DOMÉNY S DIAKRITIKOU - Zavedení českých domén s diakritikou už nestojí v cestě žádné překážky. Průzkum však naznačuje, že o domény s háčky a čárkami nemají valný zájem lidé ani firmy. Tyto domény by s sebou totiž přinesly i spoustu komplikací.
České domény by v budoucnu mohly v názvech obsahovat diakritiku. Sdružení CZ.NIC, které funguje jako správce .cz domén, opět otevřelo diskuzi o zavedení háčků a čárek v doménových jménech. Pokud tedy vaše jméno či název vaší firmy obsahuje diakritiku a chtěli byste ji „přenést“ i do názvu domény, je ideální čas přispět do diskuze na stránkách www.háčkyčárky.cz. Ty sdružení CZ.NIC spustilo na konci května. Prozatím vyznívají debaty o novince ve prospěch odpůrců diakritiky.
Co diakritika přinese?
Zavedení diakritiky do českých domén přináší řadu výhod. V první řadě se výrazně rozšíří počet českých domén. Kdo propásl webovou adresu s názvem své firmy nebo svým jménem, mohl by tak dostat „druhou šanci“. Jednotlivci i firmy si navíc budou moci registrovat doménu, jejíž název přesně odpovídá názvu firmy – například dvořáček.cz místo dvoracek.cz. Doména se správným jménem včetně diakritiky je čitelnější a srozumitelnější a potěší i bojovníky za čistotu češtiny.
Co se týče přehlednosti takového systému, panují na ni rozdílné názory. Zastánci domén s diakritikou tvrdí, že háčky a čárky vyhledávání na internetu zjednoduší. Odpůrci naopak argumentují, že lidé už si na domény bez diakritiky zvykli a háčky a čárky by je naopak zmátly. Může totiž dojít k situacím, kdy domény s podobnými názvy, odlišné pouze diakritikou, vlastní různé firmy či lidé. Uživatel by tak neměl jistotu, zda se dostal na stránky, které opravdu hledal.
Pastva pro spekulanty
VÝHODY A NEVÝHODY DOMÉN S DIAKRITIKOU
+ možnost pojmenovat doménu podle skutečného názvu firmy
+ lepší srozumitelnost doménových jmen a jejich přesnější rozlišení
+ snazší vyhledávání
– domény s velmi podobnými názvy mohou vlastnit různí lidé
– nutnost registrovat pro firmu více domén
– nedostupnost české diakritiky pro zahraniční uživatele
– nebezpečí doménových spekulací a překlepových domén
Vedle řady důvodů pro zavedení diakritiky však existuje snad ještě delší řada proti. Jedním z hlavních rizik, která zaznívají v diskuzi kolem domén s háčky a čárkami, je zneužití nových a volných doménových jmen spekulanty. Ti by si mohli zajímavé domény zaregistrovat a poté je s velkým ziskem prodávat firmám či podnikatelům.
Představme si třeba fiktivního podnikatele jménem Alois Dvořáček. Ten si nyní vystačí s jedinou doménou dvoracek.cz. Po zavedení domén s diakritikou by si však jistě chtěl opatřit i doménu dvořáček.cz, případně její odvozeniny jako dvořaček.cz, dvoráček.cz a mnoho dalších, na něž se uživatel může dostat opomenutím jednoho háčku nebo čárky v názvu domény. Nebyl by totiž rád, aby se pouhým vynecháním diakritického znaménka dostal potenciální zákazník třeba na stránky konkurenční firmy. To s sebou pochopitelně přináší další náklady na registraci domén a poplatky za jejich vedení. Pokud by si však některou z těchto domén registroval dříve spekulant, čekal by pana Dvořáčka velmi nepříjemný doménový spor. Podle provozního ředitele CZ.NIC Martina Peterky by proto bylo nutné pravidla pro přidělování domén s názvem ochranné známky či geografického názvu upravit přísněji.
Souvisejícím problémem je pak vznik řady takzvaných překlepových domén. Ty fungují jednoduše – uživatel si zaregistruje doménové jméno, které je odvozeno od některých známých stránek. Na tyto „překlepové“ stránky umístí vlastní obsah a čeká, kolik lidí se vinou překlepu dostane jinam, než plánovalo. Příkladem může být web goggle.com, parazitující na nejrozšířenějším internetovém vyhledávači google.com. Přestože se takového překlepu při zadávání adresy dopustí velmi malé procento lidí, při obrovské návštěvnosti Googlu je i tento počet zajímavý. Překlepové stránky obsahují většinou pornografii, nelegální software, nabídky viagry či viry.
Horší variantou jsou pak stránky, cílící například na uživatele bank. Pokud by počítačový hacker například na stránky www.4sas.cz umístil podvrženou verzi stránek České spořitelny (www.čsas.cz), nemusel by si potenciální návštěvník webu vůbec všimnout rozdílu. Je snadné si domyslet, co by se stalo v případě, že by se na takovýchto stránkách pokoušel přihlásit do internetového bankovnictví. A právě diakritika otevírá pro takovéto překlepové domény obrovské pole působnosti.
Lidé ani firmy nemají zájem
Možnost zavést diakritiku do českých domén zvažuje sdružení CZ.NIC již několik let. Aby si ověřilo, zda je po háčcích a čárkách poptávka i mezi lidmi a firmami, nechalo si od firmy Markent zpracovat dva průzkumy. Ty naznačily, že zájem sice roste, přesto je ale stále velmi malý. „Průzkumy agentury Markent z let 2004 a 2006 zjistily, že o zavedení diakritiky do doménových jmen není valný zájem. Kladně odpovědělo pouze 22 procent dotazovaných organizací,“ potvrzuje výkonný ředitel CZ.NIC Ondřej Filip.
V roce 2004 novinku odmítlo 89 procent firem. Zbylý podíl tvořily navíc firmy, které byly „spíše pro“ domény s diakritikou. U jednotlivců se proti vyslovily tři čtvrtiny dotázaných. O dva roky později v opakovaném průzkumu byla již situace pro háčky a čárky příznivější. Mezi firmami stoupl podíl souhlasících na 20 procent, mezi fyzickými osobami na 45 procent. Třetí kolo průzkumu plánuje CZ.NIC podle Onřeje Filipa na letošní podzim. Už nyní je ale podle ohlasů na internetových fórech a diskuzích možné odhadnout, že domény s diakritikou opět většinovou podporu nezískají.
Součástí průzkumů bylo i dotazování na hlavní výhody a nevýhody domén s českou diakritikou. K nejčastěji jmenovaným výhodám patří možnost nazvat doménu podle skutečného názvu firmy, snazší vyhledávání a lepší srozumitelnost doménových jmen. Dále přesnější rozlišení názvů domén, čitelnější názvy domén nebo používání správných českých výrazů. Naopak za největší nevýhody novinky označili respondenti zmatky v doménových jménech (nebylo by jasné, přes jaké doménové jméno se dostat na vyhledávané stránky, či zda domény dvoracek.cz a dvořáček.cz patří stejné firmě či osobě), nedostupnost české klávesnice pro zahraniční internetové „surfaře“, složitější vyhledávání, chyby a překlepy. Rovněž pak i skutečnost, že si lidé tak jako tak na domény bez diakritiky už zvykli.
Jak to funguje
Původní pravidla pro tvorbu domén a jejich názvů počítala pouze s používáním písmen, číslic a pomlček. Zejména v zemích, které nepoužívají latinku, se ale ozývaly hlasy, volající po možnosti používat v názvec
h domén i národní abecedy, například azbuku nebo čínské znaky. Pro podporu diakritiky a národních abeced byl vypracován standard IDN (Internationalized Domain Names). Ten, velmi zjednodušeně řečeno, umí převést názvy domén z „nesrozumitelných“ tvarů, jako například www.háčkyčárky.cz, do tvaru tvořeného základními znaky. Výsledná podoba zmiňované domény pak vypadá následovně: www.xn--hkyrky-ptac70bc.cz.
Používání specifických znaků v názvech domén zjednodušuje brouzdání po internetu pro domácí uživatele. Naopak pro zahraniční uživatele se webové stránky s takovými „speciálními“ názvy mohou stát prakticky nedostupné – na německé klávesnici českou diakritiku nenajdete, stejně jako čínské znaky na klávesnici české. Z toho vyplývá další výtka k doménám s diakritikou. Jejich používání je de facto omezeno pouze na domovskou zemi. Firmy by tak vedle domény s pěkným českým názvem musely pro zahraniční návštěvníky stránek provozovat i doménu s názvem srozumitelným pro cizince.
Zatímco v Česku se o zavedení diakritiky do doménových jmen stále pouze diskutuje, v některých jiných zemích už podobný systém funguje. Ze sousedních zemí je možné si domény s národními znaky registrovat například v Polsku nebo Německu. I tamní zkušenosti ale potvrzují, že o tato doménová jména není nijak výrazný zájem. V obou zemích mají na celkovém počtu domén podíl v jednotkách procent.
