na vzdělanostní společnosti. Růst založený na úsporách a investicích do technologií a inovací se přežil, budoucnost patří trenýrkám. Navíc příjmy z praní trenýrek hned zdaní třicetiprocentní sazbou.
Mick říká, že teď už se obyvatelé mají hůř než před trenýrkovou revolucí – předtím si prali trenýrky sami a neplatili nic, teď zaplatí tisíc zlatých za vyprání svých a dostanou jen 700 za vyprání sousedových. Jestli by se prý král radši neměl podívat do sousedního Kamenistánu, kde obyvatelé nosí spodky, spoří a investují do technologií. Král si sice všiml, že poslední dobou zesílil dovoz praček na trenýrky z Kamenistánu, ale jeho poradci mu říkali, že obchodní deficit není problém a že Mick je vůl.
Ekonomika roste, lid chudne
Královská pokladna se ovšem utěšeně plní, takže si Absurdistán může dovolit najmout armádu úředníků, kteří ihned začnou pracovat na zvyšování kvality života svých poddaných. Yes, they can. Založí Agenturu Spravedlivých Trenýrek, která dbá na to, aby každý občan pral trenýrky pečlivě a svědomitě, nezávisle na pohlaví, rase, náboženském přesvědčení, sexuální orientaci, vzdělaní, inteligenci a majetku svých zákazníků. Ekonomika dále kvete, protože spousta právníků se začne živit podáváním žalob na diskriminačně vyprané trenýrky a jejich závratné honoráře i vysoké mzdy úředníků a soudců se všechny přičtou k HDP.
Mick mezitím sleduje, jak běžní obyvatelé dál chudnou, protože faktury právníkům, kteří je brání před žalobami, platí ze svého. Těch pár lidí, co ještě pracuje v textilním průmyslu a z jejichž daní se celá ta vzdělanostní společnost platí, už na trenýrky nemá, takže nemusejí řešit, kdo je bude prát. Takových ale moc není, protože královi poradci řekli, že průmysl poškozuje životní prostředí a náleží minulosti. Poslední továrna na trenýrky zkrachovala před měsícem, protože král zvýšil minimální mzdu a produkce už nemohla cenově konkurovat dovozu z Kamenistánu.
Stimulujeme
Po čase si ovšem král začne všímat, že příjmů v hradní kase ubývá. Najme slavného nositele Nobelovy ceny Pavla Křiváka, aby vypátral proč. Ten za několik dní přijde s vysvětlením: Lidi začali chodit furt v těch samých trenýrkách! Prý nemají peníze, aby si je nechali vyprat, a začínají reptat. Dokonce se nám množí chudina, která chodí naostro! Hned o tom napíše komentář do Přístavního času a vyzve královu družinu k nápravě. Králova družina zasedá několik dní a potom oznámí výsledek: Absurdní ekonomiku je třeba podpořit. Proto snížíme úrokové sazby a zavedeme výrazné dotace na půjčky na trenýrky. Přece nemůžeme dopustit, aby chudý nezaměstnaný homosexuální afroabsurdní obyvatel neměl ani na trenýrky! Rovnost pro všechny! Všichni jásají, neboť ekonomika je zachráněna. (Nejvíc jásá personál banky jménem Zlatý Muž Saje, protože tento vládní program z nich všech udělá miliardáře).
Mick varuje, že obyvatelstvo dál zchudne a navíc se zadluží nesplatitelným způsobem. Už dávno si všiml, že většina vládních programů má nezamýšlené důsledky, které prohloubí problémy, jež měly vyřešit, a způsobí mnoho dalších, typicky horších potíží. Podstatná část vybraných daní se použije na stimulaci ekonomicky sebevražedného chování lidí, kteří by se normálně chovali rozumněji. Královi poradci Micka varují, že jestli nepřestane těmi svými apokalyptickými řečmi mást veřejnost, mohla by do jeho podniku přijít nečekaná kontrola.
Půjčit nebo natisknout
Pavlovi a ostatním Křivákům se to ale taky nějak přestává líbit. Všechny jejich návrhy už byly realizovány a lidé stále chudnou (jen Zlatý Muž Saje dál). Možná je to tím, že královská družina je prolezlá primitivními sabotéry, kteří si celé dny hrají s pistolkami a večer našeptávají králi, aby si místo trenýrek vzal spodky. Tomu je třeba učinit přítrž. Král musí podpořit ekonomický růst dalšími obřími investicemi do vzdělanostní společnosti. Že na to v královské kase už nejsou peníze? Nevadí. Půjčíme si u těch primitivů z Kamenistánu, kteří nosí spodky a mají přebytkový rozpočet. Že nám nechtějí půjčit, protože prý předchozí půjčky jen splácíme novými? Tak ať se těmi penězi zalknou, my si je natiskneme.
Mick se ovšem domnívá, že v Kamenistánu nebudou nadšení, když za své poctivě vyrobené trenýrky dostanou zaplaceno čerstvě natištěnými absurdními papírky. Ale přestává kafrat a nechá laskavého čtenáře sledovat poslední kapitolu trenýrkového příběhu v přímém přenosu.
• Čtěte také:
Boj s korupcí brzdí růst, tvrdí studie. Kuba chce změny
Miroslav Zámečník: Na ostrovech už dobře bylo
Článek vyšel na serveru Finmag.cz
