Éra mobilního televizního vysílání v Evropě je za dveřmi. Logicky to souvisí s fotbalem. Sledovat góly svého mužstva na mistrovství světa v podstatě kdekoliv je silný prodejní argument, jenž by odstartoval masový zájem o kapesní zařízení pro standardy DMB-T (Digital Mobile Broadcasting - Terrestrical) či DVB-H (Digital Video Broadcasting - Handheld).
Mobilů podporujících satelitní i pozemní vysílání ve vysokém rozlišení existuje na světovém trhu několik desítek, v našich končinách je však k boomu daleko. I přes zájem renomovaných firem naráží digitální vysílání určené pro mobilní zařízení na několik problémů. Jedním je nedostatečná nabídka hudebních, sportovních a zpravodajských kanálů, jež by nekopírovaly zažitý čas sledování programu. Největší počet diváků sleduje televizní mobily v ranních hodinách okolo snídaně a během cesty do práce, dále v době oběda a poté od šesti do osmi večer. Tím se mění prime-time, jemuž se musí digitální televize plošně přizpůsobit. Pořady a filmy v hlavním večerním vysílacím čase si většina lidí vychutná raději v pohodlí na velké obrazovce. Druhou mouchu vysledujete v obdobném podání například v hospodě. Proč se všichni tísní u malé televizní obrazovky u výčepu, když je v hlavním sálu přenos fotbalového zápasu na velkoplošném plátně ve vysokém rozlišení? Odpověď hledejte v časové prodlevě při zpracování vysílání digitální cestou. Každá vteřina hraje roli a není zrovna příjemné slyšet bouřlivý potlesk a oslavný křik od výčepu v okmažiku, kdy se na vašem velkém plátně útočník teprve řítí na branku.
Evropa se tedy teprve nadechuje, zato v Asii (zejména v Koreji) už má digitální vysílání na mobilech po několikaměsíčním provozu své stálé diváky. Pro nás je brzdou i fakt, že Češi moderním mašinkám příliš neholdují. Nástup technologie ve větším měřítku by měl být patrný až při příležitosti letní olympiády v Pekingu za dva roky.
