Maso z klonů by se na pultech mohlo objevit do dvou let
Není to nuda? Postarší soused má sice už třetí manželku, ale přes třicet let stále stejného psa. Jeho bígl Twin je veselý, přítulný, poslušný a odevzdaně miluje svého páníčka. Jako by čtyřnohý přítel bezmeznou oddaností svému majiteli každodenními splátkami vracel, že si jeho zvířecí „nesmrtelnost“ předplatil. Twina nedrží při životě stůj co stůj, nebo spíš ať to stojí, co to stojí, šikovní veterináři. Twinova nesmrtelnost tkví v něčem jiném: je to totiž klon. Soused Stem využil nabídky jedné z mnoha firem, které klonují psy jako na běžícím páse. A zákazníkům už pořízení věrné kopie jejich fenek nebo pejsků nezruinuje bankovní účet jako v pionýrských dobách psích klonů… Ale to jsme v budoucnosti a asi nikdo dnes přesněji neví, jak blízké či vzdálené. Ve Spojených státech je nyní sice možné nechat si naklonovat domácího mazlíčka, ale za cenu, kterou normální člověk nemůže být ochoten zaplatit. Však také firma Genetics Savings and Clone, která se pokoušela zvěčnit fenku Missy pro miliardáře Johna Sperlinga, zkrachovala. Padesát tisíc dolarů za kočku a třikrát tolik za psa jsou luxusní „pálky“, které klonovací byznys ve velkém asi hned tak nerozjedou.
Cenová bariéra bezpochyby zastaví většinu lidí, kteří by si jinak možná rádi zajistili věčnost svého čtyřnohého mazlíčka. Ale i kdyby jednou tato překážka padla, stále tu bude viset otázka etiky. Máme podporovat znásilňování přírody, když v ulicích a útulcích je tolik opuštěných psů, vyhlížejících nového pána? Proti klonování psů vystupují také ochránci zvířat a argumentují hlavně tím, že takto zplozená zvířata mohou mít různé vady a zbytečně budou trpět. I Američan Lou Hawthorne, průkopník v klonování psů, přiznává, že některé klony jsou perfektní a jiné ne. A testuje dál. Po neúspěšných pokusech se mu přece jen podařilo naklonovat fenku Missy, jinak nenapodobitelný originál, pouliční směs se stopami kolie a husky. Hawthorne v množení zvířat prostřednictvím přenosu genetického materiálu z dospělé buňky do vajíčka pokročil poté, co se spojil s jihokorejským profesorem Woo Suk Hwangem. Ten před třemi lety vůbec poprvé dokázal věrně „zkopírovat“ psa – afghánského chrta Snuppyho. Svět pak ale Hwanga zprvu vynášeného jako „pána klonů“ zavrhl kvůli způsobu, jakým pro své bádání v terapeutickém klonování získával lidská vajíčka.
Na jedné straně rozmařilost, pokud jde o klony domácích mazlíčků, na druhé straně ekonomika, kterou by snad jednou bylo možné obhajovat klonování hospodářských zvířat. Ostatně prvním savcem naklonovaným z kmenové buňky byla ovce Dolly. Narodila se před dvanácti lety a zemřela předčasně v nedožitých sedmi letech na plicní chorobu. Po Dolly zvládli vědci klonování koz, skotu, prasat, králíků a koní, zůstaneme-li u hospodářských zvířat. „Účinnost je ovšem poměrně nízká a vysoce variabilní. Co do počtu klonů určitě nejde o omračující čísla,“ uvádí Jaroslav Petr z pražského Výzkumného ústavu živočišné výroby na www.osel.cz. Na základě dostupných pramenů vyčísluje, že v zemích Evropské unie lze napočítat asi stovku klonů skotu a několik klonů prasat. Ve Spojených státech v současné době žije kolem 570 klonů skotu a deset klonů prasat. Další jsou v Argentině, Číně, Japonsku a na Novém Zélandu. „Celkem je na světě na čtyři tisíce klonů skotu a pět set klonů prasat,“ shrnuje Petr. Hlavním motivem tohoto počínání je získat klony cenných plemenných zvířat, které dál předávají vysokou užitkovost. Jaroslav Petr připomíná i jiné důvody pro klonování: „Byly například získány klony prasete, vycvičeného pro cirkusovou drezuru. Byly rovněž vytvořeny klony krávy, která se stala matkou několika vynikajících býků pro potřeby amerického rodea.“ Klonování může v budoucnu zachránit také ohrožené druhy zvířat. Tento způsob reprodukce může být řešením pro zoologické zahrady, kdy přirozený odchov zvířat je problematický a jde přitom o zachránění druhu před vyhynutím. Odborníci vidí perspektivně třeba klonování vymřením ohroženého koně převalského díky využití vajíček běžně chovaných klisen.
Podobně jako se Evropská unie brání většímu rozšíření potravin z geneticky modifikovaných plodin, chce zakázat také prodej masa z klonovaných zvířat. Poslanci Evropského parlamentu o úplný zákaz nedávno požádali Evropskou komisi. Maso ani mléko z klonovaných zvířat se přitom v současné době v Evropě ani jinde na světě neprodávají. Brit Neil Parish získal v parlamentu drtivou většinu poslanců pro svůj názor, že klonování by výrazně omezilo genetickou různorodost populací hospodářských zvířat a hrozilo by, že stáda budou zdecimována nemocemi, vůči nimž nejsou odolná. Komisařka zodpovědná za bezpečnost potravin Androula Vassiliou se už nechala slyšet, že existují významná rizika pro zdraví a dobré životní podmínky naklonovaných zvířat. Podle vědců z univerzity v americkém Connecticutu, kteří klonovali býka a krávu prostřednictvím přenosu genetického materiálu z dospělé buňky do vajíčka, jsou maso a mléko z klonů naprosto bezpečné. Předesílají, že klonování by znamenalo revoluci v chovech hospodářských zvířat, namnožily by se výkonné krávy s vysokou užitkovostí. Spatřují v tom šanci hlavně pro rozvojový svět. Odpůrci, především z organizací na ochranu zvířat, namítají, že příliš mnoho klonů nemá správně vyvinuté srdce, plíce nebo ledviny a zvířata podle všeho velmi trpí.
Klonované maso by už mohli začít pojídat Američané, kteří na sobě roky dobrovolně testují GMO. Tamní Úřad pro potraviny a léčiva na začátku letošního roku prohlásil, že produkty z klonovaných zvířat jsou bezpečné. Avšak ministerstvo zemědělství pro jistotu vyzvalo chovatele klonů k dalšímu „přešlapování“ a zdá se, že nikdo se na trh s klonovaným hovězím zrovna nehrne.
Čechům, ochotným mnohdy spořádat téměř cokoli, hlavně když je to laciné, by klonované maso vadilo ze všech členů Evropské unie nejméně. Ukázal to nedávný průzkum veřejného mínění Eurobarometr. V Česku by se do potravin z klonovaných zvířat v klidu zakouslo 54 procent dotázaných. Většinou ale v Evropě převažují odpůrci klonů v potravinách. V průměru za celou unii se k nim řadí 63 procent spotřebitelů. Největší odpor proti konzumaci takového masa či mléka mají Rakušané (82 procent). Přes šedesát procent účastníků unijního průzkumu si myslí, že klonování zvířat je morálně pochybné. „Spotřebitelé chtějí přírodní a zdravé jídlo, ne jídlo ve stylu Frankensteina,“ komentovala výsledky šetření šéfka organizace Eurogroup for Animals Sonja Van Tichelen. Kdo přesto bude chtít ochutnat, jaký gulášek nebo roštěnku navařil Frankenstein, dočká se prý už do dvou let.
