Maďaři nedělají příliš proti tomu, aby si je ve světě nespojovali jen s dobrým jídlem. Nyní rozšířili seznam hungarik o další produkty. Připomínám, že hungarikum je čistokrevný maďarský produkt, jehož českou verzí je bohemikum, ale ještě jsem se nesetkal s Čechem, který by věděl, co to znamená.
Divím se, že až nyní se do seznamu hungarik propracovala čabajská klobása. Nevylučuji, že činovníci na ministerstvu zemědělství měli obavy ze slovenské reakce. Čabajka je původně slovenská klobása, která se k Maďarům dostala před 300 lety, kdy se Slováci z Horních Uher přestěhovali na jih, který byl po odchodu Turků vylidněný. Hodil by se k ní tedy název uherský výrobek, ale taková kategorie neexistuje. I druhý nový produkt zařazený mezi hungarika může vyvolávat spor. Je to pečená maďarská husa a její součásti, především játra. Maďarští „hungarikologové“ zřejmě nevědí, že na slovenském Záhorí existuje celý průmysl založený na pečených husách. Pravda, tam je zapíjejí burčákem, a ne tokajským vínem, které je třetí novinkou seznamu maďarských produktů. Už je to trapné, ale tokajské existuje i slovenské, i když ho Maďaři podceňují. Mezi hungariky staršího data je ještě „pálinka“, tedy destilát výlučně z maďarského ovoce. Dalo by se říci, že ta je jednoznačně slovenského původu, vždyť se v ní skrývá slovenské slovo pálit, dráždím pravidelně své maďarské přátele, kteří na mě v tom momentu už převracejí stůl.
Čtěte také:
