Nová forma „dopisních“ finančních podvodů je tentokrát malajského původu
Období podvodných vábení „nigerijskými dopisy“ snad již máme za sebou. Doufejme, že z oslovení neznámým „zbohatlíkem“ už nikdo nic dobrého nečeká. Nigerijský modus operandi spočívá v sázce na chamtivost náhodně osloveného nýmanda. Namaluje se mu pěkná řádka nul za dolarovým znakem a klidně se řekne, že jde o proprání zdefraudovaných vládních peněz. Pokud se nějaký trouba chytne, odepíše, že tedy s propírkou peněz pomůže. Jenže ouha! Peníze prý v Nigérii jsou, ale na účtu! K technickému zajištění transakce je třeba jisté částky v hotovosti, věru nicotné v poměru ke slibované! Chamtivec neodolá, sumičku pošle a zazvoní zvonec a pohádce – i penězům – je konec. A pokud to onen držgrešle psychicky neunese a rozjede se do Nigérie hledat své peníze, často neupotřebí ani zpáteční letenku.
Nová finta
Grázlové mají vzácnou schopnost se celý život učit! V tom, ale jenom v tom nechť platí titulek Grázlové náš vzor! Vymysleli, holoubci, novou fintu na chamtivce. Nevypadá jako pastička, jeden si řekne: Nevydělám? Co se dá dělat, ale neprodělám! Nikdo po mně nechce pět tisíc dolarů jako ti Nigerijci! Nuže, zkusím to. Neznámý dobrodinec pochází tentokrát z Malajsie. Je to právník, který sděluje, že náhle zesnul jeho klient, shodou okolností stejného příjmení, jako je adresát e-mailu! Táže se: Není to neuvěřitelnou shodou náhod zrovna váš příbuzný? Další e-mail již doprovázejí kopie právnických certifikátů, a dokonce fotografie jeho milé rodinky! Byl to můj klient, sděluje právník, a zanechal po sobě několik milionů dolarů, k nimž mám dispoziční právo. Marně hledám jeho příbuzné, celé jmění zřejmě propadne bance. Mohl byste být jeho příbuzným? Mohl byste být jeho příbuzným! Papíry nechte na mně, všechno vybavím. Pokud prohlásíte, že jste příbuzným našeho velkodušného zesnulého. Ano, je to pravda, chtěl věnovat část svého jmění na charitu, což je důvod, proč se v této věci angažuji. Lépe, pokud tyto peníze poslouží dobročinnosti, než prošustrují-li je bankovní úředníci. Doufám, že se to nepříčí vašim etickým zásadám?
Charitativní zástěrka
Dobročinný právník poté popíše všechny „dokonale legální“ kroky. Až budete uznán legitimním dědicem, banka vám pošle peníze. Necháte si z nich 40 procent a zbytek pošlete mně. Vtip však spočívá ve zdvořile očekávané podpoře charitativní činnosti. Ta je totiž vášní našeho dobrodince, který prý spolupracuje s charitativní organizací, na jejíž webové stránky odkazuje. Soudí, že až s nově objeveným příbuzným svého zesnulého klienta pokročí ve společném úsilí legalizovat jeho oprávnění nakládat s dědictvím, nastane čas se poradit ohledně podpory nějaké méně privilegované charity (nebude pak divu, že jsou zcela neznámé). Stane se to v klíčovém okamžiku, kdy již bude legalizován vztah evropského „příbuzného“ k „dědictví“. Ale ještě před kýženým transferem dědictví na jeho konto. Zpitomělý „dědic“ v roztouženém očekávání přesunu peněz na svůj účet bude dle předchozí domluvy požádán, aby jako oprávněná osoba zadal příkaz k převodu jejich části z účtu „malajsijského strýčka“ na konto konkrétní, právníkem nezištně doporučené „charitativní organizace“. A to bude chvíle, kdy zazvoní zvonec, neboť bude propráno.
Nepříjemné důsledky
Prádelny na peníze zřejmě touto cestou hledají chamtivé ťulpasy a mrťafy, kteří se nechají legitimovat do pozic „oprávněných osob“ a z nich dají příkaz k převodu peněz. Tím banky splní podmínku, vyžadovanou v rámci mezinárodního boje proti praní špinavých peněz, aby každá jimi provedená transakce byla korektně vysvětlitelná. A transakci provedou. A onen nébich? Vždyť mu vlastně nic nehrozí. Nevydělá, neprodělá, jen si trochu zae-mailuje a posmutní. Jenomže ono to nemusí skončit natolik hladce! Je možné, že se při té smůle ještě dostane do mezinárodní databáze osob pomáhajících prát špinavé peníze. A v důsledku toho se pak jednou může divit, proč nedostal povolení ke vstupu na území třeba USA ani on, ani jeho příbuzní. A proč se na něho všichni škaredili.
Přirozenou překážku nebezpečí nechat se napálit takovým malajsijským dopisem tvoří současná prohlubující se finanční krize. Neboť, jak zní stará poučka, s neopakovatelným vcítěním přednesená kdysi Milošem Kopeckým: „Na půjčování není vhodná doba. A na dávání – na dávání nebyla nikdy.“
