Menu Zavřít

Grilovačka ve VZP

28. 1. 2011
Autor: Euro.cz

Věci veřejné požadují hlavu ředitele Horáka a chtějí na něj podat trestní oznámení

Ještě nikdy předtím nebyl ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Pavel Horák tak blízko svému odvolání. Loni v listopadu se informacím o svém sesazení z funkce v rozhovoru s týdeníkem EURO (EURO 45/2010) jen smál se slovy, že o tom se hovoří pořád. Nyní už se mu asi úsměv ze rtů poněkud vytratil. Spolu s ním chodí po rozpálených uhlících i šéf správní rady instituce Marek Šnajdr, exnáměstek ministra zdravotnictví z Julínkovy éry a poslanec za ODS. Radní a zároveň poslanci za Věci veřejné (VV) Michal Babák, Jiří Rusnok a Radim Vysloužil totiž Horáka požádali, aby jim na zasedání správní rady VZP, jež se koná toto pondělí, podal vysvětlení k některým sporným kauzám týkajícím se největší domácí zdravotní pojišťovny. V dopise, adresovaném kromě ředitele VZP také předsedům správní a dozorčí rady, požadují „vysvětlení některých činností a postupů hraničících s trestněprávní odpovědností zúčastněných osob“. Naživo pak Michal Babák dodal, že po poradě s právníky připravují na ředitele Horáka trestní oznámení.
I když je odhodlání „veverek“ urputné, zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Horák o funkci přišel již tento týden. Pravděpodobnějším termínem se jeví až další schůzka radních, která by se měla uskutečnit koncem února. „Vím, že odvolat ředitele je nejjednodušším řešením. Ale ne optimálním. Ve VZP běží řada projektů, minimálně diskutabilních až kontroverzních. V této fázi by měla správní rada spíš rozhodnout, kterou cestou se v těchto projektech vydat. A nechat ředitele, aby je někam dotáhnul, případně je uzavřel či ukončil,“ vysvětluje člen správní rady za TOP 09 Jiří Skalický. „Až podle toho, jak bude konat, bychom měli jednat o jeho dalším setrvání ve funkci. Kdybychom instalovali nového ředitele ihned, musel by se nějakou dobu seznamovat s činnostmi v pojišťovně i těmito projekty a jenom bychom ztráceli čas.“ Skalický doplnil, že na poslaneckém klubu zatím jeho spolustraníci postup ohledně Horáka neprobírali.

Šnajdr na tapetě Zástupci Věcí veřejných si přitom uvědomují, že musejí pro svůj plán získat spojence. Vahou dvou hlasů by v třicetičlenné radě těžko cokoliv prosadili. „Odvolání Horáka je ve hře, ale musíme o tom jednat i s ostatními členy správní rady,“ potvrdil Rusnok. Představitelé TOP 09 jsou jejich nejbližší spojenci. Jakožto nováčci v radě se totiž nikdo z nich nestihl ani v jednom sporném případě omočit.
O své křeslo by se měl obávat i předseda správní rady Marek Šnajdr. Ten ale vyjádření radních za VV označil za účelové dezinterpretace. A že mediální pokřik jim prý slouží jen k osobnímu zviditelnění. Cesta k jeho odvolání je ovšem o něco snazší než v případě Horáka. „Je to politická záležitost. Tento týden se budou scházet poslanecké kluby, myslím, že diskuse o odvolání předsedy na pořadu dne budou,“ říká Skalický. Příležitosti vyjádřit se se okamžitě chopil i oranžový středočeský hejtman David Rath, který hned sdělil, že sociální demokracie „vévéčka“ ve snaze odvolat Šnajdra podpoří. To je poněkud úsměvné prohlášení, uvážíme-li, že Šnajdr se stal předsedou i díky hlasům oranžových poslanců. A nejen jich, vedle domovských poslanců ODS zvedli ruku pro jeho jmenování i radní z řad komunistů. O tom, že Šnajdr by měl funkci předsedy opustit, se diskutovalo již na podzim. Rada jej totiž do čela zvolila v době, kdy ještě chyběla třetina jejích členů, kterou měl jmenovat ministr zdravotnictví. „Chtěli jsme, aby se s volbou předsedy počkalo, až bude rada plně obsazená. A navrhovali jsme, aby se jím stal člověk, který není z aktivní politiky,“ potvrdil tehdy týdeníku EURO Petr Gazdík, člen vyjednávacího týmu koalice za TOP 09.

Horákovy kontroverze I když se ředitel Horák ztráty funkce nemusí bezprostředně obávat, zasedání správní rady pro něj nebude příjemné. Stejně jako pro Šnajdra. Radní je budou totiž grilovat, když budou chtít odpovědi na nejasnosti o řadě projektů VZP označovaných za přinejmenším diskutabilní.
Poslanci za VV ve své žádosti o podání informací o některých kauzách uvedli, že manažerská činnost Horáka je „od počátku provázena kontroverzními postupy“. „Úplně jsme z tohoto obecného konstatování nepochopili, o jaké kontroverzní postupy má od počátku jít, takže je pro nás těžké se k této otázce vyjadřovat a spíše by to měli vysvětlit tazatelé,“ namítá šéfová komunikace VZP Anna Veverková.
Věcem veřejným rovněž vadí, že Horák byl do funkce jmenován bez výběrového řízení, „což je velmi nestandardní krok, pokud zvážíme, že se jedná o organizaci, která má roční obrat 160 miliard korun a spravuje veřejné zdroje, prostředky svých pojištěnců“. Horáka do ředitelského křesla vynesl v květnu 2006 David Rath v době svého šéfování resortu zdravotnictví a po dohodě s tehdy opoziční ODS. Podle trojice poslanců VV pojišťovna pod vedením Horáka prohospodařila v krátké době mnohamiliardové přebytky. Výsledkem je špatná finanční situace společnosti a řada podivných aktivit. „To je naprostý nesmysl. Rezervy, které si VZP vytvořila v době ekonomického růstu, zachránily české zdravotnictví v době ekonomické krize a z těchto rezerv je dotován výpadek příjmů i v letošním roce. VZP je finančně stabilní institucí, což musí konstatovat každý, kdo se seznámí s čísly,“ oponuje Veverková.
Radní přesto žádají o vysvětlení a odpovědi na otázky týkající se programu Akord, Infoservisu VZP, společnosti IZIP, privatizace očkovacího systému firmou Avenier, správy pohledávek po splatnosti a zabezpečení IT.

Žádné stovky milionů pro Izip Připomeňme si, o co ve zmiňovaných kauzách jde. Nejkřiklavější a nejhojněji diskutovaný je příběh elektronických knížek dodávaných firmou IZIP, kterou v roce 2001 založili tehdejší poslanci ODS Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký spolu s lékařem Pavlem Hronkem. Právě analýza přínosů a efektu elektronických knížek pro VZP ku vloženým nákladům je stěžejním bodem lednového setkání správní rady.
Jen loni investovala VZP do IZIP stovky milionů korun (pojišťovna nechtěla částku konkretizovat s tím, že konečné číslo zatím není k dispozici), přestože záporné saldo příjmů a výdajů loni dosáhlo 5,3 miliardy korun. Za poslední dva roky jde o propad ve výši dvanáct miliard. Přesto je projekt IZIP, který mnozí označují za nefunkční už jen proto, že data zapisovaná do knížek čte v celém Česku jen pár doktorů, pro VZP prioritou. „Na správní radě bychom měli dostat odpověď na otázku, jestli má IZIP po devíti letech existence v podobě, v jaké nyní funguje, právo na další existenci. Princip elektronických knížek má logiku, ale musel by v nich být aktivní celý nemocniční a ambulantní segment včetně pacientů. Ani jeden z těchto sektorů aktivní není, systém prostě nefunguje. Pokud navrhnou nějakou levnou strategii, jak projekt oživit, můžeme i s ministerstvem zdravotnictví diskutovat o eHealth. Odmítám se ale bavit o dalších stovkách milionů korun pro IZIP,“ zdůrazňuje Skalický. IZIP se do přízně VZP vetřel za ředitelky Jiřiny Musílkové. Když ji David Rath odvolal, pár let se zdálo, že projekt uvázl na mrtvém bodě. V té době hledal jiné klienty, začal spolupracovat například s dnes už neexistující Českou národní zdravotní pojišťovnou. Mimochodem, její ředitel Jiří Bek nyní působí jako Horákův náměstek pro zdravotní péči, do jehož gesce projekt elektronického zdravotnictví spadá. Pak se ale IZIP podařilo získat s VZP exkluzivní smlouvu a v roce 2009 projekt elektronických knížek resuscitoval.

bitcoin_skoleni

Co dělá Čurda? Loňský rok se nesl ve znamení diskusí o majetkovém propojení obou společností. VZP si koupila v IZIP pět procent akcií za nominální hodnotu. V plánu bylo investovat ještě do dalších třiceti procent. To ale správní rada loni v květnu zarazila; představy vedení IZIP o ceně byly přemrštěné. Ředitel Jiří Pašek hodnotu firmy ocenil na tři až pět miliard korun. Od této představy později management couvl. Zvlášť když vyšlo najevo, že IZIP je jen malinkatou firmičkou s devíti zaměstnanci, jimž mimochodem naděluje královské platy v průměru kolem půl milionu měsíčně (netřeba připomínat, že z odvodů pojištěnců VZP). Sporná je i role sesterské společnosti MD Access, jež sídlí na stejné adrese, má stejný management, zaměstnává čtyřicítku lidí a která pro IZIP tvoří zmíněný software. „Rozhodně není doba, aby si VZP kupovala další akcie Izipu,“ zamítl plány na propojování radní Skalický.
„Vévéčkoví“ členové správní rady chtějí také osvětlit, jaké je v tomto projektu angažmá exnáměstka VZP Ilji Čurdy. Do pojišťovny si jej přivedl Horák. Po skandálu s podivnou dvoumilionovou fakturou pro irskou firmu Gartner Ireland Limited, který před dvěma lety odhalila Mf Dnes, Čurda z funkce zmizel, aby se vzápětí objevil v IZIP jako ředitel pro strategii. Zástupci společnosti Gartner se ale ohradili proti zpochybňování spolupráce s VZP. Gartner měl údajně s pojišťovnou uzavřenu roční smlouvu, na jejímž základě VZP poskytovala přístup k zahraničním zkušenostem s využíváním informatiky ve zdravotních pojišťovnách a poradenství analytiků. Jde o službu, kterou prý využívá více než 40 podniků v ČR a na Slovensku a více než 40 tisíc ve světě.
S kauzou IZIP se pojí i další nejasnosti. Nedávno dokončené šetření Nejvyššího kontrolního úřadu například zjistilo, že pojišťovna protiprávně hradila faktury pro IZIP ze základního fondu. Ten je ale určen jen a pouze na proplácení zdravotnické péče. „Přestože VZP zastává jiný názor, provedla nápravu. V této souvislosti hodlá iniciovat novelu příslušné vyhlášky, která by měla sporný výklad odstranit,“ reagoval mluvčí pojišťovny Jiří Rod. Vedle pravidelných plateb pojišťovna podporuje elektronické knížky i dalšími kanály. Například o nich pravidelně otiskuje články ve svém Infoservisu pro lékaře, jenž dvakrát měsíčně vychází jako příloha Zdravotnických novin. Vydání jednoho čísla pojišťovnu vyjde na zhruba osm set tisíc korun.

Horký leden Právě Infoservis je dalším neuralgickým bodem, který bude součástí grilovačky na správní radě. Zakázku na pravidelný čtyřstránkový leták s aktuálními informacemi pro lékaře, původně oceněnou na 20 milionů, vyhrála za zvláštních okolností v srpnu 2009 společnost Ambit Media. Pár týdnů nato byla hodnota zakázky ztrojnásobena a prodloužena na tři roky. Jeden výtisk Infoservisu se čtyřmi stranami na novinovém papíru vyjde pojišťovnu na 33 korun, což „véčkaři“ považují za zbytečně nákladné. Se společností Ambit Media se pojí další sporná kauza. Do října 2009 v ní figuroval maltský podnikatel Miroslav Lekeš. V listopadu 2009, když byl Šnajdr náměstkem v resortu zdravotnictví, se Lekešovi podařilo prostřednictvím jiné své firmy Avenier v konsorciu s dalšími společnostmi získat miliardovou zakázku na distribuci očkovacích látek. Látky do té doby zajišťovaly hygienické stanice, takže kritici kontrakt označili za privatizaci českého očkovacího systému. Věcem veřejným leží v žaludku i program kvality péče Akord, jejž VZP spustila počátkem roku 2009 a do kterého se zapojují praktičtí lékaři. Ptají se, jaký je jeho přínos. Akcentují především roli společnosti Santé, jež patří Pavlu Baránkovi. Tato soukromá klinika totiž pro Akord připravila objednávkový systém. Náklady se odhadují na stovky milionů korun.
Dalším sporným případem je dle mínění poslanců Věcí veřejných i zakázka za stamiliony na vymáhání a správu pohledávek po lhůtě splatnosti, na níž mají participovat advokátní kancelář exministra spravedlnosti Pavla Němce, společnost BSP Lawyer Partners, známá z aféry při neoprávněném vymáhání peněz od údajných neplatičů televizních koncesionářských poplatků, a firma bývalého šéfa exekutorské komory Juraje Podkonického.
Vysvětlení očekávají radní za Věci veřejné i u zakázky na technickou údržbu bezpečnostních a slaboproudých technologií v ceně 240 milionů korun, kterou získala společnost Lenia. Ptají se, proč byla loni v listopadu zadána bez výběrového řízení a bez vědomí členů správní rady.
Veškerá uvedená nařčení ale Horák naprosto odmítá. „Pan ředitel velmi dbá na hospodárné využívání finančních prostředků. Ve VZP by neprošla investiční komisí či jiným typem schvalování zakázka, která by toto kritérium nesplňovala. Navíc to nikdy není rozhodnutí jednotlivce, ale jde o několikastupňový proces schvalování, který v některých případech dokonce zahrnuje správní radu pojišťovny,“ brání napadené kauzy Veverková.
V každém případě i v tomto ledovém počasí bude pondělní zasedání správní rady horké. Byť z něj vítězně protentokrát zřejmě nevyjde ani jedna strana. „Nedostaneme asi odpovědi na vše, ale chceme začít rozplétat kauzy z posledních let,“ prohlašuje radní Rusnok.

  • Našli jste v článku chybu?