Čunek dělostřelcem
Podle lidoveckého předsedy Jiřího Čunka lidé tím, že uspoří šest procent z vyměřeného pojistného sobě na důchod a státu zaplatí na pojistném namísto 28 jen 24 procent, prohloubí rozdíl mezi bohatými a chudými. A to se mu nelíbí. Ach, boží prostoto, neměli bychom zase vystřelit z Aurory a chtít, aby všichni měli stejně? Neměli bychom zakázat, aby lidé spořili v penzijních fondech či bankách a měli v důchodu peníze navíc, když ti, kteří na spoření celý život kašlali, budou mít nižší důchod – jen ten státní? Ona čtyři procenta, s nimiž by bylo možné vystoupit z povinného pojištění, opravdu nejsou u většiny lidí mnoho. Pár stovek, ani ne. Horentní přilepšení na důchod nezajistí. Ale tento systém může povzbudit lidi k tomu, aby spořili část z peněz, které jinak utratí. Takže jde spíš o rozdíl mezi chytrými a hloupými.
Zakletá digitalizace
Jedním z hlavních argumentů pro přechod z analogového na digitální televizní vysílání bylo rozšíření divácké nabídky. Digitalizace totiž uvolní prostor hned pro několik nových stanic. O digitální licence byl velký zájem – televizní rada obdržela přes padesát žádostí. Uspělo jich šest. Co se však před třemi lety vítězům licenčního řízení mohlo zdát jako úspěch, se proměnilo v noční můru. Digitalizace se zasekla a oni museli odkládat a měnit plány. Když už se zdály problémy vyřešeny a tři z nich začali vysílat, přišla další, možná ještě horší rána – finanční krize. Vysílajícím nováčkům pořádně zkomplikovala život a zbylé tři držitele licencí donutila odložit start na neurčito. Kdy a zda vůbec přibudou v našich televizích všechny slibované nové stanice, si tak dnes netroufne odhadovat už nikdo. Digitalizace v Česku jako by byla zakletá.