Na maďarské politické scéně se objevila nová síla, s níž, zdá se, bude muset počítat každý současný maďarský politik. Je to velká novinka z mnoha důvodů. Předně jde o centristické uskupení, zatím ještě mimostranické – jeho základnu tvoří občanská sdružení. Do čela se postavil Gordon Bajnai, který byl rok maďarským premiérem; dovedl zemi k volbám v roce 2010 poté, co kontroverzní levicový premiér Ferenc Gyurcsány po dlouhé agónii odstoupil.
Seskupení Spolu 2014 má tři složky. Milla je zkratka občanského sdružení Milion lidí za svobodu tisku. Tato organizace už dvakrát úspěšně zorganizovala masová shromáždění proti vládě. Je to volné, až volnomyšlenkářské sdružení, které se distancuje od stran i politiků. Z tohoto ostrého postoje však muselo trochu ubrat, jinak by nemohlo přijmout osobnost Gordona Bajnaie, jenž přese všechno byl premiérem za socialistickou stranu.
Druhým hnutím v platformě je Solidarita – ta vznikla z odborů ozbrojených sil, policistů, hasičů a záchranářů. Když tyto odbory demonstrovaly, dokázaly dostat do ulic velké masy lidí. Jejich šéf se pak jaksi osamostatnil a založil Solidaritu podle polského vzoru.
No a do třetice je tu spolek Vlast a pokrok – jakási nadace, která na sebe dosud upozorňovala hlavně kvalitními analýzami současné situace v Maďarsku. Právě do tohoto spolku se stáhl, vlastně ho založil, Gordon Bajnai – samozřejmě kromě toho, že dál podniká a dokáže posbírat peníze z různých míst.
Tři spolu
Strany očekávány
Ve výsledku se tedy jedná o velmi různorodé společenství, a to v něm ještě nejsou opoziční politické strany. Jsou však očekávány. Nestranická opozice nemá šanci se proti vládě prosadit v prostředí, které určují politické strany. A nový volební systém je takový, že proti kandidátovi vládního Fideszu se musí postavit právě jeden člověk za opoziční síly. Jakmile by jich bylo víc, jsou odsouzeni k volebnímu fiasku. Pokud maďarská opozice tento princip pochopí, přidají se k platformě Spolu 2014 socialisté stejně jako zelení a liberálové i Gyurcsányova Demokratická koalice a samozřejmě i další sdružení.
Rovnocenné partnerství levicových a pravicových sil ve středu spektra – to je cíl, který se na první pohled jeví jako kvadratura kruhu. Momentálně je jediným sjednocujícím prvkem antiorbánismus. Je možné, že opozice vyrukovala se svou nabídkou příliš brzy, vždyť volby jsou až na jaře roku 2014, ale jednou už se ukázat musela. Hlavně Bajnai, který má zatím nejširší podporu jako možný budoucí volební lídr.
Jak vidí nové seskupení vládní strana, premiér Orbán či provládní publicisté a politologové? Jedno je jasné – vidí v něm hrozbu. Hned se objevily rozsáhlé články o Bajnaiových vazbách na nadnárodní společnosti, na americké peníze, připomínají se jeho podnikatelské aktivity.
Hvizd je daleko
Bajnai, stejně jako Orbán, hrává fotbal. Bajnai je brankář, jeho sok Orbán útočník. Přesto se zdá, že první gól dal právě brankář. Zatímco Orbán řečnil o tom, že vybuduje zemi, kam se rádi vrátí mladí lidé, kteří dnes zkoušejí štěstí v cizině, Bajnaiova nepřímá odpověď zněla: My nechceme zemi, kam se naše děti budou rády vracet, ale takovou, odkud nebudou mít důvod odejít.
Čtěte také:
Maďarsko v krizi čeká příští rok vojenské hospodaření
Premiéři dveřmi nebouchli, jednají dál
Hezké. Ale přece jen jsme teprve v prvních minutách zápasu a závěrečný hvizd je daleko. Hřiště jménem Maďarsko zatím ovládá jediný člověk. Dosud platilo heslo: Kdo není s ním, není nikde…
Autor je spolupracovníkem redakce
