Pro většinu lidí je tím nejviditelnějším krokem, jak centrální banky (CB) po světě reagují na současné dění na trzích a v ekonomice, snižování úrokových sazeb. Nicméně centrální banky toho dělají mnohem více a mnohdy jde skutečně o bezprecedentní kroky spojené s nákupem aktiv.
Kde jinde přitom začít než u amerického Fedu. Ten postupně, stejně jako jiné centrální banky, své kroky upravoval, nicméně nyní v zásadě platí, že se Fed zavázal k nákupu neomezeného množství státních dluhopisů a také k rozšíření programu nákupu o podnikové a komunální dluhopisy. V těchto dnech by tak Fed měl nakupovat státní dluhopisy v objemu 75 miliard dolarů a cenné papíry zajištěné nemovitostmi (MBS) v objemu 50 miliard dolarů, vše denně.
Mezi nově představené programy patří například Primary Market Corporate Credit Facility (PMCCF), který spočívá v nákupu dluhu přímo od společností, nebo Secondary Market Corporate Credit Facility (SMCCF), v jehož rámci Fed nakupuje korporátní dluhopisy (nebo i dluhopisová ETF) na volném trhu.
Do hry ale vstoupil třeba i Money Market Liquidity Facility (MMLF), v jehož rámci Fed dodává likviditu fondům peněžního trhu (prime money market).
Mimo to jsou nyní také v běhu Term Asset-Backed Securities Loan Facility (TALF), Commercial Paper Funding Facility (CPFF) či Primary Dealer Credit Facility (PDCF).
Fed kupuje a kupuje
Faktem prostě je, že Fed dělá řadu kroků, mnohem více než v letech 2008/2009, kdy se v reakci na finanční krizi stalo tzv. kvantitativní uvolňování, tedy nákup aktiv, oblíbeným nástrojem centrálních bank. Od té doby se přitom vedou diskuse o přínosech, ale i rizicích takovýchto kroků. Aktuálně platí, že bilance Fedu přesáhla k 22. dubnu 2020 hodnotu 6,62 bilionu dolarů a jen za týden přibylo v bilanci Fedu asi 200 miliard dolarů aktiv, což je nesrovnatelně vyšší nárůst než v letech 2008/2009. Bilance Fedu tak nyní odpovídá asi 30 procentům ročního výkonu americké ekonomiky. Fed prostě nakupuje, jak to jen jde. Ostatně odhady hovoří o tom, že se bilance Fedu jen za rok 2020 zdvojnásobí. To samozřejmě může vyvolávat jisté obavy, ale ty nechme stranou, šlo by o velmi dlouhou diskusi. Fed každopádně není jedinou centrální bankou, která přistupuje k řadě monetárních kroků i mimo snižování sazeb.
Pandemic Emergency Purchase Program
Evropská centrální banka (ECB) nejprve začátkem března pouze rozšířila nákup aktiv (APP) o 120 miliard eur do konce roku 2020. To by ale zdaleka nestačilo, a tak banka o pár dní později představila nový Pandemic Emergency Purchase Program (PEPP) v hodnotě 750 miliard eur. ECB tak bude nakupovat státní i podnikové dluhopisy a k tomu navíc i krátkodobé pokladniční poukázky společností. Nákupy budou rovněž poprvé zahrnovat i dluh Řecka, což se doposud nedělo. Celý program pak bude flexibilnější než doposud. Sečteme-li tyto novinky s již běžícími programy, pak se do konce roku dostaneme na asi 1,1 bilionu
eur (někteří analytici navíc očekávají, že do konce roku ECB rozšíří nákupy o dalších 500 miliard eur a celkově by tak mohlo jít až o 1,6 bilionu eur). Vezmeme-li v úvahu, že HDP eurozóny 'je něco pod 17 biliony eur, bavíme se o nějakých šesti procentech HDP v nových nákupech. ECB tak sice nenakupuje tak rychle jako americký Fed, ale stále jde o ohromná čísla.
Většina CB také nezahálí
Nezahálí ani britská BoE. Ta jednak oznámila v zásadě neomezené QE týkající se financování velkých společností a dále rozšířila možnost nákupu státních a korporátních dluhopisů o cca 200 miliard liber v rámci tzv. HM Treasury - Bank of England Covid Corporate Financing Facility a programu Coronavirus Business Loans Interruption Scheme, kterým zajistila úvěry a garance pro britské firmy v objemu 330 miliard liber, což je mimochodem asi 15 procent britského HDP.
Podobně i japonská centrální banka BoJ, která je již řadu let aktivní na japonském akciovém trhu, nejprve uvedla, že zdvojnásobí nákupy japonských akcií na 12 bilionů jenů (112 mld. USD) ročně a zavede úvěrovou linku pro firmy. Čerstvě pak BoJ oznámila, že ruší jakýkoli horní limit pro nákup vládních dluhopisů a bude nakupovat „jakkoli bude třeba“.
K razantním krokům samozřejmě přistupují i další centrální banky, ať už ty v Kanadě, Austrálii, či vlastně kdekoli po světě, a je možné, že budou stále přibývat další. Ostatně guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že arzenál centrálních bank pro boj proti krizi je vlastně teoreticky nevyčerpatelný.
O autorovi| Jiří Mikeš, analytik společnosti MONECO
ČLÁNKY DO MAILU