Jak vznikl nápad
odstartovat v Česku národní hackathon proti koronavirové krizi?
Jana Šmotková:
Inspirovaly jsme se příkladem Polska, kde byl koncept Hack the Crisis úspěšný.
Podobných iniciativ vznikají po celé Evropě desítky a přišlo nám skvělé mít
něco podobného i v Česku. Když jsme se o téma začaly zajímat, zjistily jsme, že
u nás již existuje soukromá obdoba hackathonu, na niž jsme navázaly. Tím, že
jsme v rámci hackathonu propojily soukromý a veřejný sektor, chceme ukázat, že
dává smysl, když proti krizi bojujeme společně.
Stát a firmy ve
společném boji: Jak na takovou iniciativu lidé reagují?
Tereza Kubicová:
Hackathon není zaměřený na politiku, ale na iniciativy, které pomáhají
společnosti a díky spojení státu a soukromého sektoru nemusejí vznikat jen na
koleni. Už po měsíci jsme ve fázi, kdy se nám partneři sami ozývají s tím, že
se chtějí zapojit a být toho součástí. Máme kolem sebe 150 mentorů, kteří na
sebe navazují stovky podporovatelů a dobrovolníků.
Hackathon podporují
zajímaví experti a podnikatelé, můžete nám některé představit?
TK: Podporuje nás
například zakladatel Hlídače státu Michal Bláha, velitel Ústředního krizového
týmu Českého červeného kříže Richard Smejkal nebo expertka na cirkulární
ekonomiku Soňa Jonášová. Mezi mentory a partnery patří také expertka na
zdravotnické právo Barbora Dubanská, spoluzakladatelka Czechitas Bára Bühnová a
desítky dalších.
Pod virtuálním
hackathonem si spousta lidí představí víkendovou akci pro programátory.
Odpovídá to?
JŠ: Název
hackathon si lidé opravdu spojují s IT komunitou, ale jeho význam je v
zahraničí posunutý. Jedná se o akci, která spojuje lidi s cílem vymyslet
funkční řešení problému během krátkého času. Mohou to být nápady ve všech
fázích vývoje od prototypu po téměř hotové řešení. Hlásí se k nám studenti,
vývojáři, startupy i zajeté firmy. Do virtuálního hackathonu se může přihlásit
každý, nejen programátoři.
TK: Navíc jsme se
rozhodly hackathon neudělat jen jako klasickou rychloakci, ale dlouhodobou
platformu. Chceme podpořit i projekty, které potřebují více času než jeden
víkend, a dát jim tak šanci reálně vstoupit na trh.
Máte mezi přihlášenými
projekty nějakou srdcovku – projekt, který vás zaujal nejvíce?
JŠ: Osobně mi
přijde zajímavý například projekt Kaleido, který vyvíjí rozšířenou realitu pro
seniory a řeší jejich sociální izolaci třeba pomocí virtuálního cestování. Líbí
se mi, že virtuální realita v jejich podání není jen pro mladou generaci.
TK: Moji srdcovkou
je firma GreyCortex. Věnují se kyberbezpečnosti, v dnešní době velmi zajímavému
tématu. Když Fakultní nemocnice v Brně čelila nedávnému kybernetickému útoku,
GreyCortex jí i ostatním nemocnicím okamžitě nabídl bezplatnou pomoc.
Jakou formu podpory
přináší hackathon podnikatelům a startupům?
JŠ: Jednak je to
finanční podpora – projekty pomáháme připravit tak, aby měly větší šanci získat
peníze z dotací například v rámci programu Czech Rise Up ministerstva průmyslu
a obchodu. Projektům vedle financí často chybí i know-how, expertiza nebo
výpočetní kapacita, s čímž dokážeme pomoci. Hackathon zastřešuje velká čtyřka
technologických firem – Amazon Web Services, Microsoft, Google a IBM. V rámci
partnerství nabízejí služby a technickou podporu. Dokážeme také zajistit právní
poradenství nebo marketingovou podporu.
TK: Zajímavý je i
mentoring. Řešitelé dostanou zpětnou vazbu a konstruktivní kritiku od předních
českých expertů na nejrůznější oblasti a díky hackathonu mohou vytvořit
životaschopnější projekt.
Jak virtuální
hackathon probíhá a podle čeho projekty posuzujete?
TK: Projekty se k
nám hlásí online na webu www.hackthecrisis.cz. První zpětnou vazbu od nás
řešitelé dostanou do 48 hodin. Posoudíme, jestli je projekt srozumitelně
popsaný a zda zapadá do témat hackathonu stanovených takzvaným Idea boardem. Do
toho patří například rektor ČVUT Vojtěch Petráček nebo vládní zmocněnec pro IT
a digitalizaci Vladimír Dzurilla. Odmítáme projekty, které pouze hledají
zákazníka, těm doporučujeme iniciativy zaměřené na nabídku a poptávku.
JŠ: V dalším kroku
pak vybrané projekty posíláme na posouzení takzvanému Expert boardu, který se
na každý návrh podívá z hlediska unikátnosti, inovativnosti a dopadu na
společnost, ale také časové náročnosti. Vybraným projektům se pak věnují
mentoři, kteří týmu pomáhají s realizací nebo získáním finanční podpory. Jsou
to profesionálové od IT odborníků přes právníky, experty na technologie či
vědeckou komunitu až po investory.
Jak vám při organizaci
pomohly vaše profesní zkušenosti?
JŠ: V rámci
podnikatelského inkubátoru Evropské kosmické agentury ESA BIC Prague hledám
startupy, které ve svých produktech nebo službách využívají kosmické
technologie. V této roli jsem měla na starost řadu hackathonů. První, který
jsem organizovala, se týkal dálkového průzkumu Země. Byla jsem hozená do vody a
strávila několik měsíců přípravou, abych zvládla toto téma uchopit. Byla to
dokonalá průprava na to, co všechno obnáší hackathon Hack the Crisis.
TK: V CzechInvestu
připravuji strategické projekty a implementuji je v rámci agentury. Jsem zvyklá
hledat cesty a nenechat se zastrašit starými pravidly. Věřím, že je čas
přesunout se do 21. století a v tomto ohledu jsem neodbytná, což při organizaci
hackathonu přijde vhod.
Dokdy se mohou Češi do
hackathonu hlásit?
JŠ: Prozatím
nemáme stanovený konec akce. Budeme přijímat přihlášky, dokud je to potřeba,
minimálně však do konce května. Pracujeme také na udržitelném konceptu do
budoucna.
TK: Hackathon nás motivuje a rozhodně ho neplánujeme po ukončení jen tak rozpustit. Naší vizí je prohloubit spolupráci soukromého sektoru a státu a pomáhat prosadit dobré nápady. Teď je hlavní prioritou koronavirová krize, v budoucnu však může přijít jiná hrozba. Chceme být připraveni a ukázat, že jde věci dělat i jinak a lépe.
PDF verze květnového čísla magazínu Český export a podnikání ke stažení
