Infosys a další indické firmy poptávají v USA stále více pracovníků
Příběh Bennett Kalcevicové je důkazem, jak neočekávaně mohou globalizační vánky měnit směr. V polovině osmdesátých let její rodiče přišli o práci, neboť v Pittsburghu byl ocelářský průmysl zasažen levnými dovozy. A dnes, když Kalcevicová dostudovala Obchodní fakultu na Michiganské státní univerzitě, získala vysněné zaměstnání u Infosys Technologies, jedné z indických nízkonákladových firem, jež mnozí viní z „odebírání“ práce americkým programátorům. Kalcevicová se po šestiměsíční studijní stáži v Indii vrátí do Spojených států a připraví software pro zákazníka Infosysu. „Outsourcing některé lidi rozzuřil,“ připouští, „pro klienty by mohlo být snazší jednat přímo s Američany.“
Považujte to za obrácený offshoring. Indické společnosti v minulosti vesměs přesouvaly do USA Indy, aby tam pracovali na dočasná víza. Dnes však Infosys a jiné indické podniky směle provádějí nábory přímo v Americe.
Například společnost Wipro hledá v USA talenty pro dvě velká centra zabývající se tvorbou softwaru, která by nakonec mohla zaměstnávat stovky programátorů. Mezi městy v užším výběru jsou texaský Austin a georgijská Atlanta, protože se tam nacházejí zdroje technických nadějí s rozumnými mzdovými náklady. „Práce, kterou děláme, vyžaduje stále více znalostí o podnikání klientů a k tomu potřebujete místní občany,“ prohlašuje Azim H. Premji, předseda Wipra. Celosvětově zaměstnává Wipro v současnosti pouze 2,5 procenta lidí, kteří nejsou Indové, nicméně chce poměr během několika let zvednout na více než deset procent.
Indické outsourcingové společnosti uvádějí, že jejich expanzivní plány do USA jsou staršího data než poslední obavy ohledně přistěhovalectví a pracovních míst. Uznávají však, že trend by mohl zmírnit napětí v době, kdy Senát přemítá o nařízeních, jež by společnostem žádajícím o víza typu H-1B (dočasné pracovní povolení pro cizince) přikazovala, aby se nejprve snažily zaměstnat Američany. „Budeme-li moci provádět nábor v blízkosti klientů, nemusíme zvát nikoho z Indie s vízem H-1B,“ prohlašuje S. Padmanabhan, šéf lidských zdrojů u největší indické outsourcingové firmy Tata Consultancy Services (TCS). Z deseti tisíc pracovníků TCS v USA je asi tisíc Američanů (z celkového počtu 90 tisíc světových zaměstnanců). Firma plánuje, že v příštích třech letech zaměstná další dva tisíce Američanů.
Trochu překvapivě je často dražší přepravit Indy na dočasná víza než zaměstnat lidi z USA. Základní mzdy jsou srovnatelné, neboť indické společnosti musejí lidem, které přivážejí na pracovní víza, ze zákona vyplácet tržní mzdové sazby. Příznačné však je, že jsou povinni Indům poskytnout bydlení a nákladnější důchodové pojištění z důvodu indických požadavků na příspěvky sociálního zabezpečení. Taktéž indická rupie letos vůči dolaru posílila o deset procent, a tak se zaměstnávání Američanů zlevnilo. Zároveň nelítostný boj o technické talenty tlačí v Indii mzdy ročně o dvanáct až patnáct procent nahoru, přestože stále zůstávají na méně než třetině amerických platů.
Půvab akademické půdy
Při náboru Indové kombinují absolventy vysokých škol se zkušenými veterány, kteří už u amerických firem pracovali. Zvláště aktivní jsou na veletrzích pracovních příležitostí konaných na akademické půdě. Na rozdíl od situace, která panovala před pár lety, studenti nyní vědí, o jaké společnosti jde. Uznávají je. Indické vazby se vlastně staly lákadlem. „Řekl jsem si, to bude fantastická příležitost, poněvadž člověka vyšlou na školení do ciziny,“ uvádí Brian Oswald, třiadvacetiletý absolvent oboru průmyslového inženýrství na Rutgersově univerzitě, jenž loni ukončil studium a v únoru nastoupil u TCS.
Nábor prováděný Indy v USA je ozvěnou strategie, kterou vynalezl japonský autoprůmysl poté, co stoupající úrovně dovozů vyvolaly v prosinci 2000 politickou nevoli Washingtonu. „Indové působí na světové IT procesy stejně jako Japonci dříve na výrobu,“ konstatuje analytik John McCarthy z Forrester Research. A Indové se podobně jako japonští výrobci automobilů před nimi nyní stávají významnými zaměstnavateli v USA.
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
