Důležité je nevzdat!
Mnohem zajímavější a napínavější než detektivky Agathy Christie mi připadají příběhy tuzemských firem, které bojovaly s padělateli svých značkových výrobků. Obdivovala jsem, že majitelé společnosti nepropadali bezmoci, když třeba v Číně objevili až 12 provozoven, které kopírovaly jejich zboží. Jednali s desítkou místních advokátních kanceláří, aby našli cesty, jak se bránit falzifikátům. Přišli až o stovky milionů korun, přesto výrobu v Česku nezabalili a nezahořkli. Dokázali vyhrát, čemuž by věřil jen ten největší idealista. Bohužel, když jsem sháněla recept na účinné cesty proti padělatelům, k jednomu platnému vzorci jsem se s nimi nedobrala. Neexistuje. Případ od případu se různí. Lze to pochopit ve vzdálené Číně, už hůř tomu ovšem rozumím u českých soudů. Některé se dokonce chovají, jako by pirátům přály.
Nespoléhejte na procenta
Jít na test DNA, který by odhalil vaše eventuální zdravotní rizika? To je citlivá věc. Pominu teď diskuzi odborníků o tom, zda tyto testy mohou nebo nemohou v současnosti přinést dostatečně vědecky podložené výsledky. Spíš se na věc podívejme z pohledu psychiky klienta. Pokud se ukáže, že k žádné vážnější zdravotní komplikaci vrozené dispozice nemá, Čech radostně poskočí a půjde to zapít do nejbližší zakouřené hospůdky. A ještě si dá kus bůčku. To jest, může získat neopodstatněný pocit bezpečí a tím si omlouvat nezdravý životní styl. Nebo naopak z analýzy vyplyne, že má člověk procentuálně vyšší šanci, že onemocní tou či onou chorobou. Přirozeně ho ovládne strach, který může mít mnohé tragické důsledky sám o sobě. To také není dobrá cesta. Takže jak? Žít zdravě a nespoléhat se na statistickou šanci, že člověka skolí trombóza.
