LaJeunesse ve svém příspěvku na webu Medium komentuje zejména vývoj v přístupu svého bývalého zaměstnavatele k Číně. Vyhledávač Google je v této zemi od roku 2010 nedostupný, neboť jeho provozovatel se předtím rozhodl, že již nebude cenzurovat výsledky vyhledávání podle požadavků Pekingu.
„Pobouřilo mě, když jsem se v roce 2017 dozvěděl, že společnost začala postupovat kupředu s vývojem nové verze cenzurovaného vyhledávacího produktu pro Čínu s krycím jménem Dragonfly (vážka),“ popisuje LaJeunesse, který vedl oddělení Googlu pro mezinárodní vztahy od roku 2012. Zlomovým okamžikem pro něj prý byl prosinec 2017, kdy vedení ohlásilo zřízení pekingského centra pro vývoj umělé inteligence. „To mě totálně zaskočilo a jasně mi ukázalo, že už jsem neměl schopnost ovlivňovat četné vývojářské projekty a dohody, o které společnost usilovala,“ napsal.
Mají se firmy zajímat o lidská práva?
Následně se prý snažil prosadit iniciativu, s níž by se Google veřejně přihlásil k jistým principům týkajícím se lidských práv, „vysocí řídící pracovníci“ ale vždy našli „výmluvu“. LaJeunesse byl prý v interních debatách kolem Dragonfly vytlačován „na střídačku“ a uvědomil si, že „společnost nikdy neměla v plánu zabudovat lidskoprávní principy do svých podnikatelských a produktových rozhodnutí“. „V momentě, kdy měl Google upevnit svůj závazek ohledně lidských práv, rozhodl se místo toho pro honbu za většími zisky a ještě vyšší cenou akcií,“ dodal.
Technologické firmy, giganty moderní ekonomiky, jsou v defenzivě - ovšem často ze špatných důvodů. Na ty dobré teprve pomalu dochází. Čtěte více v eseji Hromy budoucích bouří
Mluvčí Googlu v článku deníku The Washington Post (WP) reagovala slovy o „neochvějném závazku podporovat lidskoprávní organizace a snahy“. Odchod bývalého manažera firmy byl podle prohlášení důsledkem přestavby týmu, který se staral o komunikaci s diplomaty či mezinárodními organizacemi.
LaJeunesse napsal, že i po „reorganizaci“ daného oddělení byly v týmu desítky volných pozic, pro něj se ale nakonec našla jen „malá role“. „Odešel jsem. (…) Z mého pohledu nebylo třeba dalších důkazů o tom, že 'nebuď zlý' už nebylo skutečným odrazem hodnot společnosti. Stalo se pouze dalším nástrojem korporátního marketingu,“ napsal LaJeunesse o mottu, které bylo základním pilířem oznámení Googlu při vstupu na burzu v roce 2004 a následně se objevovalo v zaměstnaneckém kodexu.
Projekt Dragonfly po medializaci v roce 2018 vyvolal vlnu kritiky, petici proti němu podle WP podepsalo přes 1400 zaměstnanců technologického giganta. Nejde přitom o jediný podobný případ z poslední doby, neboť předloni na jaře také tisíce pracovníků protestovaly proti armádnímu projektu Maven. Google následně spolupráci s Pentagonem neprodloužil a z vývoje čínské verze vyhledávače nakonec také sešlo, ačkoli firma obnovení provozu v nejlidnatější zemi světa nevyloučila.
LaJeunesse, který pochází ze severovýchodu Spojených států, po odchodu z Googlu oznámil, že se v rodném státě Maine bude za Demokratickou stranu ucházet o křeslo v Senátu USA. Je si jist, že státní instituce se musí na technologické firmy více zaměřit. „Masivním technologickým společnostem jako je Google už nemůže být povoleno působit prakticky bez vládního dohledu,“ napsal.
Čtěte také:
Odveta za digitální daň: USA hrozí až 100procentními cly na některé zboží z Francie
11 věcí, které si budete chtít vymazat z Facebooku
Google porušuje GDPR, tvrdí studie. Dtest a další spotřebitelské organizace si na něj stěžují
Unie se shodla na směrnici o digitálním copyrightu. Má posílit práva tvůrců