Proslov malé Grety v OSN vybudil vášně asi v celém západním světě. A možná ještě větší emoce vyvolávají některá jeho hodnocení, jako v českém případě to od dětského psychiatra Jaroslava Matýse, který byl donucen rezignovat na funkce ve státních službách a odborné psychiatrické společnosti, protože na tom slavném newyorském projevu dokládal příznaky psychického onemocnění, kterým Greta trpí.
Snesla se na něj sprška nadávek a útoků od rodin autistů i fanoušků zelené revolucionářky obviňující ho z neetického chování, kdy dělá diagnózu na dálku a pronáší výroky dehonestující a stigmatizující postižené osoby. Marná byla jeho obhajoba, že žádnou diagnózu nedělá, protože sama Greta Thunbergová zveřejnila, že trpí obsedantně kompulzivní poruchou, Aspergerovým syndromem a ADHD a on u ní jen popisuje její projevy postižení.
Jeho odpověď na otázku, jak vidí Gretin projev, zní poněkud tvrdě: „Nezralé dítě s autistickými problémy bez sebemenšího sociálního cítění.“ Nicméně člověk, který má mezi pacienty 450 autistů, nejspíše ví, o čem mluví. Posedlost jedním tématem a obtížné vytváření sociálních kontaktů a vztahů je nicméně faktickým a těžko zpochybnitelným příznakem tohoto druhu autismu, a těžko to tudíž nazývat dehonestací nemocných.
A především zabývat se zdravím politiků je celkem běžné. Mnoho Matýsových kritiků se dobře baví při diskusích o zdraví Miloše Zemana nebo svého času nad schizofrenií Babišova syna. A o tom, že Greta se pustila do politiky, není sporu.
A tak by možná stačilo jen dodat, že sama Greta se na politiky a veřejnost obrací s požadavkem, aby poslouchali vědce, a tak není od věci je poslouchat i v případě, kdy vědec vysvětluje její chování a motivace.
Demoralizuje mládež. Nejbohatší Evropan sepsul Thunbergovou
Jasně, i Matýs se může mýlit. Cesta vědy je dlážděná mnoha omyly a nakonec i v době Gretina vystoupení vydalo pět stovek vědců-klimatologů Evropskou klimatickou deklaraci, v níž tvrdí, že situace není zdaleka tak kritická, jak tvrdí alarmisté, a modely, podle nichž je další vývoj klimatu předvídán, jsou velmi nespolehlivé, což dokládá to, že podle nich by nárůst teplot v posledních desetiletích musel být dvakrát rychlejší. Nelze tedy na jejich základě rozhodovat o bilionových výdajích.
Štvanice na Matýse je tak dokladem, že i u nás společenský diskurs dospěl do stavu, kdy debata a hledání kompromisu přešly v třídní boj, kdy nositele jiného názoru je třeba jednou provždy umlčet a izolovat. Pak je ale třeba postavit se v případě klimatické Grety za automobilovou ikonu Jeremyho Clarksona, který na její adresu pronesl v souvislosti s výčitkou, jak se my všichni opovažujeme mluvit o neustálém ekonomickém růstu, dosti pravdivě: „Když jste se opřela do mé generace, musíte přijmout, když se já opřu do té vaší. Co pilulky, které berete, když vás bolí hlava? Co čistá voda, která teče z vašeho kohoutku? Žádný šestnáctiletý člověk se o to nezasloužil.“ A svůj sloupek uzavřel větou: „Tisíce lidí, které jste si troufla z něčeho obviňovat, se pokoušejí dělat přesně to, co chcete. Tak buďte hodná dívka, buďte zticha a nechte je se s tím vypořádat.“ V Česku pro takový postoj máme krásnou hlášku Evy Holubové z fllmu Knoflíkáři: Neživíš, nepřepínej!
Čtěte další komentáře Pavla Párala
